Co by se ale vlastně stalo, kdyby přišla kontrola? Teď nemyslím tu na kotel. Ale taková, která by kontrolovala, jestli máte v pořádku papír, že vám někdo zkontroloval kotel.
My teď už víme, že lidi mají zhusta doma papír, který je podle zákona neplatný. Jak je to ale s kontrolami nikoli samotných kotlů, ale kontrol kontrol? Jestli to byl doteď jenom obrovský bizár, tak tady to už přechází pomalu k existenciální grotesce, po které by odešli do důchodu i legendární Monty Python. A že už někteří členové komediální skupiny v důchodu jsou, a jiní dokonce zemřeli? To nevadí, po tomhle by odešli do důchodu klidně znova. Protože tohle se musí pochopit. A zažít.
Toto byla jenom rozcvička. Ta pravá legrace totiž nastane až ve chvíli, kdy by mělo dojít ke kontrole, jestli máte kontrolu. K té kontrole totiž nemůže dojít jen tak. Nikdo u vás nezazvoní a nepřepadne vás kotelnicko-úřednické komando, aby vás – s tvářemi umouněnými od popela – přistihlo při nelegálním zatápění. Nelegálně přitom topí podle zákona všichni, kterým prováděl kontrolu kotle revizní technik, jenž není v databázi ministerstva životního prostředí jako odborně způsobilá osoba proškolená konkrétním výrobcem kotle.
Takže tu máme jeden obrovský paradox. Aby lidi splnili zákon, začali si od roku 2016 hromadně obstarávat revizní posudky. Ty jim jsou ale vesměs k ničemu, protože pokud je prováděl revizní technik s kulatým razítkem, ale nikoli ten, kdo je podle zákona provádět měl, jsou tyto papíry neplatné. Tedy je to stejné, jako kdyby majitel kotle žádný posudek neměl. A kdyby tedy žádný zákon, resp. povinnost v něm provádět tyto kontroly nevznikla, a lidi si topili jako dřív, nebyl by v tom vůbec žádný rozdíl. Jestli tedy od zavedení zákonné povinnosti provádět kontroly kotlů alespoň něco trochu přispělo k čistšímu ovzduší, pak to mohla být jedině doporučení na základě často právně neplatných kontrol.
Mohli bychom se tedy v logice systému provokativně zeptat: „A není to nelegální, kdyby někdo zlepšil vzduch v rozporu s předpisy?“ Ještě by se mohla zavést pokuta za nezákonné zlepšení vzduchu, to by bylo dokonalé. Kdyby třeba někdo jako naši příbuzní poslechl falešného technika a instaloval si ke kotli akumulační nádrž, i když by nemuseli. Protože – navzdory všemu, co jsem napsal – by tohle mohl být jediný skutečný přínos, který zákon přinesl. Jenže o vzduch tady evidentně vůbec nejde – to by byl jen vedlejší efekt a kouzlo tohoto nechtěného „zákona pro zákon“.
Jak by takové důvodné podezření mohlo nejčastěji asi tak vzniknout? Musela by kolem vašeho domu jít například Kateřina Jacques a nahlásit orgánům, že netopíte biomasou.
Vzduch nevzduch a kotel nekotel, prostě když kontrolu neprovedl ten, kdo měl, jako kdyby žádná kontrola nebyla. Jako byste zaplatili oběd falešnému vrchnímu Vránovi, kterého tak skvěle ztvárnil v nesmrtelné komedii Josef Abrhám. Sice jste se dobře najedli a spokojeně chtěli odejít domů, ale pokud by vás ve dveřích podniku zastavil personál restaurace, jste ti, kteří se najedli na účet podniku a chystali se odejít bez placení.
