Otrávené životní prostředí není žádný neobvyklý následek zemědělského průmyslu. Většina lidí, kteří si pochutnávají na sladkém ovoci, o tom má ale stále jen mlhavé představy, neb co oči nevidí, to jazyk nepálí… Co se například děje na ananasových plantážích?
Ve středoamerické Kostarice nemohou tisíce lidí po celé roky pít vodu z vodovodu, protože v ní byly zjištěny pesticidy z pěstování ananasů. Úřady od roku 2007 obyvatele varují a v cisternách poskytují vesnici El Cairo a dalším třem postiženým vesnicím čistou vodou.
Stejně jako u jiných tropických plodů, jako jsou pomeranče, banány a další zemědělské plodiny, které se musí ve velkém objemu levně dopravit do Německa (či do Česka), je koncernům celkem jedno, jak jejich pěstování na místě probíhá.
Zrajčatovaný ananas
V posledních letech převážně bez povšimnutí veřejnosti probíhá genetické inženýrství také v oblasti výzkumu a šlechtění nových odrůd ovoce.
Obchodník s ovocem, gigant Del Monte, v listopadu 2011 dostal patent na transgenní ananas s modifikovaným karotenoidem (EP1589807). Karotenoid lykopen pochází z rajčat, řadí se mezi antioxidanty a je považován za blokátor radikálů. Ananas má načervenalou barvu a prodává se jako „Health Food“. Ve Spojených státech je tato importovaná potravina schválená. Pro tento účel se nevyžaduje žádné povolení ohledně genetického inženýrství.
V Evropě sice GM ananas zatím povolený není, je tu ale jiný problém. Jelikož se GM i neGM ananas mají pěstovat v Kostarice, je de facto nemožné zabránit kontaminaci „normálního“ ananasu tím „zrajčatovaným“. Tudíž je jen otázka času, kdy se odrůdy promíchají natolik, že budou GM obě dvě. Pokud se tato Pandořina skříňka jednou otevře, není cesty zpět.
Růžový ananas je populární okrasná rostlina, zejména v Severní Americe. Americký ovocný koncern Del Monte vyvinul geneticky modifikovaný ananas s růžovou dužinou. Použily se na to geny z okrasného ananasu a mandarinky, což vede k tvorbě přirozené růžové barvy (Lycopenen). Tyto růžové ananasy se mají pěstovat i v Kostarice, kde se stále čeká na povolení pro jeho pěstování.
Tady je ještě jeden patent Del Monte.
Slovo ananas je odvozeno z naná, což je označení pro ovoce v jazyce Guaraní. Původně pochází z Ameriky a dnes se jako ovocná rostlina pěstuje v tropických oblastech po celém světě.
Z Kostariky se dováží téměř tři čtvrtiny ananasů prodávaných v Německu a v EU. Kostarika je tedy i největším vývozcem ananasů do Česka. Přitom tato země nemá ani velikost Bavorska. V důsledku zvýšené poptávky během posledních let se vytvořil větší prostor pro plantáže, a to na úkor deštných pralesů. V Kostarice se dnes ananas pěstuje na ploše cca 40 000 hektarů, ještě v roce 1999 to bylo 900 hektarů. Mezitím Kostarika exportuje víc ananasu než banánů. 90 % obchodu je rozděleno mezi tři americké ovocnářské koncerny: Chiquita, Dole a Del Monte.
Země plná pesticidů
Studie kostarické národní univerzity Instituto Regional de Estudios en Sustancias Tóxicas (IRET) ukázala, že Kostarika s 52 kilogramy na hektar má nejvyšší spotřebu pesticidů na světě.
Pro farmáře představují monokultury problém: rostliny jsou náchylné k nemocem a škůdcům, kterým chybí přirození nepřátelé. Místo toho se rostliny intenzivně stříkají chemickými látkami. Když se potom vsáknou do země, tak ohrožují zásoby podzemní vody. Pokud je ovšem nespláchne subtropický déšť do okolních potoků a řek.
Regiony Milano, Cairo, Francia a Lousiana jsou obklopené ananasovými plantážemi. Teprve nedávno ministerstvo zdravotnictví obyvatele na letácích opět varovalo, že „voda z kohoutku není pitná, protože je kontaminovaná. Může se používat pouze pro praní prádla a v sanitárním zařízení“.
Pitnou vodu od roku 2007 obstarávají cisterny, které lidem dodávají pitnou vodu dvakrát týdně. O problému se znečištěnou vodou se ví již od roku 2003.
Profesor Clemens Ruepert z Toxikologického ústavu kostarické národní univerzity (Institute of National University of Costa Rica, Heredia) již v roce 2003 odebral vzorky vody v regionu Milano. Tyto vzorky Agnetura pro životní prostředí (Environmental Protection Agency – EPA) vyhodnotila jako „pravděpodobně karcinogenní“, když ve vodě naměřila koncentraci až 5,25 mg/l pesticidu Bromacil. Pro srovnání je v Evropské unii povolená hodnota jen 0,1 mg/l. V Německu nebyl tento pesticid od roku 1990 povolen a od roku 1993 byl výslovně zakázán. Spolkový úřad pro ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin to odůvodnil tím, že „účinná látka má tendenci k průsaku, a tím je ohrožena podzemní voda“.
