Žijeme v extrémně turbulentní „přechodové“ době, která dokáže člověka snadno znejistit. I když si to mnoho lidí dlouho nechtělo přiznat, teď už skoro každý musí ne-li vidět, tak aspoň cítit, že se staré pořádky povážlivě rychle hroutí. Přirozeným důsledkem takového stavu, kdy věci, které známe, už nefungují, jak jsme byli zvyklí (ale zároveň není vůbec jasné, co a jak bude dál), může být strach.
Mnozí lidé proto poněkud iracionálně, a o to křečovitěji hledají oporu v autoritách, institucích a tom, co znají – tedy paradoxně v tom, co k tomu pocitu nefunkčnosti nejvíc přispívá. Z toho pramení rostoucí pocit, že se nám život vymyká z rukou. Jiní se snaží před problémy utéct a tvářit se, že se vlastně nic neděje a brzy bude zase líp. Nebo se uchylují třeba k duchovnu a ezoterice, jelikož ti, kteří se živí různými kurzy, vysíláními na sociálních sítích či prodejem zázračných informací a předpověďmi na počkání, jim slibují zlom a vstup do nové dimenze – stačí prý počkat a vydržet, protože už skoro patnáct let je TO za dveřmi. A přitom to víc a víc vypadá, že je TO někde úplně jinde…
Není proto divu, že mezi tím vším narůstá pocit nejistoty, obav, prázdnoty či beznaděje. Šifra jde už dlouho jiným směrem a ukazuje, že existuje i jiná cesta, než jen pasivně čekat na zázrak a na to, že se samo od sebe něco stane. Cesta klidu, poznání, odvahy a hledání smyslu. Nikoli v podobě snadných receptů, ale toho, že říká a odhaluje i to, co mnoho lidí nechce slyšet. Třeba že nejsme žádné pasivní oběti temných sil, ale každý neseme odpovědnost za své životy, a tím i spoluodpovědnost za stav světa. Není to proto, že bych chtěl mít patent na rozum, ale proto, že chci ukázat, že v každé době existují lidé, kteří se dokážou ptát. A kteří cítí, že bez těchto otázek by život nebyl úplný, a že pokud se správně položí, je možné vidět dál, než by se mohlo zdát. A co v nějakém okamžiku může vypadat beznadějně, složitě či marně, se za chvíli může ukázat jako začátek cesty, která vede ven z bludiště.
I proto je tématem aktuálního čísla odvaha. Odvaha postavit se strachu, opustit jistoty a vydat se tam, kam se ostatní bojí. Nejde o frázi, pózu ani iluzi. Odvaha je skutečná síla, která rozhoduje o tom, zda člověk zůstane stát na místě, nebo se posune dál. I proto jsem tuto Šifru věnoval Milanu Špůrkovi. Muži, který měl odvahu myslet jinak, a proto došel dál než ostatní. Nebyl hvězdou akademické scény, nedostal se do učebnic ani do zpráv. Přesto dokázal přijít na věci, které světová věda stále přehlíží. A přestože čelil osamění a nepochopení, šel prostě dál a nikdy se nezastavil.
Nejde ale jen o jeho příběh. Ukazuje totiž, že jde i o nás. Každý dnes stojíme před podobnou volbou. Buď budeme opakovat cizí názory, držet se toho, co je pohodlné, třást se, jak to dopadne, a hrát hru, o níž stejně tušíme, že se chýlí ke konci. Anebo si dovolíme hledat vlastní cestu a vykročíme. A právě tady se ukazuje síla statečného srdce. Ne proto, že by nám zaručovalo úspěch, ale proto, že nám umožňuje jít dál i tehdy, když se to zdá těžké.
Šifra určitě není pro každého. Ale je tu pro ty, kteří cítí, že se s prázdnými odpověďmi a „čekáním na smrt“ nespokojí. Je pro ty, kteří chtějí vědět víc. A pro ty, kteří mají odvahu vykročit. Protože když se člověk rozhodne překonat svůj strach, zjistí, že to největší bohatství se neukrývá vně – ale uvnitř.