CHUTNÝ BYZNYS

Velkou slávu v české kotlině vyvolalo vydání dalšího ročníku gastronomického průvodce Michelin, které přijel do Mariánských Lázní představit mezinárodní ředitel této proslulé instituce se stopětadvacetiletou tradicí Gwendal Poullennec. Ten se nechal slyšet, že čeští šéfkuchaři v posledních letech zvedají laťku. Ve všeobecném nadšení ale mohla zapadnout důležitá otázka, kterou si při vší mediální slávě musel položit každý střízlivě uvažující člověk: „Co to náhlé zvednutí laťky českých šéfkuchařů způsobilo?“ Začali snad dělat lepší svíčkovou? Nakynuly jim jinak knedlíky? Nebo efektněji flambují? Odpověď je až překvapivě přízemní: česká vláda „nasypala“ Michelinu pár desítek „mega“. Za to, že Francouzi zahrnuli české podniky do svého testování, český stát zaplatil Michelinu 32,5 milionu korun, což zajistí jeho tříleté působení v Česku. Michelin tak inspektory, kteří chodí neohlášeni a nepoznáni, vyslal po celé republice. Do té doby si jen občas zaletěli do Prahy. Není to přímo tak, že za ty peníze Michelin automaticky přidělí hvězdy, udílení ocenění je stále v rukou samotného Michelinu. Ale bez nich by se mimopražskými restauracemi ani nezabýval. A kdyby za ty prachy žádné hvězdy nerozdal, vypadalo by to blbě. „My jsme si nezaplatili hvězdy, ale marketingovou kampaň,“ tvrdil přesvědčeně serveru Seznam Zprávy ředitel agentury CzechTourism František Reismüller. „Není to o tom, že my jim budeme platit donekonečna, a pokud jim nezaplatíme, tak nás smažou. Tak to nefunguje,“ myslí si ředitel. Opravdu?

KDE ZÍTRA ZNAMENÁ VČERA

Zájem o koupi elektromobilu i přes stálé rozšiřování nabídky za poslední rok celosvětově výrazně klesl. Naopak popularita aut se spalovacími motory i přes jejich mizernou dostupnost roste. A to proto, že EU pomocí dotací na jedné straně a drakonických pokut na straně druhé nutí firmy vyrábět něco, co si skoro nikdo nechce kupovat. A naopak brání výrobě toho, o co je zájem. Zatímco podíl zákazníků, kteří v příštích dvou letech plánují nákup vozu se spalovacím motorem, se za poslední rok zvýšil o 13 % na 50 %, preference aut na baterie se naopak snížila o 10 % na 14 %, navzdory jejich široké nabídce. A preference hybridů se 16 % na tom není lépe. I když ty si v prodejích nevedou zle – dle všeho ale jen proto, že automobilky přestaly auta s čistými „spalováky“ téměř vyrábět. A aby prošly emisními tabulkami, namontují aspoň mild hybridovou technologii, kde elektromotor pomáhá „spalováku“ při rozjezdech a dobíjí se sám rekuperací energie při brzdění. To, co vyšlo najevo v novém globálním průzkumu poradenské firmy Ernst & Young, přitom již dlouho vědí jak samotné automobilky, tak EU, jež nepovedený přechod na elektroauta ve spolupráci s německými značkami před lety vymyslela. Avšak co mohlo vypadat dobře na papíře, se v praxi ukazuje jako fiasko a ekonomická katastrofa. Jenže na tak gigantickou změnu je navázáno obrovské množství předpisů a směrnic, a trvá roky, než se otočení kormidla projeví v praxi. Budoucnost tedy paradoxně leží v tom, co mělo být minulostí, a zítra bude zase znamenat včera – jen z minulosti do budoucnosti se míří snadněji než pak zpátky. 

