Velký zeleninový podvod: Po ošetření silikonovým sprejem, sexuálními hormony, barvivy a injekcemi končí staré ovoce a zelenina na talíři jako čerstvé

Velký zeleninový podvod: Když si příště dáte ovoce a zeleninu do svého nákupního košíku, tak se zeptejte sami sebe, jaké látky se použily k tomu, aby tyto produkty vypadaly tak čerstvě a chutně.

Šokující odhalení jednoho zemědělce z Nového Dillí v Indii ukazuje, jak se pomocí barevných sprejů a injekcí ze starého ovoce a zeleniny udělají plody, které vypadají tak čerstvě, že byste je okamžitě ochutnali.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) uvádí, že asi 40 % čerstvých potravin se v Indii zkazí ještě předtím, než se dostanou ke spotřebiteli. Producenti potravin každý rok utrpí škodu přibližně 7 miliard dolarů. Existují ale triky, jak zkažené zelenině propůjčit nový lesk.

Silikonový sprej zelenině pomůže, aby vypadala leskle a svěže, i když je už několik dní stará. Malachitová zeleň totiž přispívá k atraktivnímu a svěžímu vzhledu. Má silné antibakteriální, antimykotické a antiparazitické účinky. Z tohoto důvodu se malachitová zeleň používá proti mnoha parazitům, houbám a prvokům. Z hlediska toxicity je ale malachit na pováženou kvůli možným karcinogenním, mutagenním a teratogenním účinků. Účinná látka byla klasifikována jako potenciálně karcinogenní!

Oxytocin je pohlavní hormon. Přirozeně se nachází v těle savců a mimo jiné hraje roli během páření a orgasmu, ovlivňuje porod a kojení nebo skupinové chování i chování při ohrožení. Lékařsky je tento hormon oficiálně zmiňován pouze v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Hodí se ale také k tomu, aby oživil zeleninu tak, jak je vidět v následujícím videu.

[sociallocker id=“94522″]

Zůstává však jedna otázka: Kde zemědělci tento hormon získávají? Oxytocin je hormon, který se tvoří v mozku, konkrétně hypothalamu. Takže nyní se dá najít i v dýni.

Injekce oxytocinu se aplikují přímo do zeleniny, takže přes noc nabobtná do znamenité velikosti. Přirozeným způsobem by tento proces trval jeden týden a bez tohoto hormonu by proces zrání trval mnohem déle. Také se mu říká Viagra pro dýně!

Až se podíváte na video níže, pak se jistě budete ptát, zda se to dělá jen v Indii, nebo dokonce na celém světě?

Řekněme to takto. Pro začátek je možná pro psychiku lepší myslet si, že se to týká pouze Indie, ale odvážnější čtenáři si mohou položit otázku, jak je možné, že v super-, hyper- a jiných marketech vypadají plody jeden jako druhý a stále svěží? A pak, Indie stejně patří mezi největší světové vývozce ovoce a zeleniny.

Často spotřebitelé nevědí nic o původu zeleniny, protože neexistuje žádný požadavek na označování zpracovaných potravin. A možná je to tak lepší. Pravda by mohla být až příliš „nestravitelná“.

Zůstaňme ale pro ilustraci u Indie. Většina obyvatelstva v Indii se zabývá zemědělstvím, kde se hospodaří přibližně na 140 milionech hektarů. Na 37 milionech hektarů se něco pěstuje víc než jednou ročně.

Ročně se v Indii vypěstuje cca 205 milionů tun ovoce a zeleniny. Tato jihoasijská země tak patří mezi největší zemědělské producenty na světě. Odborníci odhadují, že přibližně 60 až 70 % populace získává svůj příjem přímo nebo nepřímo ze zemědělství.

Primárním cílem indické zemědělské politiky je nejen soběstačnost země, ale také produkce na export. Indie je největším světovým producentem mléka, luštěnin, buvolího masa, černého čaje a juty, a druhým největším producentem rýže, pšenice, bavlny, cukrové třtiny, ovoce a zeleniny. Zemědělská produkce je tradičně zaměřena na polní plodiny, nedávná vládní iniciativa se rovněž zaměřila na zdvojnásobení produkce ovoce, zeleniny a mléka.

Indie je největším vývozcem hovězího masa, kdy předstihla i Brazílii. Export hovězího masa se v posledních pěti letech zvýšil o 50 % na 1,89 milionu tun. Cílové trhy jsou především v USA, Evropě, státech Perského zálivu a jihovýchodní Asii. Zní to zvláštně, protože krávy jsou v Indii posvátné a jejich porážka je v mnoha státech zakázaná. Nicméně velkou část exportu tvoří maso z buvola. Také vývoz drůbeže prudce vzrostl a loni dosáhl 3,5 miliónu tun. Indie je tak po USA a Brazílii třetí největší vývozce drůbeže. (Zdroj: „Oil & Food Journal“, 5.3.14)

Zemědělský sektor je zdrojem příjmu pro víc než polovinu z 1,2 miliardy Indů. Představte si, že kvůli „nedostatečnému ošetření“ pesticidy se zakáže vývoz některých druhů ovoce a zeleniny, které pocházejí z Indie. Ne však kvůli takovému ošetření, které ukazuje následující video.

Šokující odhalení z Indie ukazuje, jak se „napomáhá“ tomu, aby zelenina vypadala tak, jak to chtějí spotřebitelé. „Dělají to všichni,“ prozradil jeden zemědělec. „S rostoucí inflací je obtížné uživit naše rodiny,“ tvrdí pěstitel zeleniny. „Potřebujeme peníze a nemáme jinou volbu, protože spotřebitelé chtějí ovoce a zeleninu, která vypadá perfektně.“

Z důvodu „nedostatečného ošetření“ zakázala Evropské unie dovoz indického manga včetně slavného druhu „Alfonso“, hořkého melounu a dýně.

