Studie MACH za zhruba 100 000 000 dolarů, tedy něco kolem 2 miliard korun, měla hledat odpověď na otázku, jak mírné pití ovlivňuje výskyt onemocnění srdce. Jasné bylo nejen zadání, ale podle všeho i odpovědi na zkoumané otázky – ty měly vyjít pozitivně. Studii chtěli autoři pojmenovat navíc velmi vtipně – Na zdraví.
Výsledky by vyšly tak, že přínosy mírného pití alkoholu jsou vyšší než úplná abstinence. Jelikož šlo o dlouhodobý projekt, jeho výstupy a průběžné výsledky by ovlivňovaly veřejnost směrem ke konzumaci alkoholu. Dejte si, je to zdravé…
Vědci, kteří studii vedli a měli provádět „měření“, prý ale objížděli setkání s manažery výrobců alkoholu, třeba pivovary jako Anheuser Busch InBev či Heineken, před nimiž prezentovali svou studii jako „jedinečnou příležitost, jak ukázat, že alkohol v menších dávkách je bezpečný a snižuje rizika výskytu kardiovaskulárních onemocnění“.
Střet zájmů odhalilo šetření reportérů New York Times. Národní ústav zdraví (NIH), který uděluje granty v oboru medicínského výzkumu, zahájil vlastní vyšetřování, jehož výsledky zveřejnil v červnu letošního roku. Doporučil okamžité ukončení desetiletého projektu, neboť byl nastaven tak, že nemohly vyjít negativní výsledky. Podle e-mailové korespondence je zřejmé, že autoři studii navrhli tak, aby nemohla odhalit například případný zvýšený výskyt rakoviny, který se u pijáků alkoholu dá předpokládat, jak ostatně v roce 2014 varovala i Světová zdravotnická organizace. Ta dospěla k závěru, že na základě dostupných údajů nelze považovat alkohol ani v malém množství za zcela bezpečný, protože zvyšuje riziko vzniku rakoviny.
Studie měla sledovat 7800 účastníků ze 16 míst světa, kteří měli být starší padesáti let a být ohroženi kardiovaskulárními onemocněními. Vedoucí studie Kenneth Mukamal z Harvard Medical School v Bostonu měl ale od roku 2013 „dlouhodobý kontakt“ s výrobci alkoholu, před kterými opakovaně prezentoval, že „velká studie je nutná, aby bylo možné doporučit alkohol jak součást zdravého stravování“.
Pět výrobců alkoholu na studii dalo 67,7 milionu dolarů. Autoři je opakovaně ujistili, že cílem není odhalit negativní zdravotní následky pití. Tento konkrétní odhalený případ perfektně ukazuje princip podobných studií. Když už to někdo platí, rozhodně nechce, aby to vyšlo jinak, než potřebuje.
Děje se tak už deítky let. Již například v roce 1964 John Hickson, šéf amerického cukrovarnického průmyslu, diskutoval s kolegy, jak prostřednictvím legislativy a vědy ovlivnit veřejné mínění. Proto vyhledal harvardské vědce, kterým Organizace zvaná Sugar Research Foundation, dnes Sdružení výrobců cukru, zaplatila v přepočtu na dnešní dobu 49 000 dolarů za vypracování analýzy. Dobře zaplacení vědci ochotně konzultovali zpracování analýzy s manažery a ujistili je, že analýza bude odpovídat jejich představě o tom, že cukr vlastně vůbec, ale vůbec neškodí. Článek publikovaný v respektovaném časopise New England Journal of Medicine zdůraznil, že školdivý není cukr, ale tuky a cholesterol. Takže nám od té doby valili lékaři a odborníci do hlavy, že je máslo škodlivé a že by bylo usper brát prášky na chholesterol, samozřejmě dlouhodobě. Mark Hegted, jeden z vědců, kteří v roce 1967 publikovali falešné závěry o nebezpečných tucích, se pak „překvapivě“ stal vedoucím oddělení výživy na americkém ministerstvu zemědělství.
Běžně jsou „cinklé“ i studie na léky. Farmaceutické firmy používají různé taktiky: například srovnávají svůj lék s lékem o známé nižší účinnosti, vybere se zdravotně slabší kontrolní skupina, například s horším zdravotním stavem, čímž se vyzdvihuje účinek léku, anebo zdravější jedinci do skupiny léčené testovaným lékem, případně se ze sledovaných faktorů vyberou ty, co vyhovují, apod.
Vždyť například Josephu Bideremanovi, prominentnímu dětskému psychiatrovi, přistálo na kontě 1,6 milionu dolarů během 7 let na počátku milénia za to, že se na základě jeho „výzkumu“ zvýšila preskripce antidepresiv dětem.
Klinické studie jsou velmi drahé, takže na ně mají pouze velké farmacuetické společnosti. A ty, když už investují desítky milionů dolarů, rozhodně nechtějí, aby vyšly negativně.
Divit se, že výrobci alkoholu platili studii o alkoholu, je ve světle toho, jak se dělají třeba studie s léky, zcela zbytečné. Je to totiž zcela normální.