DRAHÁ MASÁŽ

Policie obvinila z podvodu devětačtyřicetiletého fyzioterapeuta z Aše přesto, že byl nejšikovnějším masérem v celém širém kraji. Podařilo se mu totiž „zmasírovat“ desítky lidí tak, že mu dali desítky milionů korun, aby jim penízky zhodnotil a rozmnožil. „Obviněný měl do prosince 2022 pod záminkou výhodných investic lákat z lidí finanční prostředky. Sliboval jim například nákup mincí či různého rehabilitačního zařízení,“ uvedl krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva s tím, že od 38 věřitelů získal muž téměř 160 milionů korun. „Finanční prostředky nevrátil,“ dodal Kopřiva. Z vyjádření věřitelů, o němž informovaly Novinky.cz, vyplývá, že svěřené peníze měly sloužit k nákupu vybavení rehabilitačních ordinací, ale především k obchodování s mincemi, poštovními známkami apod. Nejpozoruhodnější informace je ale ta, že podvedeným byl i jeden bankéř, který policistům popsal, že k obviněnému muži docházel na terapii s kolenem: „Stali jsme se přáteli. Věděl, že se pohybuji ve finančním světě, a tak mě oslovil ke spolupráci s tím, že má investiční příležitosti a dovede peníze zhodnotit.“ Prvních několik půjček mu fyzioterapeut prý vždy vrátil podle domluvy, a tak prý neměl důvod mu nevěřit (!) a dál mu poskytoval peníze. „Co se stalo, že se celá situace zvrtla tímto způsobem, nejsem schopen vysvětlit,“ dodal muž. Inu, zvláštní to doba – místo aby masér investoval v bance, investuje bankéř u maséra. Jak ale takový s prominutím dement může vůbec dělat bankéře? 

BÍLÝ KŮŇ

Někdo posílá prachy šikovnému masérovi, jiní zase hloupému komediantovi. Idiotů u nás zjevně žije nepřeberné množství. Vojenská policie začala v prosinci prověřovat v prosinci 2023 založený obskurní spolek Skupina D, který se nechvalně proslavil tím, že vybírá formou finančních sbírek peníze od občanů a za ně údajně nakupuje drony, jež vyváží na Ukrajinu. Skupina však čelí podezření, že se mohlo jednat o podvod a finanční prostředky ze sbírky (asi 260 milionů korun) sloužily k obohacení dalších osob, a současně je též prověřovaná pro nedovolené obchodování s vojenským materiálem. To by mohlo spočívat v tom, že byly drony vyváženy pod nesprávnou licencí. Jde totiž o zboží takzvaného dvojího užití – primárně je určeno pro civilní účely, ale dá se využít i pro vojenské účely. Prověřována je kromě zakladatele spolku a byznysmena Jana V. zejména firma FPV Space, která pro spolek zajišťuje obchod s drony, neboť na ni byl outsourcován nákup součástek, z nichž se pak drony montovaly. Pod tím se dá schovat či propašovat leccos a dá se provádět i různá kreativní cenotvorba – například levně koupit a draze prodat, resp. naúčtovat, a získat pěkný rozdíl mezi částkami. Anebo naoko použít peníze dárců ze sbírky Nemesis na nákup dronů, ale ty pak ukrajinské armádě či nějaké jiné skupině figurující v konfliktu či vzájemném obchodu nedarovat, ale za „výhodnou“ cenu prodat. Prostě levně nakoupit za peníze dárců, s přirážkou je „střelit“, a v kapse mít nejen marži, ale i celou pořizovací částku – tedy shrábnout celý bank. Ostatně sám advokát firmy FPV Space se nechal slyšet, že kriminalisté prověřují podezření z podvodu se škodou velkého rozsahu, a to právě na úkor dárců. A ta škoda má být v hodnotě celé sbírky.

Jak to skutečně bylo, samozřejmě nevíme, ale prostor pro čachry je nekonečný a pro normálního člověka by to smrdělo na sto honů od samého počátku. Zvlášť když spolek spoluzaložil a celou agendu reprezentuje někdo jako známý herec a vysokoškolský pedagog Ondřej Vetchý. Tomu sice nelze upřít houževnatost, odhodlanost, sebevědomí, entuziasmus ani zápal, ale chybí mu soudnost, znalosti, předpoklady a inteligence pro věci, o kterých zjevně nemá ani páru. „Když narazím na něco, o čem mám pocit, že je to správné, tak to udělám. V rámci Ukrajiny primárně chráním vždycky Českou republiku. Jsem vlastenec. Hodnoty, které vyznávám, mi znemožňují dělat morální chyby. Můžu udělat chybu numerickou, ale to je všechno,“ reagoval po vypuknutí skandálu pateticky v rozhovoru pro média. „Vlastenectví a patriotismus v nejušlechtilejší podobě vám garantuje to, že nemůžete morálně selhat, protože nekopete za sebe, svoje ego, za žádný zisk. Kopete za to, v co věříte a máte pocit, že je správné a má smysl (…)“ řekl též zakladatel spolku. Co už ale neřekl, je, že Skupina D v kauze figuruje pouze jako subjekt, který nakládá s penězi, ale veškeré licence, nákup, montování dronů, dovoz a vše kolem kšeftu řeší soukromá firma FPV Space. Takže ani pan Vetchý nemůže vědět, co se mu za zády děje. A i kdyby on byl nakrásně poctivý, může svou naivitou krýt cokoli a nemít o tom tušení, což je snad horší, než kdyby v tom jel taky. Jak někdo trefně glosoval na Facebooku: začínal jako čert s hodností vraníka v pohádce S čerty nejsou žerty, a dotáhl to až na bílého koně.

UŽ ANI SKOK

Že je snazší něco zničit než vytvořit, zvlášť když o prachy jde až v první řadě, dokazuje i příběh opravy skokanských můstků v Harrachově. Ty dlouho chátraly, až se nedávno generačně obměnilo vedení Odborného sportovního úseku skoku na lyžích Svazu lyžařů ČR. Krátce poté, co děvatadvacetiletý skokan na lyžích Filip Sakala, syn slavného mistra světa, ukončil sportovní kariéru a stal se sportovním ředitelem českých skokanů a do čela úseku byl jako předseda zvolen i další bývalý skokan, třicátník Vít Háček, se věci daly do pohybu. Oba funkcionáři se chtěli zaměřit na opravu můstků v Harrachově, protože žádný kvalitní můstek, kde by mohli skokani trénovat a který odpovídá moderním parametrům, v Česku v tuto chvíli není. Háček se Sakalou se domluvili se starostou Harrachova Tomášem Vašíčkem a dohodli se, že můstky budou upraveny tak, aby se v Harrachově mohly pořádat i závody světového poháru. A že Národní sportovní centrum Harrachov – spolek, kde zasedali zástupci města, Svazu lyžařů ČR a místního Lyžařského a turistického Bucharova klubu – darovací smlouvou státní pozemky převede na město, jež mělo s rekonstrukcí finančně vypomoct. A tak se to domluvilo a zdárně proběhly projekční i přípravné práce. Jakmile se ale měla rekonstrukce rozběhnout, bagry byly zastaveny a do akce naběhli právníci, neb darovací smlouvu napadl – podržte se – Svaz lyžařů ČR. Tedy orgán, jehož součástí je skokanský úsek. Jinými slovy, Sakalovi a Háčkovi nadřízení ze svazu, kteří přitom od začátku o všem věděli. „Projekční práce probíhaly dva a půl roku. Všichni se koukali, jak se platí miliony, a v konečné fázi řeknou, že jsou proti. To je úplně absurdní,“ zlobí se oprávněně Vít Háček, který byl ze své pozice odvolán a jeho pozici teď řeší odvolací komise. „Darovací smlouva je transparentní. Součástí byla i reverzní doložka. Pokud by se město o areál nestaralo, muselo by pozemky vrátit zpět Národnímu sportovnímu centru. Město navíc jako samosprávní celek podléhá nejtvrdším kontrolám,“ postěžoval si Seznamu Zprávy i sportovní ředitel skokanů a exreprezentant Filip Sakala. „Po patnácti letech vyjely bagry pod můstek. Udělaly práci, vše je transparentní. Ale podle svazu lyžařů poškodil Vít Háček jejich zájmy. Jaké jsou tedy ty zájmy? Udělal všechny kroky pro to, aby se sportovalo.“

Tím uhodil hřebíček přímo na hlavičku. Pokud by byl zájmem sport, jak si mysleli Háček se Sakalou, bylo by to jasné a vše by běžel dál. Zájmem šíbrů ze Svazu lyžařů je ale, jak se ukázalo, něco úplně jiného – celý sportovní areál. Svaz lyžařů to dokonce ani nepopírá! Dlouhodobě prý usiluje o to, aby současné vedení Sportovního areálu Harrachov „provedlo průzkum trhu a zjistilo, za jakých podmínek by bylo možné skiareál Harrachov poskytnout k dlouhodobému provozování komerčnímu subjektu“. A jsme doma. Právě tomu se totiž skokani chtějí vyhnout. Podle nich by si investor mohl určovat ceny, za které by sportovce nechával na místě trénovat nebo pořádat soutěže. „Máme zkušenost s propachtovaným areálem na Ještědu. Tam se od té doby nekonala zimní sezona, protože je to pro nás neudržitelné,“ komentoval to „nepohodlný“ předseda skokanů Háček. A sportovní ředitel Sakala dodává: „Propachtování pozemků v Harrachově by byla smrt tohoto sportu.“ To sice možná ano, ale spousta lidí by si pořádně namastila kapsy. Vše je jen otázka priorit.