Vědci z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum učinili další velký krok v léčbě pacientů, kteří se nacházejí v takzvaném vegetativním stavu, o němž se dlouho předpokládalo, že v podstatě znamená smrt mozku a fakt, že ostatní orgány na živu udržují jen přístroje. Částečný návrat vědomí u pacienta, který byl ve vegetativním stavu celých 15 let, tedy může představovat klíčový pokrok.
Než se pustíme hlouběji do úspěchů našich evropských skoro-sousedů, nedávno jsme informovali o životním příběhu britského vědce žijícího a pracujícího v Kanadě, který rozvinul způsob, jak s pacienty ve vegetativním stavu komunikovat; článek naleznete zde.
Francouzští vědci docílili toho, že pacient začal vykazovat známky vědomí pomocí stimulace takzvaného bloudivého nervu. Přáli si zjistit, jestli signály skrze tento nerv povedou k alespoň částečné obnově vědomí. Tento klíčový nerv spojuje mozek s tělními orgány, jako je srdce, plíce či žaludek, a také vede vlákna, jež slouží k motorickým, a dokonce i chuťovým signálům. Zajímavé je, že stimulace tohoto nervu občas pomůže léčit depresi a také epilepsii, ale ještě nelze říci, do jaké míry to souvisí s tímto případem (pokud vůbec). Tento nerv také podle všeho hraje roli u probouzení ze spánku a při udržování pozornosti, což už naznačuje o hodně silnější spojitosti s nynějším úspěchem.
Zpravidla platí, že čím déle se pacient nachází ve vegetativním stavu, tím menší je šance, že se probudí. Doktorka Angela Siriguová, korespondující autorka této studie, si záměrně vybrala jedince, který se v tomto stavu nachází co možná nejdéle, tedy 15 let. Jejím cílem bylo zjistit, zda by stimulace toho nervu mohla pomoci se syndromem areaktivní bdělosti (anglicky unresponsive wakefulness syndrome), což nastává, když dojde k vážnému poškození mozku a přerušení spojení s mozkovým kmenem.
Zpočátku stimulace tohoto nervu nevedla k žádné reakci. Trvalo zhruba měsíc, kdy muž najednou začal za signály reagovat, a na pokyn otočil hlavu. Později vědci zpozorovali, že jeho oči sledují pohybující se objekty, a také zaznamenali, že zůstává při vědomí déle, pokud mu někdo předčítá. Pokud se k pacientovi někdo přiblížil až k obličeji, jeho oči se spontánně pootevřely ještě více.
Viditelné úspěchy ještě doplnilo snímání EEG, jež skutečně zaznamenalo zvýšenou mozkovou aktivitu. Autoři studie dokonce poznamenali, že se jim podařilo zpozorovat zvýšenou metabolickou aktivitu v mozkové kůře, což prý indikuje, že mozkové buňky potřebují více „paliva“. Výsledkem tohoto pozoruhodného experimentu se poprvé po 15 letech změnil pacientův status z “nereagujícího“ na „minimální stupeň vědomí“. Do probuzení má sice nyní 35letý muž ještě daleko, ale pro většinu lékařů by již byl odepsaný a v podstatě mrtvý.
Výzkumníci zacházejí ještě dále. Stimulace bloudivého nervu způsobuje sekreci hormonu zvaného noradrenalin, který funguje jako nervový mediátor a je zodpovědný za to, že zůstává vzhůru a v pozoru, a také umocňuje výměnu informací mezi jednotlivými částmi mozku. Vzhledem k úspěšnému oživení byť minimální úrovně vědomí z prakticky nulové aktivity se nyní výzkumníci i Siriguová domnívají, že možná objevili, kde v mozku „přebývá“ vědomí.
Tým se vyjádřil optimisticky: „Tyto nálezy ukazují, že stimulace bloudivého nervu vedla k šíření kortikálních signálů a způsobila nárůst metabolické aktivity, která vedla k behaviorálnímu zlepšení, a to jak v měření stupnicí CRS-R, tak i na základě hlášení personálu i rodinných příslušníků. Tím pádem stimulace bloudivého nervu v mozku vede k obnově vědomí i po celých letech strávených ve vegetativním stavu, což bortí dosavadní představu, že poruchy ztráty vědomí trvající déle než 12 měsíců jsou nevratné.“
Na svém vzrušujícím objevu se samozřejmě nemají v plánu zastavit a už chystají rozsáhlou studii za účelem potvrdit potenciál této metody v obnově minimálního úrovně vědomého stavu u vegetativních pacientů. Poslední dobou se v této oblasti hrnou tak nevídané pokroky, až už se nezdá tak fantaskní si představovat, že v brzké době bychom mohli probouzet k vědomí i lidi, kterým bychom ještě nedávno zapověděli veškerou naději. Alespoň v něčem postupujeme správným směrem!
Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.
Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.
Zdroj: https://www.eurekalert.org/pub_releases/2017-09/cp-a1y091817.php
