Katastrofa v jaderné elektrárně se sice stala již před více než šesti lety, ale do oceánu stále uniká radioaktivní voda. Podle některých hlasů bude nebezpečné palivo zabezpečeno nejdříve za 100 let a Tichý oceán je čím dál víc radioaktivnější. Informovaly o tom Lidové noviny.

V neděli 23. července se podařilo robotovi, přezdívanému Malý měsíčník, získat přesnější informace o stavu reaktoru č. 3. Fotografii můžete vidět na úvodním snímku. Úkolem robota bylo lokalizovat roztavené radioaktivní palivo a zjistit, nakolik se propálilo přes stěny reaktoru.

Podařilo se tak poprvé blíže prozkoumat alespoň jeden ze tří zničených reaktorů bez toho, aby robota zničila radiace. Jaderná katastrofa vedla ke znehodnocení půdy a učinila okolní oblast neobyvatelnou. Přes 150 tisíc obyvatel muselo být evakuováno.

V roce 2013 japonské úřady přiznaly, že do Tichého oceánu uniká kolem 300 tun vysoce radioaktivní vody každý den. Podobné množství vody je dál vháněno do reaktorů, aby nedošlo k přehřívání paliva a jeho propálení se ven z reaktoru. Tato voda, kontaminovaná radioaktivním tritiem, je uskladněná ve stovkách nádrží – mělo by jít přinejmenším o 770 tisíc tun vody.

Rovněž by podle britského deníku Independent měla být vypuštěna do Tichého oceánu. Podle japonských úřadů je množství škodlivých látek tak nízké, že rozptýlené v oceánu nepředstavuje zdravotní rizika. Právě japonské úřady ale několikrát zlehčovaly či přímo zatajovaly rizika, která se ukázala jako mnohem závažnější.

Provozovatel fukušimské elektrárny, společnost Tepco, hodlá spolu s japonskou vládou začít s „úklidem“ radioaktivního odpadu v roce 2021. Nejdříve je však třeba přesně lokalizovat palivo, což je ale vzhledem k silné radiaci obtížné. V zatím nejpřesnějším měření poblíž reaktoru č. 2 byla v únoru 2017 naměřena radiace natolik silná (530 sievertů), že by dokázala člověka zabít po minutě. Speciálního robota „usmaží“ během dvou hodin, a průzkum tak musel být zrušen, jak informoval Washington Post. Všechny reaktory a palivo se tak zatím nedaří blíže prozkoumat. „Situace s kontaminovanou vodou na místě elektrárny je tikající bomba a zdá se, že oni neví, co s tím dělat – kromě toho, že postaví další nádrže,“ říká aktivistka Aileen Mioko-Smithová, vedoucí společnosti Green Action Tokio. „Dochází jim ale místo, kam ty nádrže ukládat, a některé protékají.“

Arnolda Gundersen, bývalý pracovník v jaderném průmyslu a inženýr s více než 40 lety zkušeností z jaderného průmyslu, odhaduje, že bude úklid stát 500 miliard dolarů (zhruba 13 bilionů korun) a trvat alespoň 100 let. Gundersen rovněž upozorňuje na to, že ani po šesti letech není prozkoumaná aktivní zóna reaktorů a radioaktivní odpad dál uniká do oceánu a zamořuje okolí. Podle něj není bezpečné například jíst ryby z Tichého oceánu, jelikož neškodná dávka radiace neexistuje a radiace se rovněž kumuluje na vrcholech potravinové pyramidy – tedy například v tuňákovi a následně i v člověku. Kvůli oceánským proudům je radioaktivní i pobřeží západní Ameriky, říká Gundersen, což potvrzují i další odborníci. Tento expert srovnává Fukušimu s „15 tisíci Hirošimami“.

Někteří vědci tvrdí, že Gundersen přehání, ale vzhledem k faktu, že se ukazuje, že je situace kolem Fukušimy mnohem horší, než většina expertů a japonské úřady přiznávaly, neboť se řídily heslem „zatloukat, zatloukat, zatloukat“, je na místě nejvyšší obezřetnost.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

-vid-