Chcete si užít parádní zábavu, a ještě tím pomoci těm, kteří to potřebují nejvíc? Vyrazte na výlet do Březové nad Svitavou.
Všechno to začalo tím, když Martin Žižlavský, nadějný hokejista, který to dotáhl až do hokejové dorostenecké extraligy v dresu Draci Šumperk, přišel při nešťastném úrazu na školním výletě o nohu pod kolenem a život se mu obrátil vzhůru nohama. V tu chvíli si myslel, že je s kariérou profesionálního hokejisty, o které odmalička snil, konec. A chvíli to tak i vypadalo. Místo aby se ale litoval někde v koutě a naříkal nad nešťastným osudem, uvědomil si, že to všechno mohlo dopadnout i hůř a že je nejvíc ze všeho rád, že je po nešťastném vypadnutí z bobu na dráze, kdy selhal bezpečnostní pás, vůbec naživu.
Brzy se naučil chodit s protézou a jako vášnivý sportovec navázal tam, kde po úraze skončil. Nejenže začal hrát i s protézou znovu lední hokej, ale protože si myslel, že ho již nemůže hrát na profesionální úrovni, přibral si k němu ještě takzvaný sidecarcross nebo též sajdkárkros, což je motokros, ve kterém jede na motorce řidič se spolujezdcem v postranní káře, sajdkáře.
Martinova nezdolná chuť žít a popasovat se s nepřízní osudu tehdy inspirovala i Pavla Vaňouse, který je jednak otcem „Marťasova“ bývalého hokejového spoluhráče, a jednak je majitelem firmy H&V IZOL v Moravské Třebové, která se zabývá stříkáním kvalitních izolačních pěn značky Honter do rodinných domů i komerčních objektů.
Když Pavel viděl, jak statečně se Martin s omezeními pere, rozhodl se, že mu pomůže, a stal se jeho sajdkákrosovým sponzorem. I díky tomu to Martin dotáhl až na mistrovství republiky. A co víc, našel si nový sport – hokej pro handicapované, takzvaný sledge hokej. „Nejprve hrál normální juniorský hokej v Šumperku, pak začal studovat vysokou školu v Olomouci, tak hrál univerzitní ligu, ale nebylo to ono. Ten handicap byl prostě znát, a jak nejste zdravý, tak to nedáte. V Olomouci jej ale oslovil sledgehokejový tým a přes ně se dostal do reprezentace. Pochopení těch lidí je tam úplně jiné než v běžné hokejové kabině, kam přes veškerou snahu tolik nezapadal. Tady jsou si všichni rovni,“ říká Pavel Vaňous, věrný čtenář Šifry, jenž i díky této zkušenosti dostal brzy nápad, jak pomoci nejen Martinovi, ale i dalším dětem, které se musejí v životě potýkat s něčím podobným.
V roce 2020 zaměstnal ve své firmě obchodního zástupce Jana Stupku, který se v nedaleké Březové nad Svitavou, městečku na hranicích Čech a Moravy, ve svém volném čase stará s kolegou Radkem Mikulínem o tratě na horská kola, takzvané Březovské traily, na kterých se prohánějí nadšení cyklisté z celého okolí. Březová je mimochodem proslulá i Dobře ukrytou rozhlednou Járy Cimrmana, puklinovými jeskyněmi Čertovy díry či motokrosovým a sajdkárkrosovým areálem, kde se prohání na svém stroji i Martin Žižlavský.
„Jednoho dne mi pan Stupka řekl, že potkal na trailu kluka bez nohy, jak to valí v terénu na normálním kole, a dlouho mluvil o tom, že by nebylo špatné uspořádat nějaké závody. A tak se to všechno spojilo a rozhodli jsme se, že založíme závod pro širokou veřejnost, jehož výtěžek ale půjde na pomoc dětem s vážným zdravotním omezením. Tak vznikl benefiční štafetový závod čtyřčlenných družstev Honter Cup,“ vypráví Pavel, který do projektu okamžitě zaangažoval svého obchodního partnera Jana Černého, majitele firmy na výrobu izolačních pěn Honter.
Cílem prvního ročníku bylo pomoci Martinovi Žižlavskému se sezonou v sajdkárkrosu a onomu beznohému cyklistovi, Vaškovi z Chrudimi, jehož potkal pan Stupka na Březovském trailu, pořídit elektrokolo, na kterém se mu bude lépe jezdit. Součástí se stala veřejná sbírka a dále pak Pavel Vaňous, Jan Stupka a Jan Černý oslovují další sponzory a dárce. Ve druhém ročníku se pak kupovala venkovní trampolína a rostoucí školní nábytek.
Jedna věc je něco vymyslet, mnohem těžší je pak ale vytyčené cíle realizovat. O tom se přesvědčili i Jan Stupka a Pavel Vaňous, kterého překvapilo, že lidi nepřispívají tolik, jak si i pod vlivem v médiích proklamované štědrosti Čechů a jejich přispívání na charitu myslel. „Když vidím, že bez mrknutí oka utratí tisícovku v hospodě za večeři, alkoholické nápoje nebo za cigarety, tak mi třeba vrtalo hlavou, proč nepošlou dvě stovky na tohle. Všechny peníze jdou dětem na konkrétní předem stanovené věci. To, co se platí okolo a vše spojené s pořádáním závodu, platí všechno moje firma H&V Izol a firma Honter, dělíme se na půl. O to víc si proto vážíme každého, kdo se rozhodne přispět.“
Letos půjde výtěžek z benefičního závodu a veřejné sbírky na pomoc desetiletému Filípkovi, kterému byla diagnostikována Duchennova svalová dystrofie, což je smrtelná genetická porucha, která způsobuje postupnou ztrátu svalové funkce a nezávislosti. Onemocnění, které postihuje jednoho z 3500 chlapců, je v současné době nevyléčitelné, mezi 9. a 12. rokem pacienti usedají na invalidní vozík a dožívají se většinou kolem 25 let. Nejdůležitější však není délka života, ale jeho kvalita, a Filípek by si ze všeho nejvíc přál nový speciální stolní počítač nebo notebook, aby mohl být v kontaktu se zdravými kamarády a hrát na něm hry, které miluje.
Johanka z Hodonína, která se narodila bez horní končetiny a s mentálním postižením, by si pro změnu přála speciální jízdní kolo, a dvojčata Vojtíšek a Filip, které trápí závažné metabolické onemocnění mukopolysacharidóza, jež má krajně nepříznivé prognózy, by si přála s rodiči vydat se alespoň na pár dní do nějakého dětského vodního světa a vyplnit čas mezi neustálou péčí, infuzemi a cvičeními úplně obyčejnou hrou, „čvachtáním“, brouzdáním, jízdou na skluzavce… Zapomenout pak nesmíme ani na Vašíka, který má veliké problémy při používání horních i dolních končetin a pomohl by mu finanční příspěvek na terapii.
Pokud máte čas a chuť, vyrazte 2. září do Březové nad Svitavou na třetí ročník Honter Cupu. Podpořit je můžete účastí ve štafetovém závodě, a to v běhu, jízdě na kole, na kolečkových bruslích či trailu (startovné je 1200 korun), nebo použitím některého QR kódu či transparentního účtu 2202510235/2010, vedený u Fio Banky.
Anebo prostě jen přijeďte udělat sobě i ostatním hezký a smyslupný den s příjemnou hudbou, dobrým občerstvením a zajímavými lidmi, kteří mají rozum i srdce na správném místě. Protože jen pro takové dny stojí za to žít, obzvláště v dnešní době.
www.hontercup.cz