A tady se dostáváme k další fascinující rovině: to, že mají davy lidí doma neplatné revizní posudky, i když se snažili splnit zákon, kterému nerozumí ani politici, ani úředníci, ani právníci, ani technici, ani občané, přestože je srozumitelný a jednoduchý (ale bohužel ho nikdo nečetl), nemá ani kdo zjistit. Protože tak, jak jsou v praxi „zpraseny“ kontroly, je „zprasena“ i možnost kontrol ze strany státu, zda jsou plněny podmínky kontrol. Což není hodnocení, jen konstatování. Ono je to ve výsledku možná dobře… Protože kdyby chodili na návštěvy do domácností po falešných technicích ještě zmatení úředníci, kteří by taky věděli kulové, situaci by to ještě víc zamotalo a ničemu by to stejně nepomohlo. Protože kde nic není…
Zkontrolovat, jestli máte platnou kontrolu, totiž není tak úplně snadné. Úřady musejí mít nejprve důvodné podezření. A jaké mohou mít důvodné podezření pro to, že jste si nepřečetli zákon a provedení kontroly vám nabízejí firmy a technici, kteří na to nemají oprávnění a hrozí jim za to pokuta až 50 000 korun?
V odstavci 2 paragrafu 17 zákona o ochraně ovzduší stojí toto: „Vznikne-li důvodné podezření, že provozovatel spalovacího stacionárního zdroje umístěného v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost, porušil některou z povinností podle odstavce 1, avšak toto porušení nelze prokázat bez provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje, jeho příslušenství nebo používaných paliv, obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele na tuto skutečnost písemně upozorní a poučí jej o povinnostech provozovatele spalovacího stacionárního zdroje stanovených v odstavci 1 a o následcích opakovaného důvodného podezření na jejich porušení v podobě provedení kontroly. Pokud opakovaně vznikne důvodné podezření, že tento provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle odstavce 1, je kontrolující oprávněn vstoupit do jeho obydlí za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona. Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům.“
Aha. Takže když vznikne „důvodné podezření“, nikdo k vám nepřijde, ale musí vám úřady poslat nejprve dopis. A vy se pak můžete připravit na případnou návštěvu, pokud podezření přetrvá.
V praxi k tomu může dojít jen tak, že vám příliš čoudí komín. Pokud pomineme případy, kdy nějaký bezohledný člověk pálí v kotli, co mu přijde pod ruku, a zamořuje celou vesnici, takže upoutá pozornost obecního úřadu, tak to ale asi nebude v praxi vypadat tak, že kolem vašeho domu půjde úředník, zakucká se z vašeho dýmu a poběží do kanceláře, aby vám poslal vytýkací dopis.
Buďme realisté, nalijme si čistého vína a položme si otázku, jak by takové důvodné podezření mohlo nejčastěji asi tak vzniknout. Musela by kolem vašeho domu jít například Kateřina Jacques s Martinem Bursíkem a nahlásit orgánům, že netopíte biomasou.
Nebo byste naštvali nějakého dobráka souseda, který by se vám snažil zpříjemnit život. Případně byste si třeba koupili nový vůz a jemu by přišlo líto, že nemá taky takový. A nic by vám nebylo platné ani to, že je to ekologický plug-in hybrid… Jak říká poručík Mazurek v Černých baronech: „Kázeň musí být. Tak je to správně.“
V té chvíli by měl udaný provozovatel kotle dvě možnosti. Poté, co dostane dopis od úřadu, buď vyčistí kotel, pozve topenáře, ať mu dá kotel do pucu, anebo v něm přestane pálit pneumatiky a měl by mít klid. Bez ohledu na to, zda měl předtím doma neplatný revizní posudek či nikoli. Pokud bude pankáč a vykašle se na to, teprve poté může dorazit kontrola. A kdyby ji nechtěl pustit, můžou si k tomu úředníci zavolat třeba policii, protože podle zákona mají právo kotel zkontrolovat a provozovatel jim to musí umožnit.
Existuje ještě jeden příklad, kdy může být poptávka po dokladu o pravidelné kontrole – pokud by se provozovatel kotle chystal modernizovat zdroj vytápění a žádal přitom stát o dotace. V předchozích článcích zmiňovaný prezident Asociace podniků topenářské techniky a soudní znalec v oboru Zdeněk Lyčka, který si zákon jako jeden z mála přečetl, k tomu v roce 2018 uvedl: „Řešil jsem již několik sporných kontrol, které byly provedeny právě revizním technikem s oprávněním od TIČR, kterému ovšem chybělo oprávnění od výrobce konkrétního kotle. Zděšený provozovatel zdroje argumentoval dle něj logickým tvrzením, že jde přeci o ,revizáka‘ s kulatým razítkem a nechápal, že provedená kontrola je neplatná. V jednom případě dokonce hrozilo, že kvůli neplatnému dokladu o pravidelné kontrole kotle bude vyřazena žádost žadatele o finanční podporu v rámci kotlíkových dotací. Bohužel do konce roku 2016 byl ,kontrolor‘ za provedení takovéto kontroly nepostižitelný. Od 1. 1. 2017, tedy od doby platnosti novely zákona o ochraně ovzduší, za to může být potrestán pokutou až 50 tisíc korun. Tímto chci souběžně varovat i všechny revizní techniky kotlů před podobnou činností.“
Něco tomu chybí
Takže pokud nežádáte o dotace a nečoudíte na celou vesnici nebo předměstí, je vlastně celý ten humbuk zbytečný. Pokud ale provozujete kotel na pevná paliva, doma či třeba na chalupě, a měli byste obavy, že se stanete obětí českého národního sportu, kterým je udávání. Pokud byste chtěli splnit zákonnou povinnost, mít klid a nebát se, že vám jednoho dne přijde vytýkací dopis. Nebo byste chtěli žádat o dotaci, dokud může stát na dluh rozfofrovat ještě nějaké peníze, než celá ta sranda skončí. A pokud byste našli v databázi člověka, který je oprávněn provést kontrolu vašeho kotle. Ani tehdy ještě nemusí být vyhráno.
Protože i odborně způsobilé osoby mohou být nakaženy kolektivní nemocí, při které nikdo neví, co a proč dělá a co a proč dělat má, ani jaké je jeho místo a jaké má pravomoci, ale všichni na to mají nějaký názor. „Bohužel totéž, co bylo uvedeno výše, platí z větší části i naopak. Mnohé odborně způsobilé osoby provádějící pravidelné kontroly se často chovají jako revizní technici kotlů. Tedy především si osobují právo zakazovat provoz kotlů, jejichž technický stav dle jejich mínění je nevyhovující. Paradoxně nejčastěji to bývá kvůli špatně umístněnému či dokonce chybějícímu pojistnému ventilu, což je velmi závažný nedostatek. Ale k zákazu provozu jim chybí ono ,kulaté razítko‘.
V praxi to většinou probíhá tak, že po neoprávněném zákazu provozu a vystrašení zákazníka samozřejmě zpravidla následovala nezištná nabídka na rychlé odstranění zjištěných nedostatků. Aniž by si to zákazník promyslel a eventuálně si našel cenově přijatelnějšího řemeslníka. Zde opět zdůrazňuji, že zákon o ochraně ovzduší neumožňuje odborně způsobilým osobám jakýmkoliv způsobem omezit provoz zdroje. V dokladu o provedené kontrole pouze zaznamená zjištěné skutečnosti a případné nedostatky. Podle doposud platného znění zákona ani není tímto zákonem jakkoliv povinován sdělit výsledek kontroly příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností i v případě, že zjistil jeho závažné porušení.“
Aha, takže kontrolor vám může říct, že používáte kotel blbě nebo mu něco chybí. A může to napsat do papíru. Který nemusíte nikomu ukazovat, ale kdyby vám přišel někdy dopis od úřadu a vy jste nedostatek neodstranili, a posléze přišla kontrola z úřadu, uvidí, že vám kontrolor dal nevyhovující posudek. A protože jste to ignorovali, zakážou vám provoz kotle a uloží pokutu až do výše 20 000 korun. To je vlastně jediné reálné riziko postihu. Když se nad tím ale zamyslíte, stačí prostě rozumně topit a celý tenhle cirkus kolem je zbytečný.
Pak už je tu jen jedno riziko, které mezi řádky zmiňuje Zdeněk Lyčka. Kontrolor sice nemá povinnost zjištěné nedostatky hlásit na úřadě, ale zákon mu to ani nezakazuje. A pokud vám řekne, co všechno máte na kotli blbě, ale vy mu kromě provedené kontroly mastně nezaplatíte i za odstranění těchto nedostatků, reálně hrozí, že vás neudá soused nebo nějaká Kateřina Jacques, ale sám kontrolor. A teď si vyberte…
