Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange byl ve Velké Británii odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 50 týdnů – za to, že porušil podmínky kauce. Bez dvou týdnů tak dostal nejvyšší možnou sazbu, která mu za tento přečin hrozila. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.
Celý případ je ale dost bizarní a zcela zřetelně politický. Julian Assange byl v Británii iniciativně zatčen v roce 2010 za to, že ve Švédsku údajně znásilnil dvě ženy. Nebyla to ale pravda, nikoho neznásilnil. Dvě švédské ženy, se kterými měl sexuální styk při příležitosti konání semináře v srpnu 2010, na něj byly pravděpodobně nastrčeny. Po jejich oznámení byl Assange ve Švédsku stíhán za podezření ze „znásilnění, sexuálního zneužití a nátlaku“. Jenže z domnělého znásilnění se vyklubal takzvaný sex bez kondomu (sex by surprise), který je ve Švédsku přestupkem, nikoli však trestným činem.
O to ale nešlo. Největší zájem na dopadení Juliana Assange měli a mají Američané, na které zakladatel WikiLeaks prozradil, jak skutečně vypadá jejich vývoz demokracie a válka proti teroru, když zveřejnil informace o zvěrstvech, která americká vojska prováděla v Iráku či Afghánistánu. Reálně tedy hrozilo, že Švédové vydají podle extradičních dohod Assange do USA, kde by mu mohl hrozit i trest smrti či minimálně šikana, jakou si prošel whistleblower Bradley Manning, jenž se ve vězení stal Chelsea Manningovou.
Britové však jako nejbližší američtí spojenci a v případě válečných zločinů v Iráku, Afghánistánu a dalších zemích komplicové nelenili a zatkli ho, oficiálně na švédskou žádost, ale mnohem pravděpodobněji na americké přání. Julian Assange požádal o propuštění na kauci a z vazby byl propuštěn. V podmínkách kauce měl stanoven omezený pohyb po Londýně, například v noci, denně se musel hlásit na policii a podobně. V červnu 2012 se ale v obavách o vydání do USA (pod průhlednou záminkou obvinění ve Švédsku) schoval na ekvádorské velvyslanectví, kde požádal o politický azyl. Ten mu 16. srpna 2012 tehdejší prezident Ekvádoru Rafael Correa skutečně udělil s tím, že je obětí perzekuce; ostatní dávali od nepohodlného člověka ruce pryč.
Některé americké a kanadské politiky z toho mohl trefit šlak a volali otevřeně po dopadení, odsouzení nebo dokonce popravě Juliana Assange. Například poradce kanadského premiéra Tom Flanagan si přál, aby byl na novináře spáchán atentát, protože „si zaslouží smrt“, tragikomická kandidátka na funkci americké viceprezidentky Sarah Palinová zase prohlašovala, že „by měl být stíhán jako teroristé“. Pokud politici navádí k vraždě někoho, kdo má jiný názor než neoliberální elity a média, je to zřejmě v pořádku; kdyby ale udělal totéž někdo jim, křičeli by jako na lesy.
Dlouhých sedm let tak strávil Assange zavřený na ekvádorské ambasádě, aniž by obvyklým ochráncům lidských práv stál byť jen za zmínku; nestál prostě na té „správné“ straně… V únoru 2016 sice komise Rady OSN pro lidská práva usnesla, že je Assange ve Spojeném království svévolně zadržován v rozporu s mezinárodním právem, ale nemělo to jaksi žádnou váhu.
Na ekvádorské ambasádě Julian Assange vydržel až do 11. dubna 2019, kdy byl novým ekvádorským prezidentem Lenínem Morenem „prodán“ a vyhandlován, zřejmě s Američany. V té době totiž dostal Ekvádor miliardovou půjčku od Mezinárodního měnového fondu a Moreno vyjednával s americkým viceprezidentem Mikem Pencem. Copak asi projednávali? Prezident navíc odňal Assangeovi již udělený azyl, což je naprosto protiprávní, ale opět, protože se přidal ke správné partě, nikomu to nevadí. Trošku to připomíná případ ruského hackera Jevgenije Nikulina, jehož azylové řízení v Česku právě probíhalo, ale ani to nezabránilo českému ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi předat jej protiprávně Američanům, kteří si ho odvezli do USA… Opět, ticho po pěšině.
Assangeův právník Mark Summers před soudem prohlásil, že jeho klient sice porušil podmínky kauce, ale pouze ze strachu, že bude vydán do USA. Assange se podle Summerse důvodně obával, že bude ve Spojených státech vystaven špatnému zacházení a že by mohl být poslán do amerického internačního tábora Guantánamo pro osoby podezřelé z terorismu.
Tragikomická kauza vyvrcholila prozatím tím, že soudkyně londýnského soudu Deborah Taylorová uvedla, že Assange si „zaslouží téměř roční trest vězení vzhledem k závažnosti svého činu“. Vyhledání azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně bylo podle soudkyně „úmyslným pokusem (Assange) pozdržet výkon spravedlnosti“. Ano, tomuhle se dnes říká spravedlnost…
Soudkyně ještě pěkně po jakešovsku dodala, že sedmiletý Assangeův pobyt na ekvádorském velvyslanectví vyšel britské daňové poplatníky na 16 milionů liber (477 milionů Kč), což je demagogie nejvyššího kalibru. Assangeův život platil samozřejmě Ekvádor; ona měla zřejmě na mysli fakt, že půlmiliardy stálo neustálé hlídkování policistů před ambasádou. Kdyby se ale Britové nemíchali do věcí, do kterých jim nic není, mohli by i ušetřit.
