Lepšího kádra si na poslední zoufalý pokus o záchranu „liberální demokracie“ Evropská unie nemohla vybrat.
Péter Magyar není žádný společenský nazdárek. Pochází z elitní maďarské rodiny. Jeho matkou je Mónika Erőssová, která byla dříve generální tajemnicí nejvyššího soudu (Kúria) a v dubnu 2020 se stala zástupkyní předsedy Zemského soudního ředitelství. Babička z matčiny strany Teréz Mádlová byla sestrou maďarského prezidenta Ference Mádla. Dědeček byl právník a bývalý soudce nejvyššího soudu Pál Erőss. Magyar stejně jako on vystudoval práva a postupně zastával během kariéry několik významných funkcí. Pracoval pro Maďarskou rozvojovou banku nebo působil jako člen dozorčí rad významné skupiny. Působil též jako zaměstnanec maďarského ministerstva zahraničních věcí a v roce 2011, během maďarského předsednictví EU, nastoupil jako diplomat na Stálé zastoupení Maďarska při Evropské unii.
Ale hlavně – přes dvacet let byl členem Orbánovy politické strany Fidesz, ze které odešel teprve v roce 2024, tedy jen dva roky před volbami. A neodešel jen tak – předcházel tomu bouřlivý rozvod a skandály jeho i jeho manželky. Tou nebyl nikdo jiný než ministryně spravedlnosti v Orbánově vládě v letech 2019 až 2023 a maďarská politická hvězda Judit Vargová.
V únoru 2024 ale oznámila, že odstoupí z veřejného života a vzdá se křesla v parlamentu i vedoucího místa na kandidátce strany Fidesz ve volbách do europarlamentu kvůli velké kauze. Ještě jako ministryně spravedlnosti totiž podepsala s prezidentkou Katalin Novákovou amnestii pro právoplatně odsouzeného člověka, který zneužíval děti. Proti této amnestii se v Maďarsku konaly rozsáhlé protivládní protesty a z funkce odstoupila i prezidentka.
V té chvíli se Judit Vargová rozešla s manželem Magyarem, který na to konto též opustil Fidesz, a pozornost se na chvíli zaměřila i na něj. Není divu, když vyšlo během bouřlivého rozvodu najevo cosi šokujícího. A sice že ji tento prominentní synek, který všeho, čeho kdy dosáhl, dosáhl výhradně kvůli tomu, z jaké je rodiny (možná i tomu sňatku), ale sám nic kloudného nevytvořil ani nevymyslel (nápadně v tom připomíná potomky reformních komunistů u nás), psychicky i fyzicky týral. A co hůř, nahrával si na diktafon soukromé hovory s manželkou a pak ji vydíral a hrozil zveřejněním.
Usoudil, že pokud se nepřizná, hrozí mu, že by události, které se toho dne v oné místnosti odehrály a nepochybně byly natočeny na video, mohly být zveřejněny.
Násilných činů se navíc pravděpodobně dopouštěl pod vlivem návykových látek, z nichž tvrdý alkohol byl nejjemnější substancí. Magyar byl znám jako klasický pařmen a zlatomládežnický hejsek, který měl umetenou cestičku, a tak měl čas věnovat se zábavnějším kratochvílím, než je práce.
Vrcholem jeho dráhy zhýralce byl okamžik, kdy se v rámci politického boje na veřejnosti – konkrétně na Facebooku – na začátku února objevil screen a odkaz na záhadnou webovou stránku s obrázkem místnosti, nad nímž bylo bílým textem napsáno datum 3. srpna 2024. Aniž by cokoli kdokoli udělal nebo přidal další podrobnosti, Péter Magyar danou místnost okamžitě poznal. Usoudil, že pokud se nepřizná, hrozí mu, že by události, které se toho dne v oné místnosti odehrály a nepochybně byly natočeny na video, mohly být zveřejněny.
