Napadlo vás někdy zamyslet se nad tím, kdo vlastně uvařil první pivo? Pamatuji si, jak nám učitelka dějepisu na základní škole vyprávěla o tom, že pivo pili například už staří Keltové a že pravděpodobně vzniklo úplnou náhodou tak, že někdo z ledabylosti nechal zkvasit ječmen a pak ochutnal. Už tenkrát to nebylo moc věrohodně, ale dnes už vím jistě, že i starověké pivo bylo výsledkem složitého a sofistikovaného procesu.
Fenomén alkoholu člověka provází delší dobu, než bychom možná čekali. Nejstarší důkazy o jeho výrobě pocházejí z území dnešní Číny, Egypta a Íránu. Dosud nejstarší objevené důkazy o výrobě a konzumaci alkoholu sahají až do období neuvěřitelných sedmi tisíc let před naším letopočtem. Dokládá to objev keramických nádob, jež byly uloženy v hrobech zesnulých na území Číny.
Vědcům se podařilo získat kvalitní vzorky usazenin z nádob a po jejich analýze zjistili, že se jedná o zbytky alkoholického nápoje z kvašeného medu a ovoce, můžeme si ho tedy představit jako prapředka dnešní medoviny.
Alkohol je tedy člověku znám už minimálně 9000 let, ale konkrétně pivo? Nejstarší písemná zmínka o něm pochází opět z Číny, konkrétně se jedná o rukopisy datované do období dynastie Šang (přibližně 1200 až 1000 let před naším letopočtem). Čerstvá studie antropoložky Jing Wang ze Stanfordské univerzity ale dokazuje, že pivo se v Číně vařilo už o hodně dříve. Archeologický tým zde odkryl podzemní místnosti, které ukrývaly soupravu zařízení na vaření piva, jehož stáří odborníci odhadují na cca 5000 let. Jedná se o nejstarší objevený „pivovar” na území Číny. Fakt, že lidé vařili pivo už 3000 let před naším letopočtem, je ve světě sice známý, ale podobné starověké pivovary se podařilo objevit zatím pouze v Egyptě a v Íránu. Nedávný čínský objev tak rozšiřuje portfolio „starověkého pivovarnictví” daleko na východ od dosavadních objevů.
LÍBÍ SE VÁM WEB ŠIFRY? SEZNAMTE SE I S JEDINEČNÝM MĚSÍČNÍKEM ŠIFRA A PŘEČTĚTE SI CELÉ ČÍSLO NA UKÁZKU ZDARMA.
V Číně se našla keramická plotna, na které se pivo vařilo, několik džbánů, trychtýř a zbytky hliněných komínů. Podle jednoho z členů výzkumného týmu, biomolekulárního archeologa Patricka McGoverna, bylo zařízení zapuštěné do země z důvodů teplotní regulace a lepšího uskladnění piva a technika vaření se prý překvapivě až tolik nelišila od té současné. „Všechno nasvědčuje tomu, že starověcí lidé používali velmi podobné postupy jako dnešní pivovarníci,” popisoval ve studii McGovern.
Z analýzy usazenin ve džbánech se vědcům dokonce podařilo získat přesný výčet ingrediencí, z kterých se pivo vařilo a byli jím zaskočeni. Největším překvapením pro ně byla přítomnost ječmene – ten se totiž podle hmatatelných důkazů v Číně začal ve velkém pěstovat až o 3000 let později a dostal se sem až z oblasti Blízkého východu.
Patrick McGovern, který se na výzkum starověké výroby piva specializuje, tuto nesrovnalost vysvětluje tím, že pivo bylo pravděpodobně v době, ze které nález pochází, exotickou pochoutkou a ječmen potřebný na jeho výrobu se do Číny dostával především prostřednictvím obchodu. Podle ingrediencí mělo sladkokyselou chuť a nejspíš jeho vlastníkům zajišťovalo vysoké společenské postavení.
Lukáš Marek
