Africký kontinent je známý nestabilitou, slabými vládami (kromě výjimek) a od doby dekolonizace neustálým bojem o pokrok. Kromě jiných úspěchů, jako je podobný projekt již zesnulého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího s názvem Velká umělá řeka, stojí za zmínku například unikátní spolupráce jinak nepříliš kooperujících zemí. Nese označení Velká zelená zeď a pyšní se ambicemi a snahou o zastavení nebo alespoň zpomalení rozšiřující se Sahary.
Jde o sázení stromů napříč celým kontinentem, od východu Afriky až po Západ, a celý projekt, který se dnes nazývá Green Belt Movement nebo Hnutí zeleného pásu (přičemž belt lze také přeložit jako opasek, což při vytvoření zeleného pásma napříč celým kontinentem nápadně opasek připomíná), inicioval Senegal. Ten je zároveň zemí, která do projektu investovala nejvíce.
Nad projektem se začalo dumat před 10 lety, tedy v roce 2007, kdy se sešli zástupci 11 zemí z Africké unie, kterých se projekt týká. Již onen rok se země kupodivu shodly, ale až o tři roky později, přesněji 17. července 2010, oznámil GEF (Global Environment Facility), že projekt dostane nejprve 119 milionů dolarů. Příspěvky se ale začaly hrnout z celého světa, přičemž později přihodila dokonce i Světová banka.
Afričané se zřejmě inspirovali Čínou, která si sama postavila pásmo stromů, a údajně to proti rozšiřování pouště na jejím území pomohlo. Číňané vysázeli na okraji pouště Gobi desítky milionů stromů a nazvali projekt podobně nápaditě, tedy Velkou čínskou zelenou zdí.
Africká zelená zeď je 15 kilometrů široká a na konci (ještě se bude několik let intenzivně sázet) by měla být dlouhá až 7775 kilometrů. Stromy na místech, kde už se „zeď“ stihla postavit, údajně přírodní podmínky zlepšují. Sází se zde akácie, což jsou stromy nenáročné na vodu, a navíc ji sami udržují v půdě, a poskytují tak více vláhy ve svém okolí. Rozšiřování pouště má podle všeho na starost hlavně vítr, který pomalu rozmetává vyschlou půdu, kterou pohromadě nedrží kořeny stromů, a právě tomu má sázení má zabránit.
Další, na první pohled možná ne úplně zřejmou výhodou je poskytnutí práce místním lidem, z nichž mnoho přišlo o živobytí právě kvůli rozšiřování pouště, která rozsáhlé plochy půdy, kdysi vhodné na zemědělství, zcela zničila. Finance plynoucí z celého světa ale umožňují místním najít zaměstnání coby sázeči stromů, a jelikož se jedná o miliony a miliony kusů, ještě alespoň na pár let nehrozí, že by o tuto práci přišli (a poté se s trochou štěstí budou moci vrátit třeba k zemědělství, pokud se půda skutečně oživí).
Také nám nezbývá než doufat, že pokud bude projekt skutečně velice účinný, stejně jako umělá řeka v Libyi, tak mu nikdo neučiní rázné utrum, jako se stalo v Severní Africe.
Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.
Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.
Zdroje: http://www.bbc.com/news/av/magazine-41391844/why-is-africa-building-a-great-green-wall
