Nedávno měla výročí narození, konkrétně 16. května, velmi významná a neprávem opomíjená dáma jménem Maria Agnesiová – uplynulo přesně 300. let od jejího narození. Přestože se jedná o první ženu, která vydala matematickou učebnici, a také první ženu, která získala místo v univerzitním výboru jakožto profesorka matematiky, málokdo se o ní doslechne.
Tři století zpátky v italském Miláně, tehdy nezávislém ministátu, se narodila geniální dívka do rodiny obchodníka s hedvábím, který jí pořídil dalších 20 sourozenců. Už jako Maria mluvila francouzsky a v 11. roce života ovládala neuvěřitelných 7 jazyků. Trpěla ale též záhadnou chorobou, jež jí působila bolestivé a intenzivní křeče a doktoři si s nemocí vůbec nevěděli rady. V 9 letech recitovala latinské proslovy o tehdejším společenském stavu, který většině žen nepřál vzdělání jak ve vědách, tak v umění.
Jako většina géniů, Maria si nerozuměla s vrstevníky a byla velice plachá. Navzdory bohatství a možnostem, které jakožto žena v dobově pokrokové italské společnosti a hlavně v bohaté rodině měla, se rozhodla strávit život v klášteře.
V klášteře se jala studovat matematiku, k čemuž, jak zjistila, byl její mozek přímo předurčený. Napsala tam své první matematické pojednání jménem Instituzioni analitiche ad uso della gioventù italiana. Jedná se o první knihu, která řeší i integrální a diferenciální počet. Ačkoliv v porozumění matematice a hledání odpovědí touto cestou nacházela obrovské uspokojení, nenapsala svou učebnici ryze a „chladně“ matematicky. Kromě samotných postupů a znalostí prezentovala studentům také hluboké myšlenky o podstatě matematiky a jejího užití, například svou víru v to, že znalosti ze zkušeností jsou zpochybnitelné a otevřené diskusi, zatímco závěry matematicky dokázané představují čistě pravdivá tvrzení.
I to je samozřejmě diskutabilní, ale šíře jejích znalostí a myšlenek je obdivuhodná. Učebnici, vydanou dvojdílně v roce 1748, pojmenovala Základní principy analýzy, a učinila ji o mnoho dostupnější učitelům i studentům než kdykoliv předtím – už jen tím, že ji nenapsala v latině.
Učebnice se začala používat nejen v Miláně a v okolí, ale vlastní překlady si pořídily i univerzity v Paříži či britské Cambridge, a poměrně nové oblasti matematiky pomáhala učit po celá následující desetiletí. Papež Benedikt XIV. byl její prací tak ohromen (a také očekával, že rozšíření její práce zlepší mezinárodní reputaci Italů), až jí věnoval pozici na Boloňské univerzitě – nicméně Maria svůj mandát nikdy nepřijela přijmout.
Když v roce 1752 zemřel Mariin otec, jala se věnovat své druhé velké vášni, kterou jí za svého života vytrvale zakazoval – náboženským povinnostem. Žila ve stylu křesťanských ideálů ve vší skromnosti a věnovala se péči o chudé a nemocné, což započala založením malé nemocnice ve svém domově. Nakonec se vzdala veškerého bohatství ve prospěch této bohulibé činnosti, v níž pokračovala až do své smrti v 80 letech.
Maria může sloužit jako skvělá inspirace, jak propojit srdce a mozek a rozvíjet svůj talent: Člověk by se nikdy neměl otočit k hlasům svého srdce, a i když se společnost, ať už před 300 lety nebo ta dnešní, zdá zlá a nepřející, tak stále stojí za to se snažit.
Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.
Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.
Zdroje: https://www.scientificamerican.com/article/maria-agnesi-the-greatest-female-mathematician-youve-never-heard-of/, https://www.britannica.com/biography/Maria-Gaetana-Agnesi, https://www.famousscientists.org/maria-gaetana-agnesi/