Pokles dál pokračuje, protože slabší žáci jsou pořád výrazně slabší než standard pro zbytek třídy. Snížené nároky sníží kvalitu žáků. A nižší kvalita žáků dál snižuje nároky.
Platí to pro celý západní svět. Propad, který PISA naměřila v roce 2022, je jeden z největších propadů v historii měření v Evropě. Takže to není lokální jev, ale širší civilizační trend.

Šifra č. 3/2026

Číslo o instituci, která vznikla pro jiný svět, ale stále se snaží fungovat v tom dnešním. O napětí mezi tím, co se učí, a tím, co už dávno změnilo podobu – i o otázce, co vlastně znamená vzdělání v době, kdy jsou informace všude.

Škola patří k těm institucím, které považujeme za samozřejmé. Je tady s námi už tak dlouho, že si jen málokdo dokáže představit svět bez ní. Děti ráno přijdou do třídy, učitel se jim něco snaží vysvětlit, žáci si zapíšou poznámky a postupně se naučí to, co budou jednou v životě potřebovat. Tak nějak jsme si to vždy představovali.

Jenže když se člověk do dnešní školy podívá trochu pozorněji, začne mít zvláštní pocit. Jako by se něco pomalu rozcházelo s realitou. Ne proto, že by se učitelé přestali snažit nebo děti přestaly chtít něco vědět. Ale proto, že svět okolo se mění rychleji než samotná škola.

Po několik století fungoval školský systém poměrně stabilně. Vznikl v době, kdy byly informace vzácné, knihy drahé a učitel byl jedním z mála lidí, kteří měli přístup ke znalostem. Škola proto dávala smysl – soustředila děti na jedno místo a umožňovala jim předávat to, co bylo potřeba znát. Především se naučit číst, psát a počítat. Bylo to obrovský civilizační vynález. I ten se ale může po čase vyčerpat.

Dnes je totiž situace přesně opačná. Informace jsou všude, i bez školy. Stačí několik kliknutí a člověk se dostane k tomu, co dříve bylo dostupné jen ve velkých knihovnách nebo na univerzitách. Svět poznání se otevřel způsobem, jaký historie nikdy předtím nezažila.

A právě tady se začíná objevovat zvláštní napětí a rozpor. Škola se snaží stále úporně držet model, který vznikl pro úplně jiný svět. Ten model se různě podpírá – novými metodami, reformami, podpůrnými opatřeními, která mají zamaskovat realitu. Jenže čím víc se ho snažíme zachránit, tím víc se ukazuje, že problém neleží v jednotlivých změnách, ale možná již v samotném základu.

Toto číslo Šifry proto není jenom o inkluzi, která by mohla být hromosvodem nebo nejsnazším terčem, ani o školství jako takovém. Je spíš pokusem podívat se na něco hlubšího: co se vlastně stane s institucí, která vznikla pro minulý svět, když se realita okolo ní začne rychle proměňovat.

Ukazuje se totiž, že to, co dnes ve škole sledujeme, není jen série jednotlivých problémů. Možná jsme svědky něčeho mnohem většího – pomalého konce jednoho modelu, který formoval moderní společnost více než dvě stě padesát let.

A možná právě proto začíná být stále důležitější otázka, kterou si v tomto čísle budeme postupně klást: Co vlastně znamená vzdělání ve světě, který se mění rychleji než kdy dřív?

Tištěné vydání je dostupné v Česku (60 Kč) a na Slovensku (3 €). Digitální verze je dostupná za stejnou cenu odkudkoli.
Tištěné vydání je dostupné v Česku (60 Kč) a na Slovensku (3 €). Digitální verze je dostupná za stejnou cenu odkudkoli.

Dokončení objednávky

Objednávka on-line vydání:  
Šifra č. 3/2026
Cena:
60 Kč nebo 3 eura
Vyplň prosím kontaktní údaje a adresu doručení. Pak zvolíš způsob platby.
Způsob platby
Děkujeme! Objednávku jsme přijali.
Pokud jsi zvolil(a) bankovní převod, přijde Ti e-mail s platebními údaji.

Pokud jsi zvolil(a) on-line platbu, přijde Ti e-mail s odkazem pro dokončení platby.
Odeslání se nepovedlo. Zkus to prosím ještě jednou.

Pokud problém přetrvá, napiš mi na milan.vidlak@casopis-sifra.cz