Poslední roky se roztrhl pytel s pozoruhodnými studiemi, z nichž značná část ale vymizí bez větší pozornosti. Jedna taková spatřila světlo světa nedávno a tvrdí, že včely rozumí konceptu nuly, což má potenciál změnit náš pohled na hmyzí inteligenci.
Jedná se o matoucí koncept, o nějž se vedou dlouhodobé historické dohady. Ještě složitější je vysvětlit, jakým způsobem jej chápou včely, ale výzkumníkům se to povedlo vcelku bravurně. S notnou dávkou optimismu deklarovali, že se jim podařilo prokázat schopnost včel chápat kvantitativní hodnotu „ničeho“.
Tím ale rozsah jejich zjištění nekončí. Včely nejenom že chápou „nic“, ale ještě jsou schopné nulu správně zařadit na počátek řady čísel, což znamená, že chápou koncept nuly v souvislosti s jedničkou, dvojkou a tak dále. Zjednodušeně lze prohlásit, že jsou schopné trochu počítat a rozumí i symbolickému vyjádření ničeho.
Mluvit o inteligenci hmyzu je samozřejmě předčasné, neboť včely představují zatím jediný druh, u nějž se podařilo něco takového prokázat v laboratorním testování. I přesto vědci proklamují odvážná tvrzení o dopadu této studie na vnímání hmyzího myšlení a inteligence obecně, zřejmě i ve způsobu, jakým nahlížíme na myšlení a mentální schopnosti zvířat obecně.
Chápání konceptu nuly přišlo u lidí postupně, čímž se tato schopnost ve zvířecí říši jeví o to pozoruhodnější. Vědecká komunita v současném uznávaném konsenzu rozděluje lidské chápání konceptu nuly do čtyř fází vývoje, ale platí to nejenom v rámci lidské kultury, psychologie a historie, ale také zvířecího učení.
Ve zkratce: první fáze znamená chápání nuly jakožto absence něčeho, jako například „nula jídla“ či „nula vzduchu“. Aby jakékoliv stvoření rozumělo nule na této úrovni, lze přepokládat, že k tomu stačí základní schopnost zpracovávat vizuální podněty. Druhá fáze nastává, když je bytost schopná rozeznávat rozdíl mezi „ničím“ a „něčím“ v rámci konceptu nuly. Pro zjednodušení příklad: Absence denního světla po západu slunce znamená, že chápe nulu jako „něco“ proti „ničemu“.
Třetí fázi charakterizuje porozumění faktu, že nule může být přiřazená číselná hodnota, a nula jakožto číslo spadá na začátek chronologické řady čísel, ve stylu 0, 1, 2, 3, 4, 5 a tak dále. Konečně čtvrtá fáze představuje nejpokročilejší chápání nuly, kdy bytost plně rozumí tomu, že „ničemu“, tedy nule může být přirozená symbolická reprezentace, například 3 – 3 = 0.
Zpět ke včelám – do které z těchto kategorií podle studie zapadají? Je to těžko uvěřitelné, ale byly zařazeny do třetí fáze. To znamená, že chápou číselnou hodnotu nuly v rámci chronologické řady čísel. Je naprosto úžasné, jak mohou takto drobná stvoření chápat matematický koncept na takové úrovni. Kromě včel se tato schopnost pozorovala u řady druhů opic či papoušků, nikdy předtím však u hmyzu.
Jakým způsobem se to podařilo otestovat? Jednotlivé včely byly v laboratorních podmínkách cvičeny pomocí speciálních pomůcek tak, aby sbíraly odměny ve formě cukru. K tomu se však pokusné včeličky musely naučit pravidlo – pochopit, co znamená „méně než“ u čísel 1 až 6. Každá včela musela zvolit mezi dvěma čísly pokaždé, když se k experimentu vracely (pro další cukr).
Například – včela čelila dvěma novým číslům: 3 proti 4, 1 proti 2, 2 proti 5 a tak dále. Pro odměnu musely zvolit nejmenší číslo. Po určité době učení se nakonec podařilo dosáhnout 80% úspěšnosti u čísel 1 až 6. Když toto cvičení včely zvládly, výzkumníci přidali i prázdný set, reprezentující nulu. Tento stimulus cvičené včely předtím neznali, ale i přesto se naučili, že nula znamená nic, a jelikož byly cvičené sedat na nejnižší možné číslo, začaly sedat na nulu vždy, když mohly.
Další řada experimentů ukázala, že byly schopny umístit nulu na začátek chronologické řady čísel a pochopit distance mezi jednotlivými čísly, tedy že 0 je nic, jednička stojí nad ní, a mezi trojkou a jedničkou je dvojka atd. Není to úžasné?
Zdroje: https://www.sciencealert.com/bees-can-understand-an-incredibly-complicated-mathematical-concept, http://science.sciencemag.org/content/360/6393/1124
