Zajímavou studii zveřejnili britští vědci z Univerzity v Yorku. To, že je stále více lidí pod antidepresivy, aby byli schopni v tomto světě přežít, je známá věc. Málokoho by ale napadlo, že psychofarmaka neovlivňují pouze lidi, ale také ostatní živé tvory.
Například špačky. Ptáci, kteří s oblibou vyznávají zpěvem samičce lásku, jsou podezřele tiší. Podle vědců je to kvůli tomu, že se antidepresiva dostávají do životního prostředí.
Své podezření, že se tak děje kvůli lékům, dokázali výzkumníci jednoduše: podávali špačkům nejrozšířenější antidepresivum Prozac. To je ten lék, díky kterému lidé (největším hitem je v USA) vypadají happy, i když nejsou.
Není to ale tak, jak byste možná čekali – že se nadopovaným špačkům nechce zpívat, protože jsou v pohodě a nic neřeší. Nechce se jim zpívat samičkám, které ve stravě dostávaly naředěný fluoxetin, což je právě látka prodávaná pod označením Prozac.
Jakmile psychofarmaka projdou lidským tělem, končívají často v odpadech a vodních tocích. Špačci se krmí červy, larvami a mouchami, do kterých se zbytky léků dostaly. Vědci ptákům v pokusu dali stejné množství léku, jaké naměřili v čističkách odpadních vod – a zjistili, že po požití antidepresiv jsou samičky pro samečky méně přitažlivé. Nejen že se jim samičky nelíbí, jsou vůči nim dokonce agresivní. Místo aby si je prý začali namlouvat, tak je honí, klovou nebo na ně útočí drápky. Špačci zřejmě nebudou patřit mezi fanoušky chemie…
„ (…) zvířata, kterým v porovnání s ostatními trvá déle si najít partnera, se často nespáří a nerozmnoží. Vzhledem k tomu, jak klesá populace u značného počtu volně žijících živočišných druhů, se musíme začít ptát, zda nemůžeme udělat něco víc ve snaze odstranit z našich odpadních vod chemické kontaminující látky, jako jsou farmaka,“ řekla pro britský deník The Telegraph doktorka Kathryn Arnoldová.
Podle dlouhodobého sledování Britské ornitologické nadace (BTO) od poloviny 70. let klesl počet špačků v Británii o 66 procent, o problému škodlivosti antidepresiv pro ptáky se psalo už před čtyřmi lety. Nicméně spotřeba psychofarmak prudce roste úměrně s šíleností dnešního světa, a tak se nezdá, že by měl nějaké řešení.
Vědci se domnívají, že jsou samičky po požití antidepresiv letargičtější a malátnější. A to asi nemotivuje samečky, aby se před nimi předváděli. Podle vědců špačci zpívají více než dvakrát častěji a déle těm samičkám, které nedostaly ve stravě Prozac, než těm, co dostaly nízké dávky léku.
Podle dlouhodobého sledování Britské ornitologické nadace (BTO) od poloviny 70. let klesl počet špačků v Británii o 66 procent.
Teď tedy víme, jak psychofarmaka působí na špačky. Možná by nebylo od věci pořádně prozkoumat, jaké vedlejší účinky mají na lidi.