A tak ve svém videu přispěchal politik s přiznáním, že v srpnu 2024 po večírku navštívil byt na fotografii a měl konsenzuální sex se svou bývalou přítelkyní. V bytě prý byla přítomna celá řada lidí. Ti měli podle Magyara nejspíš u sebe tvrdé drogy, ale on nikdy žádné neužil. Klasické vysvětlení v legendárním stylu českých fotbalových reprezentantů, kteří si kdysi pozvali na hotel prostitutky, a pak to jeden z nich vyvracel slovy „není to pravda a ta částka taky nesedí“. Jasně, pan Magyar se určitě jenom díval, jak koksují ostatní…
Mimochodem, ta žena, se kterou šel na rande do bytu, kde se fetovalo a smilnilo jako o život – ale on i přesto zůstal gentlemanem a nic si prý nevzal –, se s ním také rozešla. Potvrdila, že je to hrubián a nedá se s ním vydržet, a proto i tento „bouřlivý“ vztah zkrachoval. On ji následně obvinil z toho, co prokazatelně sám prováděl bývalé manželce – tajného nahrávání. „Neříkám, že je schopen úplně čehokoli, ale je schopen všelijakých věcí,“ nechala se Evelyn Vogelová slyšet na zpravodajském portálu Index.
A tohle je jen to, co se dostalo ven nebo proběhlo bulvárem. Ale nebylo to nijak zdůrazňováno a v oficiálních propagandistických plátcích, kde se budoval Magyarův kult, na to nebyl brán zřetel. Vyšumělo i to, že měl politik na krku podezření z takzvaného insider tradingu neboli zneužití neveřejných informací při obchodování na akciových trzích. I když se to obtížně srovnává, z politického hlediska je to snad ještě závažnější provinění než šňupání na večírku či domácí násilí.
Na začátku loňského února přinesl maďarský server Index zprávu o akciovém skandálu Pétera Magyara. Server uvedl, že v pátek 21. července 2023, po uzavření burzy, společnost Opus Global Nyrt. oznámila program zpětného odkupu akcií, což výrazně zvýšilo jejich cenu. Téhož dne v 15.00, tedy ještě před uzavřením burzy a oznámením o zpětném odkupu, Peter Magyar prodal všechny své ostatní akcie a nakoupil akcie společnosti Opus v hodnotě desítek milionů forintů.
Podle článku Magyar pak hned v pondělí, po otevření burzy, tyto nové akcie prodal za vyšší cenu, a dosáhl tak značného zisku v řádu několika milionů forintů. Štěstí investora? Ne tak docela. V té době byl Magyar členem dozorčí rady MBH, banky spojené s Lörincem Mészárosem, přičemž jednou u Mészárosových společností je – jaká náhoda – i firma Opus. Kdyby tedy Magyar nepracoval pro jeho banku, nemohl by vědět ani o tom, že jiná jeho firma bude nakupovat své vlastní akcie, čímž zvýší jejich cenu.
Za normálních okolností by to stačilo na luxusní z ostudy kabát a odchod z politiky, když už ne soudní proces. Místo toho se stal Magyar „respektovaným“ evropským lídrem.
Když se to provalilo, Péter Magyar na článek reagoval tvrzením, že to není pravda a toho dne žádné akcie nekoupil ani neprodal. Jenže deník Magyar Nemzet zjistil, že současný předseda strany Tisza se pokusil z této situace vykroutit pomocí jednoho poměrně laciného triku. Hájil se tím, že transakce byla zaznamenána až následující týden, což prý znamená, že v pátek akcie koupit nemohl, a nemohlo se tedy jednat o obchodování s využitím důvěrných informací.
Za normálních okolností by to stačilo na luxusní z ostudy kabát a odchod z politiky, když už ne soudní proces. Místo toho se stal Magyar „respektovaným“ evropským lídrem.
Je to ale lež, protože na burze se transakce nezaznamenávají okamžitě. Když Maďarská národní banka, která dohlíží na akciový trh, zahájila správní řízení a zaslala předsedovi strany Tisza dlouhý seznam otázek, aby objasnil podrobnosti podezřelého obchodu, ze zveřejněných otázek vyplynulo, že Magyar zadal příkaz k nákupu akcií společnosti Opus 21. června 2023. V pátek. Tedy ještě předtím, než byla veřejnost informována o programu zpětného odkupu, který později výrazně zvýšil cenu akcií společnosti. Tak, že si mohl Magyar namastit kapsy.
Za normálních okolností by to stačilo na luxusní z ostudy kabát a odchod na politický odpočinek, když už ne soudní proces. Místo toho se stal Péter Magyar „respektovaným“ evropským lídrem, novou maďarskou politickou hvězdou a poslední nadějí na záchranu takzvané liberální demokracie. A tak se mohl „neposkvrněn“ zařadit mezi ostatní morální majáky. A jeho prohřešky? Ty mainstreamová média převážně velkoryse vymlčela nebo bagatelizovala a Brusel je uložil do hlubokého sklepa. Aspoň prozatím.
