„Pamětníci si možná ještě vzpomenou na děsivé televizní záběry uhynulých zvířat a především řady mrtvých těl. Tím se západokamerunské jezero nechvalně proslavilo v roce 1986, kdy po úniku jedovatých plynů zemřelo na 1700 lidí a dvakrát tolik kusů dobytka,“ napsal ve své reportáži měsíčník Lidé a Země.

Tohle netradiční jezero dodnes hlídají vojáci – a kdyby znovu došlo k úniku plynu, mají varovat obyvatelstvo. Po následcích neštěstí již dnes není ani stopy, ale po vesnicích Nyos a Su-bum také ne. „Nikdo z vesničanů nepřežil, kromě jedné ženy,“ řekl časopisu velitel hlídkující posádky. Podle dostupných informací ale údajně nezemřeli všichni vesničané, ale i ti, co přežili, mají dodnes zdravotní problémy.

Co se vlastně ale tehdy, 21. srpna 1986 v brzkých ranních hodinách, stalo? Z jezera se uvolnilo ohromné množství plynu, především oxidu uhličitého. Vesnice Nyos, Su-bum a Cha se nacházely v údolí pod jezerem, kam plyn doslova „natekl“ a zadusil veškeré obyvatele vesnice. Nikdo ale dodnes přesně nedokáže říct proč. Jisté je jen to, že se celá oblast severozápadního Kamerunu nachází v tektonicky aktivní zóně a převážná většina místních jezer je sopečného původu. Plyn se tedy koncentruje ve spodní části až 200 metrů hlubokého jezera. „Podle geologů došlo osudného dne buď k obrovskému sesuvu půdy pod hladinou jezera, nebo k menší vulkanické erupci. Vyloučeno není ani to, že vlivem rozsáhlých dešťů byla porušena rovnováha vrstev vody v jezeře, což způsobilo vystoupání plynu na povrch,“ píší Lidé a Země.

Jezero Nyos. Foto Wikimedia Commons

Dnes je voda průzračně modrá, tehdy se však zabarvila do ruda následkem vysokého obsahu železa, které se stejně jako plyn za normálních okolností drží ve spodních vrstvách jezera. Jezero prý ale občas dodnes zrudne.

Francouzští geologové v roce 1990 provedli podrobný průzkum jezera a tvrdí, že se incident může kdykoli opakovat.

A nejde o jediné jezero. V roce 1984 podobně explodovalo jen sto kilometrů vzdálené jezero Monoun. Místní obyvatelé mají z jezer respekt a pokud nemusí, nepřibližují se k nim. Obzvláště proto, jaké legendy se o okolnostech tehdejší katastrofy vypráví mezi zdejšími lidmi: mnoho lidí věří tomu, že tu Američané testovali chemické zbraně.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra