Švýcar Felix Abt je zřejmě první cizinec, který dlouhodobě žil a pracoval v Severní Koreji. Podnikatel ve farmacii navzdory sankcím přispěl k určité ekonomické výměně mezi Evropou a Severní Koreou. Felix Abt kritizuje embargo Západu a nevěří, že by Severní Korea chtěla začít válku.
Patřil mezi dvanáct cizinců, kteří v Severní Koreji žili a v roce 2005 založili European Business Association v Pchjongjangu. Byla to vůbec první zahraniční obchodní komora v Severní Koreji a v jistém smyslu byla mostem mezi Evropou a Severní Koreou.
Felix Abt v rozhovoru pro zpravodajský portál Sputniknews popisuje, jak vypadá život v Severní Koreji, která čelí sankcím ze strany Západu. Tvrdí, že k dostání jsou italské salámy, francouzské sýry, švýcarské hodinky, rakouské lyžařské vleky, použité vozy Mercedes, americké rtěnky a mnoho dalšího. Pro Severokorejce je zboží, které zakázala OSN, velmi žádané. Prodejci, kteří zahraniční zboží prodávají, například po restauracích, riskují zatčení, protože je to nelegální. Ještě horší je dovoz takzvaných výrobků s dvojím užitím, tj. „Dual use“, které lze použít jak pro vojenské, tak pro civilní účely. To je rovněž zakázané. Pokud jste výrobce léčiv nebo potravin, tak nemůžete například provozovat mikrobiologickou laboratoř. Samozřejmě, agentura Sputnik je médium navázané na ruský stát, namítl by kritik, a takový Jakub Janda by křičel cosi o ruské propagandě. Jenže takzvaná veřejnoprávní média typu České televize či BBC jsou také státní, a ta západní propaganda označuje jako „nezávislou žurnalistiku“, přitom s ní nemají nic společného. Laskavý čtenář či divák si tak musí vše přebrat sám. Aby tak ale mohl učinit, musí dostávat všechny možné informace. Zvlášť když nikdo z nás například v Severní Koreji nebyl.
Ale zpět do Koreje. Organizace spojených národů v letošním roce zakázala export nejdůležitějších surovin do USA – kovů, nerostů a uhlí. Pokud Čína, nejdůležitější obchodní partner země, toto embargo prosadí, pak Severní Korea přes noc ztratí téměř celý svůj přísun cizí měny. To by ublížilo hospodářství a bezpočtu Severokorejců, kteří žijí z obchodu s dovezenými výrobky. Ekonomika, které se v poslední době relativně dobře daří, by šla dolů, a mohly by se opakovat hladomory stejně jako v 90. letech.
Životní úroveň se za posledních patnáct let výrazně zlepšila nejen v hlavním městě, ale také na venkově. Zemědělci mohou prodávat své zboží na trzích a ponechat si zisk. V celé zemi se rozvinuly malé a střední podniky. Trhy a obchody jsou dobře zásobené. Vzniká stále více restaurací a ve městech se tvoří první dopravní zácpy.
Pak jsou tu ale stále pověstné pracovní tábory. Podle vyšetřovací komise OSN je v táborech zadržováno asi 0,5 procenta Severokorejců. Obyčejní občané, kteří vedou normální život a nezpochybňují politický systém, nemají problém. Jakmile se ale někdo znelíbí, odnesou to i příbuzní do několikátého kolene.
Tajná policie samozřejmě sleduje i pracovníky ze zahraničí. Pokud se nevměšují do řízení země, nic se neděje. Je sympatické, když jsou během telefonování slyšet různé zvuky a praskání. Americká NSA odposlouchává mnohem systematičtěji, komplexněji a bez emocí.
Severní Korea pečlivě sleduje, co se stalo v Iráku a v Libyi, i když tyto země neměly zbraně hromadného ničení. Saddám a Kaddáfí neměli nic, co by odradilo Západ, aby proti nim bojoval.
Mnoho mladých lidí nic neví o dřívějším konfliktu mezi USA a Koreou, kterému se říká „zapomenutá válka“. Americký generál MacArthur tehdy nařídil, aby jeho bombardovací piloti zničili každé město, každou vesnici, každou továrnu a veřejnou infrastrukturu. Práci provedli důkladně a celou zemi zničili napalmem. Dokonce zničili i přehrady, takže voda zaplavila rýžová pole a nastal hladomor.
Bude se historie opakovat?
