Sedmačtyřicetipatrový mrakodrap WTC 7, který byl postaven v roce 1987, patřil realitnímu magnátovi Larrymu Silversteinovi. A právě Silverstein je autorem ohromujícího prohlášení, které se stalo předmětem vášnivých debat a spekulací. Takhle se rozpovídal v dokumentu americké televize PBS s názvem Amerika znovu staví (America Rebuilds) rok po útocích: „Pamatuji si na slova velitele hasičů. Řekl mi, že neví, jestli budou schopni zvládnout požáry, protože měli také veliké ztráty na životech, a nejlepší bude budovu strhnout. Rozhodli se ji strhnout a pak jsme viděli, jak budova padá.“
Malá lingvistická vsuvka: Silverstein se později snažil vysvětlit, že nemluvil o stržení budovy, ale o stažení hasičů. Slovo „pull“ totiž používají jednak experti při řízených demolicích ve významu strhnout, „pullout“ znamená ale rovněž stáhnout. Silverstein však neužil sloveso „pull“ ani s příslovcem „out“, ani s „them“, zájmenem vztahujícím se k hasičům, nýbrž v kombinaci s ukazovacím zájmenem „it“ (to). Proti jeho dodatečnému zdůvodnění hovoří i skutečnost, že hasiči byli podle svých vlastních slov, ale i slov obou oficiálních vyšetřovacích zpráv v podání FEMA a NIST z budovy staženi dávno předtím, a sice v 11.30, tedy o necelých šest hodin dříve; a v neposlední řadě samozřejmě také náhlý šesti a půl vteřinový pád budovy vykazující veškeré znaky řízené demolice.
Díky přepisům výpovědí hasičů, které v roce 2005 nařídil zveřejnit nejvyšší newyorský soud Court of Appeals, vyšlo najevo, že se nejméně 25 hasičů a zdravotníků někdy v průběhu dne dozvědělo, že se budova číslo 7 zřítí. Náčelník hasičů Thomas McCarthy řekl deníku New York Times, ve vztahu k vyšším autoritám, že „čekali na to, až se budova Světového obchodního centra číslo sedm zřítí“: „Měli oheň na třech oddělených patrech, který sotva hořel. Víte, bylo to docela ohromující, je odpoledne na dolním Manhattanu, hoří velká výšková budova a oni řeknou: Víme o tom.“
Mnoho příslušníků hasičského sboru neslo své stažení velmi nelibě. („Ta budova nikdy nemůže spadnout, nezasáhlo ji žádné letadlo, tak proč tam nikdo není a nehasí?“) Hasiči, kteří bojovali s ohněm v budově, vypověděli, že jim bylo nařízeno opustit budovu, načež byla ustanovena zóna kolapsu.
Zdravotník Decosta Wright, jenž byl přímo na místě, to popsal slovy: „Změřili, jak daleko budova dopadne, takže jsme přesně věděli, kde můžeme stát, což bylo pět bloků daleko.“ Připomeňme jen, že od Dvojčat cca devadesát metrů vzdálená budova nebyla nijak fatálně poškozena a hořelo v ní pouze několik lokálních požárů, takže neexistoval jediný náznak, že by se měla zřítit, ještě ke všemu z velké části rychlostí volného pádu.
A kdo hasičům informaci o tom, že se budova číslo 7 zřítí, poskytl? Podle prezidenta Asociace uniformovaných požárních důstojníků (Uniformed Fire Officers Association), kapitána Michaela Currida, dorazila ze stejného místa jako ta o pádu Dvojčat – ze štábu krizového řízení OEM, jenž sám sebe přesunul z připraveného bunkru ve třiadvacátém patře mimo komplex WTC, jak jsme již uvedli výše: „Nějakou dobu po kolapsu Dvojčat mi někdo z městského Úřadu krizového řízení sdělil, že budova 7 je prakticky ztraceným případem a že bychom se ji neměli snažit zachránit, načež hasiči v budově dostali rozkaz ji opustit.“
Ať už ale Larry Silverstein myslel kouzelným slovíčkem „pull“ cokoli, kolaps budov Světového obchodního centra pro něj znamenal životní obchod. Newyorský magnát se skvělými mezinárodními kontakty totiž nespravoval jen sedmačtyřicetipatrovou budovu číslo 7. Necelé dva měsíce před 11. zářím, konkrétně 24. července, developerská společnost Silverstein Properties získala do pronájmu i Dvojčata, a to za velmi nestandardních okolností a podmínek. Ze svého Silverstein investoval 14 milionů dolarů, a protože těsně před 11. zářím stihl uzavřít i speciální pojistku proti teroristickým útokům, dostal vyplaceno 4,6 miliardy dolarů. Více o tomto obchodu snů si můžete přečíst zde.