Mají páky
Dobře to popsal český diplomat a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák pro slovenský deník Štandard – v článku s ostrým názvem Maďarské volby: Státníka střídá parazit. „Západní směřování chce zajišťovat Péter Magyar. Je typem politika, který je při dostatečné odměně schopen zajišťovat cokoliv. Nejprve jako mladý právník zjišťoval v Maďarsku zájmy zahraničních investorů, pak se připojil k Fideszu a prošel řadou vlivných a lukrativních postů ve státní správě, diplomacii a státem ovládaných bankách. Pak se s Fideszem rozkmotřil a z probruselských a samozřejmě antikorupčních pozic zahájil proti svým někdejším chlebodárcům tažení. Připojil se k do té doby neznámé straně Tisza, jíž náhle přiteklo tolik zdrojů a narostla taková křídla, že se během několika měsíců stala hlavní opoziční stranou a v evropských volbách obsadila třetinu maďarských křesel. Co všechno se poslední dva roky v politickém zákulisí odehrávalo a kdo a jak umetal vítězovi cestičku, se nejspíše brzy dozvíme, neboť k Magyarovu úspěchu se jistě přihlásí hned několik otců.
Zatím si musíme vystačit s tím, co bylo vidět na politickém jevišti. A to bylo dost odpudivé. Magyar zahájil svoji politickou kariéru zveřejněním nahrávek své exmanželky, s níž se o rok dřív rozvedl. Matku svých tří dětí si nahrával v době, kdy se mu svěřovala s problémy, jimž musela jako ministryně čelit, a stěžovala si na jednání vysoce postavených kolegů. Magyar pak tyto nahrávky využil při útoku na Fidesz, čímž ukončil kariéru exmanželky a zahájil tu svoji. To jde daleko za hranice běžné politické věrolomnosti a oportunismu. Jinak až do svého útoku s čistým svědomím pobíral prebendy z dozorčích rad, do nichž ho onen nenáviděný Fidesz dosadil.
Že nemá problém zrazovat, potvrdil i ve své nové roli opozičního vůdce. Ačkoliv se v evropské kampani dušoval, že mandát europoslance nevezme, aby se mohl soustředit na domácí politický boj, po vítězství se nechal přemluvit a do Bruselu vyrazil. V právě zakončené kampani neváhal coby probruselský kandidát využít téma československých prezidentských dekretů k útokům na slovenského souseda i na Orbána za to, že není dostatečně národovecký. Vůči Orbánovi nepředstavuje alternativu ideologickou. Nechal se zvolit jako někdo, kdo bez Orbána podrží podstatnou část Orbánova programu, mimo jiné slibuje pragmatické vztahy s Ruskem. Ale současně chce odblokovat vztahy s Bruselem, konkrétně kolem dvaceti miliard euro, které komise Maďarsku zmrazila. To se mu podařit může, ale nebude to zadarmo.
Něco ho bude stát i naplňování povolebních siláckých výroků: prezidenta a další představitele vyzval, aby odstoupili z funkcí, a veřejnoprávní televizi, aby zastavila zpravodajství. Zda to v Bruselu budou hodnotit jako útok na právní stát (...), nebo jako návrat k demokracii, jako když se do čela polské vlády bez rukaviček vrátil Tusk, bude záležet na tom, jak velkou loajalitu Magyar prokáže. Čím bude platit a prokazovat loajalitu? Opuštěním suverenistických pozic: počínaje Ukrajinou, vztahů s Ruskem, s Čínou přes agendu LGBT, přijetí eura až po migraci. V bruselské kantýně už chystají misku šošovice, aby měli hladového Magyara čím odměnit.
Že Maďaři o nic takového nestojí, nebude nikoho zajímat. Svobodně volili a vybrali si člověka, který jedná podle snadno rozeznatelného vzorce: nejprve se přisaje někam, kde tuší moc a peníze, a když odtamtud vysaje, nač mu síly stačí, zradí. O víkendu takhle vysál maďarské voliče, které s bruselskou podporou přesvědčil, že je jakousi lepší verzí Orbána. Teď přichází na řadu bruselští podporovatelé, aby si v Budapešti zjednali pořádek. Kdyby se jejich nový správce pokusil zradit je, mají své páky.“ Možná ale nejsou jediní…