Na jaře 2014 bylo zničeno přes 16 milionů plodů manga z Indie, protože se nesmělo importovat do EU. Zákaz EU se rovněž vztahuje na indický lilek, dýni a některé další odrůdy. Důvod, který byl uveden pro zákaz dovozu manga, je ,,nedostatečné následné ošetření“. To znamená, že s chemickým postřikem se do Evropy nemůže dostat žádný hmyz. Zákaz dovozu byl znovu zrušen v březnu 2015, ale pak se opět prodloužil do 31. 12. 2016.

Takové opatření zasáhlo tyto rostliny: Colocasia Schott (kolokázie jedlá) kromě semen a kořenů, dále Momordica L. (hořký meloun), Solanum melongena L. (lilek) a Trichosanthes L. (vlasokvět okurkový) kromě semen. Pro dovoz plodů rostliny Mangifera L. (mango) kromě jeho semen, prováděcí vyhláška 2014/237 / EU ustanovuje, že indické orgány přijmou vhodná opatření, která zajistí, že zásilky potravin budou bez škodlivých organismů. Prodloužení takového opatření je odůvodněno velkým množství stížností na přítomnost škodlivých organismů v nejrůznějších rostlinách a rostlinných produktech z Indie. Dále je třeba zlepšit indický systém pro vydávání rostlinolékařských osvědčení. (Zdroj: .gtai.de)

Indická vládní zpráva potvrdila, že v potravinách se nachází 12 % nedovolených pesticidů.

Ministr zemědělství ve zprávě cituje: „Z 20 618 odebraných vzorků obsahuje 12,5 % nepovolené zbytky pesticidů“. Dále se ve zprávě dá dočíst, že „zbytky pesticidů obsahovaly také vzorky z bioobchodů“.

Mezi nejčastěji zjištěné pesticidy, které překročily maximální hodnotu, podle indického úřadu FSSAI patří chlorpyrifos, ethion, acetamiprid, dichlorvos a cypermethrin. K nedovoleným pesticidům, které byly zjištěny v 1180 vzorcích zeleniny, se řadí hlavně acefát, bifenthrin, acetamiprid, triazofos, metalaxyl a malathion. (Viz: Indie: Smrtící pesticidy na talíři)

Evropa dováží zemědělské produkty z Indie přibližně za 340 milionů eur. Hlavním exportním produktem pro evropský trh je ovoce, káva, rostlinné oleje a tuky, čaj, ryby, tabák, olejnatá semena a rýže. V Indii příslušné ministerstvo kontroluje zbytky pesticidů ve vzorcích zeleniny, ovoce, koření, chilli, listech kari, v rýži, pšenici, luštěninách, čaji a mléku. Nedá se určit, do jaké míry je pesticidy postižen import do EU.

Koncem šedesátých let se zemědělská produkce v Indii zvýšila. Vypadalo to jako „zelená revoluce“, která ovšem nezůstala bez následků. Používalo se stále víc umělých hnojiv, pesticidů a vysoce výnosných odrůd. Produkce potravin tak sice narůstala, ale nadužívání přírodních zdrojů vedlo ke snížení hladiny podzemní vody a zasolení půdy. To však není všechno. Pesticidy a umělá hnojiva vedou následně ke zdravotním problémům indického obyvatelstva.

V roce 2006 se v jedné indické zemědělské provincii každých osm hodin zabil jeden zemědělec. Tato šokující statistika tehdy zaměřila pozornost k poraženým globalizace v této prudce se rozvíjející ekonomice. Tisíce drobných zemědělců spáchaly sebevraždu, protože nemohli splatit osivo a jejich rodiny musely hladovět. Byli to přitom indičtí farmáři, kteří během staletí vyšlechtili různé druhy pšenice, ze které je pečivo zvlášť křupavé. Tuto genetickou vlastnost použil americký koncern Monsanto do svého osiva a okamžitě chtěl od svých zákazníků zaplatit licenční poplatky.

Vzorky potravin se začaly odebírat už od roku 2005 po celé zemi v rámci programu „kontrola zbytkového pesticidu“. Tam, kde Indie od pesticidů upustila, tam její zboží nesmí přijít do Evropy. Jestli se takové ošetření provádí i u ostatních potravin, můžeme jen hádat.

Naštěstí existují i jiné možnosti, než jsou geneticky modifikované plodiny, monokulturní pěstování potravin a používání pesticidů. Alternativou může být třeba málo známé HOMA zemědělství, které funguje zejména v rozvojovém světě, nebo ekologické, biodynamické či permakulturní pěstování potravin nebo různé komunitní společné potravinové zahrady. Nakonec vše začíná a končí u našeho nákupního košík a u toho, jakou alternativu si zvolíme. [/sociallocker]

Podpořte šíření svobodných informací tím, že si zakoupíte předplatné jedinečného tištěného měsíčníku Šifra. Klikněte zde.

Pořídit si můžete i digitální verzi, kterou lze pohodlně číst na mobilu, počítači či tabletu. Za skvělou cenu dostanete půlroční nebo roční přístup ke všem časopisům najednou.

Autorky: Lisa Natterer a Doro Schreier

Překlad: Jan Běhůnek

Zdroj: https://netzfrauen.org/2016/09/08/erschreckende-enthuellungen-silikonspray-sexualhormone-farbige-farbstoffe-und-injektionen-lassen-altes-gemuese-und-obst-wieder-frisch-aussehen/