Faktem je, že v roce 2011 byl ve vodě v oblasti Milano ve vodě zjištěn Bromacil v koncentraci 6,7 mg/l, což je 67krát víc, než je evropský limit. Studie provedená z pověření státní vodárny AYA překročení limitu potvrdila. Stát Kostarika žádné limity nestanovil.
Podmínky na plantážích jsou tvrdé, vypráví hodně pracovníků přímo na místě. Jeden z nich, který byl po mnoho let předákem Del Monte, dokonce potvrdil, že pracovali bez ochranného oděvu a byli v neustálém kontaktu s pesticidy. K tomu se Del Monte nevyjádřilo.
Organizace Make Fruit Fair kritizuje, že ananas v ceně zhruba jednoho eura na straně dělníků nemůže přinést zisk a v této souvislosti odkazuje na postavení německých supermarketů. Německo se svými tradičně levnými potravinami spíš přebírá funkci vrátného, který určuje, co a za jakou cenu se na trh dostane a co ne. Ve středoamerické Kostarice nemohou tisíce lidí celé roky pít vodu z vodovodu, protože se v ní našly pesticidy z pěstování ananasů. Od roku 2007 před tím úřady El Cairo varují a další třem postiženým vesnicím poskytují čistou vodu v cisternách. V současné době vodu zkoumá výzkumný institut eawag.ch.
Tento region ve východní části země není jediný, ve kterém ananasové farmy poškozují životní prostředí. Odpovědné jsou také farmy Fincas (ve španělštině farma), které produkují pro mezinárodní koncerny, jako je Fresh Del Monte Produce. Od nich se ovoce dostává do německých supermarketů. Zhruba 70 % dovozu podle německého Spolkového statistického úřadu pochází z Kostariky, z malé země mezi Nikaraguou a Panamou, a je to zhruba 136 000 tun ročně. Kostarika je největší exportér ananasu na světě.
Ananas, stejně jako další tropické ovoce, se většinou pěstuje monokulturně, protože se tak farmy jako Fincas mohou specializovat na jeden druh ovoce. Pokud by pěstovaly různé druhy ovoce, vydělaly by méně peněz. V průběhu let na monokulturách vyrostla celá populace ananasový škůdců a plevelů. „Proto farmáři používají zvlášť jedovaté pesticidy,“ říká inženýr z kostarické národní univerzity.
Zatímco řetězce supermarketů pečlivě třídí vzhled dováženého ovoce a při sebemenší vadě vrací celou zásilku nazpět, sociální a ekologická kritéria pro ně hrají mnohem menší roli. Při šetření se zjistilo, že je při produkci ananasů a banánů porušováno příliš mnoho lidských a pracovních práv. Celou studii si můžete stáhnout zde.
„Při stávajících metodách pěstování a přehnaném používání pesticidů dochází nutně ke znečištění podzemních vod a řek. Potřebujeme nezávislé monitorování pro používání pesticidů a kontrolu rozšiřování výměry plantáží,“ vysvětluje agronom Esteban Ricardo Acosta Pereira z university Earth.
Pereira považuje ekologické následky konvenční produkce ananasu za zničující, a to i v případě, že plody v souladu se všemi limity nakonec končí v EU.
Ty pěstuješ, já kasíruji
Nadnárodní koncerny jako Del Monte používají i jiné „šikovné“ praktiky. Jedná se například o tzv. „Contract Growing“, který koncernům i bez vlastnických práv umožňuje značnou kontrolu nad produkcí ananasu a jeho prodejem. S farmáři se uzavřou dlouhodobé smlouvy (na deset let nebo více), ve kterých se zavážou k velmi specifickým podmínkám (odrůda ovoce / používání pesticidů), za jakých ananas pro společnost vypěstují. Farmářům se dodají potřebné „vstupy“, ale úrodu mohou prodávat pouze obchodní společnosti.
Zajímavá jsou i některá vlastnická propojení korporací. Například Del Monte byla v roce 2010 prodána firmě Kohlberg Kravis Roberts. Tuto firmu společně s nechvalně proslulou bankou Goldman Sachs koupil výrobce bankomatů a pokladen Wincor Nixdorf z koncernu Siemens. Poté, co se dostala na burzu, byla opět prodána.
Goldman Sachs a Kohlberg Kravis Robet se rovněž účastnily letošní konference Bilderberg, která se konala v německých Drážďanech.
Svět je zkrátka jedno jejich velké hřiště. Ale není už na čase jim konečně sebrat míč a změnit pravidla? Třeba tím, že se bude stále víc lidí dozvídat o tom, co se děje na pozadí tohohle divadla, kdy se lidem ukazuje jen naleštěné pozlátko?
Podpořte šíření svobodných informací tím, že si zakoupíte předplatné jedinečného tištěného měsíčníku Šifra. Klikněte zde.
Překlad: Jan Běhůnek
Zdroj: https://netzfrauen.org/2016/08/19/ananas-suedfrucht-mit-schlimmen-nebenwirkungen/
