Žijeme v období, kdy už se o světě nerozhoduje u volebních uren, ale v každodenním životě. Všechno, co jsme dřív brali jako samozřejmost a čeho jsme si často ani nevážili, protože jsme si mysleli, že je to automatické a máme na to nárok – peníze, systém, stát, bezpečí –, se nám začíná zjevovat v jiném světle. Ne proto, že by se změnil svět, ale proto, že je stále obtížnější dívat se na něj skrz iluze. Prostě se ukazuje, že může být spousta (většina) věcí úplně jinak, než jsme si mysleli nebo než se o tom říkalo.