Billy Six je mladý německý investigativní novinář, který píše o věcech, o nichž média hlavního proudu obvykle neinformují. Anebo informují, ale tak, že výsledek je podobný, jako kdyby mlčela – nedozvíte se, co je podstatné a co by vám umožnilo udělat si lepší představu o tom, co se kolem vás děje. A tak se se na vás z novin a televizí po většinu času valí nepodstatné, zkreslené či emociálně zabarvené informace, které vám zahltí mozek, ale víte stejné kulové jako na začátku. Média mají svůj virtuální svět, který se snaží ze všech sil vytvářet a ovlivňovat veřejné mínění, ale dělají to tak neomaleně a tolik tlačí na pilu, že si časem i slepý, pokud chce, všimne, jak moc a jakou rychlostí se vzdalují od reality.
Mlčení, utajování, odvádění pozornosti nebo zahlcování nepodstatnými detaily na úkor podstaty věci ale není jedinou technikou mediální manipulace. Velmi účinná je i zcela opačná strategie, kterou mainstreamoví „novináři“ (přesnější by byl výraz píáristi) rádi využívají. Tato strategie spočívá v tom, že i když se ve skutečnosti nic zásadního neděje, novináři situaci účelově zveličují a dělají, jak se říká, z prdů kuličky. To je ještě umocněno tím, že od sebe jednotlivá periodika opisují. Respektive hojně přebírají zprávy z tiskových agentur, jejichž zprávy jsou z velké části jen zveřejňováním toho, co si přejí zveřejňovat politici, lobbisté či různé nadnárodní organizace typu WHO.
To je i případ současného tématu číslo jedna, které hýbe světem. Ačkoli je koronavirus jen jedním z celé řady virů, jež způsobují onemocnění dýchacích cest, od ostatních chřipek a viróz je k nerozeznání, neboť má stejné příznaky, a bez testování by nikdo nevěděl, že jde zrovna o koronavirus, politici za rozhodujícího přispění médií dokázali vytvořit z rýmy a horečky smrtícího zabijáka.
V dnešních médiích prostě najdeme převážně to, co mocní tohoto světa chtějí, aby se v nich objevilo. A to, co nechtějí, tam prostě není. Existují ale naštěstí i výjimky, které používají svoji hlavu, a než něco napíšou, tak se o skutečném stavu věci snaží udělat vlastní obrázek. A tyto informace pak předávat lidem. Ti jsou sice obvykle hlavním proudem zesměšňováni či ignorováni a mají omezenější – co do počtu, nikoli rozumu – publikum (vysmívané a napadané úplně stejně), ale je to pro ně bezpečnější, než kdyby byli bráni příliš vážně. Jak víme i z historie, pravdu mohl nejbezpečněji sdělovat dvorní šašek.
Do této škatulky moudrých bláznů, kteří dráždí hlavní proud, patří i Billy Six, který v roce 2011 odjel během takzvaného arabského jara jako válečný zpravodaj do Egypta a od té doby byl přítomen ve všech probíhajících konfliktech v Libyi, Sýrii, Libanonu či na Ukrajině. Nyní, v době koronavirové, se proslavil tím, že se vydal do zdravotnických zařízení, jež měla údajně kolabovat či odolávat pod návalem lidí nakažených koronavirem. Místo chaosu a slz v přeplněných nemocnicích však našel liduprázdné chodby. „Vůbec nic se tady neděje. Venku stojí dva stany pro případy nemocných s koronavirem, ale nouzová či výjimečná situace, kterou popisují média, zde neexistuje,“ hlásil Billy Six například 28. března z liduprázdné nemocnice Virchow v Berlíně, kde měl být údajně přetlak covidových nemocných, soustředěných z celého Berlína. Nebyla tam ani noha! „Jediné znamení koronaviru je upozornění na sedadlech, že si nemají lidé sedat vedle sebe. Mimo kameru jsem mluvil s některými členy personálu nemocnice. Vůbec nechápou, co média předvádějí. Říkají, že to, o čem média informují, že se tady děje, se zde vůbec neděje.“
Mladý německý žurnalista ve videu připomíná, že z válečných konfliktů dobře ví, jak vypadá nouzová situace v přeplněných nemocnicích… Server YouTube, který podobně jako Facebook nebo Twitter úzkostlivě střeží, aby se lidem nedostalo příliš pravdy najednou, jeho video okamžitě smazalo. Jak vtipně k tématu podotýká jeden ze zklamaných diváků, když to smazali na YT, musí to být pravda.
V červenci Billy Six pořídil další velmi zajímavý materiál. Do Berlína totiž zavítala přední italská viroložka Maria Rita Gismondová z Milánské univerzity, aby promluvila na sympoziu ke koronaviru mezi poslanci v německém Bundestagu, a při té příležitosti poskytla zajímavé interview.
Informaci, kterou prozradila mimo kameru před rozhovorem, tedy že záběry nákladních vozů, ve kterých armáda převáží mrtvoly do kreamtoria v italském Bergamu, byly podvrh, respektive že kamiony byly prázdné, sice na kameru z pochopitelných důvodů nezopakovala, ale přesto jejich vysílání zkritizovala jako strašení lidí a vyvolávání paniky, které mělo pro lidi, kteří tomu uvěřili, závažné psychické následky.
V povídání s německým novinářem o údajné pandemii koronaviru pak Maria Rita Gismondová prozradila mnoho důležitých informací. O to cennějších, že tato profesorka byla u prvního zachycení koronaviru v Itálii.
Na otázku, jaká byla skutečná situace v Itálii v březnu a dubnu, odpověděla: „Byl to zmatek, plný falešných čísel. Ministerstvo zdravotnictví každý den zveřejňovalo počty pozitivně testovaných lidí a zemřelých, ale my jsme si nebyli jisti, zda jde o ověřená data. Největší matení lidí spočívalo v tom, že se nerozlišovalo, zda lidé umírají na covid-19, nebo s covidem.“
To víme už i my v Česku. Statistiky se zkreslují všude ve světě tím, že se jako oběti koronaviru uvádějí i lidé, kteří zemřeli třeba na rakovinu, ale chytili zároveň i onu nešťastnou virózu, která jejich zničený imunitní systém dorazila. Samotný covid-19 ale způsobil smrt u naprostého minima pacientů – a to ještě s dovětkem, že i tito lidé museli mít nějaké skryté autoimunitní chronické onemocnění nebo totálně oslabený organismus, protože člověk v alespoň trochu přijatelném zdravotním stavu se s virózou tohoto typu bez potíží vypořádá.
Došlo i na otázku, proč Světová zdravotnická organizace v roce 2009 změnila definici pandemie, respektive jaké tato změna měla důsledky pro současnost. „Dříve byla pandemie určována především smrtností dané infekce. Od roku 2009 je ale klíčovým kritériem počet zasažených zemí, což je obrovský rozdíl. To umožňuje jednotlivým zemím vyhlašovat stav nouze již při velmi malém počtu případů.“ Jinými slovy, stačí, když se rozšíří po celém světě virus, který způsobuje rýmu, což je v dnešním globalizovaném světě permanentní stav, a můžeme z toho mít děsivě znějící pandemii, i když se nic zvláštního neděje. „Proto jsme měli v Itálii nouzový stav už při čtyřech pacientech. Za normálních okolností by jich muselo být mnohem víc.“ A hlavně – nákaza by musela mít mnohem větší smrtnost.
Profesorka, jejíž laboratoř zaznamenala již v listopadu loňského roku při rutinních testech přítomnost koronaviru v Itálii, též prozradila, že není pravda, že se virus v Itálii objevil v lednu nebo únoru, ale že zde koluje již minimálně od poloviny loňského roku. A že nejde o žádnou výjimečnou infekci, která by byla tak nebezpečná, jak se tvrdí. „Smrtnost a úmrtnost tohoto viru je velmi velmi nízká,“ řekla viroložka a připomněla, že od března ji média přestala zvát do jakýchkoli pořadů a citovat její odborná stanoviska. A zvou jen ty, kteří podporují mediální verzi infekce. Samozřejmě, jednodušší je najít vládnoucí moci loajální odborníky, kteří za příslib pohodlné kariéry či skvělých kšeftů opakují nesmysly o nutnosti nošení roušek a závažnosti koronaviru. Takových Prymulů a Maďarů se vždycky najde několikanásobně víc. Jak říká profesorka Gismondová: „Vlády celého světa se rozhodly pro vyvolání paniky.“ „Bez vědeckého opodstatnění?“ zeptal se Billy Six. – „Ano.“
Skvělé je to, že se mezi všemi těmi Hamáčky, Prymuly a Maďary vždycky najde někdo, kdo neumí tak dobře ohýbat hřbety pro kus funkce, a tak si zájemci, které nezajímá realita mediální, ale ta opravdová, vždycky mohou dohledat, jak se věci mají. A tak, bez ohledu na to, jaké kejkle zrovna politici a byznysmeni provádějí a za jakým účelem, chytrý občan dovede číst mezi řádky a přizpůsobit se situaci. Spousta lidí například očekávala nějakou změnu ekonomické reality, a tak když přišla, zakuklená v podobě koronaviru, pochopili, co se děje, a zůstali v klidu. Jiné jedince, kteří se před koronavirem mohli jevit racionálně a příčetně, to nakonec naprosto semlelo a lidově řečeno jim z toho „jeblo“. Facebook naštěstí umožňuje ty největší psychopaty jediným tlačítkem zablokovat.
Panika sice umožňuje snadno ovládat davy, avšak jedinci ještě nikdy v ničem nepomohla. Ale kdo se chce bát, něco si vždycky najde. Stačí si pustit televizi.