Patnáct let po útocích 11. září 2001, kdy „válka proti teroru“ oficiálně začala, je dobrý čas k bilancování. Jaké přinesla výsledky? Jedna kontroverzní událost, útok na Spojené státy, která je sama o sobě s nejvyšší pravděpodobností útokem pod falešnou vlajkou, si vyžádala 3000 civilních životů, a rozpoutala sérii válek a doposud nekončících konfliktů po celém světě, které měly s terorismem skoncovat.
Podle reportu, který zveřejnila doktorka Neta Crawfordová, profesorka sociálních věd z Brownovy univerzity, ministerstvo obrany, stát, národní bezpečnost a spřízněné vládní agentury od 11. září dodnes ve Spojených státech utratily téměř 5 bilionů dolarů. Vyplatily se?
Někomu jistě ano, avšak veřejně dotované noviny Reader Supported News na konci minulého roku zveřejnily informaci, že se teroristická činnost od roku 2002 navýšila o 6500 %. V roce 2014 také poznamenaly, že 74 % všech zaznamenaných teroristických aktivit se odehrálo v Iráku, Nigérii, Afghánistánu, Pákistánu nebo Sýrii. Paul Gottinger, reportér Reader Supported News, píše, že z toho seznamu „v daný rok pouze Nigérie nezažila letecký útok nebo vojenskou okupaci ze strany Spojených států“.
Co není, může být. Zajímavé totiž je, že Spojené státy se v dnešní době začaly angažovat i v řečené Nigérii. Shodou okolností je také Nigérie největším producentem ropy v Africe.
Samotná Hillary Clintonová opakovaně odmítla žádost ze strany CIA o zařazení skupiny Boko Haram, teroristické skupina spojená s ISIS i al-Káidou, na oficiální seznam teroristických organizací, navzdory jejímu řádění v Nigérii. V této souvislosti nezapomínejme, že to byla válka v Libyi, v níž byla Hillary namočená a která katapultovala Boko Haram z pozice neznámé sebranky na obávanou organizaci.
Ono i s tou al-Káidou to bylo o dost jinak, jak naznačuje video níže.
A pokud by tomu někdo nevěřil nebo mu to bylo málo, nechť se podívá na video, ve kterém sama Hillary Clintonová přiznává, že al-Káida je americký výtvor. Podobně je tomu bohužel i s Islámským státem a dalšími bojůvkami.
V roce 2009 nebyla Boko Haram nic víc než drobná skupina s velmi omezeným arzenálem zbraní. Po invazi do Libye a pádu Muammara Kaddáfího (článek o tom, co mohlo být za jeho odstraněním, si můžete přečíst zde) se jim podařilo vzít útokem nehlídané libyjské zbrojnice, přičemž značná část z ukradeného zboží byla odeslána do Sýrie. Organizaci Boko Haram se nicméně podařilo vytěžit z ukradených zbraní a nestability, jež se rozšířila Afrikou po řízené invazi do Libye. Slovy Petera Webera v deníku The Week: „Výzbroj Boko Haram se proměnila z relativně levných AK-47 v brzkých dnech po roce 2009 na do pouště připravených bojových vozidel a protiraketových i protitankových zbraní.“
Libye se přitom proměnila z ekonomicky nejvyspělejších země severní Afriky (nejvyšší životní standard na kontinentě) v rozvrácenou zemi na úrovni středověku, kde řádí extremismus, militanti a občanská válka. Pouze v roce 2015 se Libye v seznamu indexu lidského rozvoje OSN propadla o 27 míst. Podle UNICEF se teď v Libyi pohybují na 2 miliony dětí mimo školu – jaká je šance, že se část z nich přidá k militantům?
Minulý rok čtyři bývalí členové amerického letectva napsali dopis Baracku Obamovi s varováním, že tou nejefektivnější metodou náboru pro skupiny, jako je ISIS, je program útoků s drony, který se uplatňuje po celém muslimském světě. Tři bývalí členové amerického letectva z dronového programu se dokonce postavili za žalobu proti státu. Podal ji muž z Jemenu, který ztratil několik členů své rodiny po dronovém náletu v roce 2012. Slovy z dokumentu Skryté historie Spojených států z roku 2012: „Když USA začaly dronovou kampaň v Jemenu v roce 2009, al-Káida z Arabského poloostrova měla méně než 300 militantů v Jemenu. V polovině roku 2012 už se jejich počty vyšplhaly nad 1000.“
Přímá spojitost mezi bombardování země a nárůstem počtu lokálních militantů ale není žádnou novinkou. Stejné přímé následky mělo bombardování v Iráku i v Sýrii. Ben Swann, investigativní žurnalista a otevřený kritik americké zahraniční politiky, prohlásil:
„Před invazí do Iráku v roce 2003, víte, kolik sebevražedných útoků proběhlo v Iráku? Žádný. V historii této země se nic takového nestalo. Ale od invaze v roce 2003 se odehrálo na 1892 sebevražedných útoků. V Iráku, před začátkem války, dle dostupných údajů žilo více než 1,5 milionu křesťanů. A přesto krátce poté, co válka začala, jich více než milion utekl do Sýrie. To se moc nepovedlo. Dnes tam zůstává méně než půl milionů křesťanů a ti stále čelí útokům od organizací, jako je ISIS.“
Dnes, doslova o miliony nevinných mrtvých a zbytečně utracených 5 bilionů později, nevidíme žádné reálné pozitivní výsledky války s terorem. Každá země, do které přiletí drony nebo vojenské letectvo, se brzy octne v chaosu nebo občanské válce. Možná je načase, aby veřejnost přestala tolerovat vyhazování obrovských prostředků na zbytečné a destruktivní kampaně. Otázka také je, jestli má ještě veřejnost vůbec nějakou moc určovat, co se s jejich penězi bude dít a koho budou Američané bombardovat příště…
