Jihokorejská společnost Shinil našla na východě korejského pobřeží, asi kilometr od ostrova Ullung-do a v hloubce 430 metrů, potopený ruský křižník Dimitrij Donský. Ten na dně Japonského moře leží již od roku 1905. Carský křižník byl od roku 1904 nasazený spolu s dalšími vojenskými loděmi v rusko-japonské válce a o rok později v květnu byl při návratu do Vladivostoku z prohrané bitvy u ostrova Cušina pronásledován a potopen.

Výzkumníci pomocí dvou ponorek pořídili unikátní záběry této lodě. Podle některých spekulací měla na své palubě převážet až 200 tun zlata v hodnotě přes 130 miliard dolarů. Našlo se totiž mnoho železných krabic, na jejichž otevření se v současné době pracuje, stejně jako se pokusí vyzvednout celou loď.

Někteří experti jsou k těmto informacím skeptičtí, podle nich nebylo vůbec taktické převážet zlato bitevní lodí. Na druhou stranu, nikdo nemůže vědět, jaké okolnosti a důvody by Rusy k takovému kroku mohly vést.

Připusťmě na chvíli, co by se stalo, kdyby na lodi zlato, navíc v tak značném množství, opravdu bylo. Teoreticky by celá polovina připadla zpět do rukou Ruska, zbytek by šel podle informací South China Morning Post na rozvoj asijské ekonomiky a turismu a do muzea věnovaného potopené lodi, která byla postavena v Petrohradu a vypuštěna na moře v roce 1883. Bylo by hezké, kdyby jej nikdo neukradl, pokud už se tak nestalo.

I když je to spousta zlata, z hlediska celkového množství cenného kovu na Zemi to je téměř zanedbatelná část. A to přesto, že nikdo neví, kolik zlata vlastně je. Zatímco jedni tvrdí, že se množství zlata nadhodnocuje, jiní myslí, že je ho mnohem víc.

Většina investorů na trhu se zlatem se řídí údaji londýnské poradenské agentury GFMS, v současné době se udává kolem 190 000 tun. Kdyby se roztavilo, vejde se do krychle o délce hrany něco přes 20,7 metru.

Jenže to mohou být jen údaje pro obchod, aby mohla být určena vyšší cena. Názory na to, kolik zlata skutečně na Zemi je, se jinak velmi liší a pohybují se v rozmezí 155 tisíc tun až 2,5 milionu tun. Tak si vyberte.

Pro obchodníky je každopádně vždycky lepší, když si lidi myslí, že je něčeho méně, a je to tudíž vzácnější. Nějak se ale cena určovat musí. A mezinárodní bankéři v tom mají opravdu bohaté zkušenosti…

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra