Šokující video: Jak snadné je pomocí softwaru změnit tvář člověka v televizi a vyvolat iluzi, že mluví někdo úplně jiný. Třeba prezident

Stále víc lidí v dnešní době vyjadřuje obavy, že oficiálním údajům a běžným sdělením už nelze věřit, otevírá svůj článek s názvem Senzační video odhaluje, proč byste neměli věřit ničemu z toho, co vidíte v televizi americký server zerohedge.com.

A přidává jeden pádný důvod navíc. Profesor ekonomie Luigi Zingales z University Chicago na workshopu Ambrosetti Forum o vzrůstající nerovnosti mezi lidmi, který se paradoxně konal v luxusní vile u jezera Como, poskytl rozhovor agentuře Bloomberg, kde prohlásil, že to hlavní, o co jde, je „zachování důvěryhodnosti a víry v systém ve zmanipulované hře“: „Jestliže se lidem v televizi bude říkat dostatečně často, že ekonomika je stabilní, a trh je odrazem pravidel, pak lidé slepě podpoří vše, co FED udělá.“

I když rčení „nevěř všemu/ničemu, co čteš“ a „důvěřuj, ale prověřuj“ jsou v tuto dobu možná aktuálnější než kdykoli jindy, zerohedge.com jejich aktuálnost posiluje následujícím videem, které může mnohé lidi naprosto šokovat. Dokazuje totiž, jak snadné je pro média vytvořit kompletně zkreslenou realitu a kam může klam „v reálném čase“ ve skutečnosti zajít.

V nedávném dokumentu Matthiase Niessnera ze Stanfordovy univerzity s názvem „Face to Face: Real-time Face Capture and Reenactment of RGB Videos“ („Z tváře na tvář: Snímání a přenášení výrazu tváře v reálném čase“) autoři ukazují, jak znepokojivě snadné je vzít náhradního herce a s použitím obvyklých dostupných nástrojů „předělat“ jeho tvář, aby si divák myslel, že mluví někdo jiný, zejména slavný a důležitý. Ještě více znepokojující je, že k vytvoření „mluvícího klonu“ není potřeba žádného sofistikovaného vybavení – stačí běžná webkamera a k tomu určený software, toť vše.

Zjednodušeně řečeno, autoři přesvědčivě dokázali, jak snadné je vyvolat iluzi, že v televizi nebo na internetu mluví nějaká známá osoba, zatímco místo ní mluví někdo úplně jiný. Tento „náhradník“ přitom může mluvit, reagovat, odpovídat na otázky či vyjadřovat emoce tak přesvědčivě, že rozdíl možná nepozná ani manželka „nahrazeného“. Klidně by pak třeba mohla nic netušícímu nebožákovi vynadat, co to říkal v té televizi proboha za nesmysly.

Nechceme malovat čerta na zeď, ale některá přiznání a prohlášení různých osobností k různým událostem tak při uvědomění si možností techniky mohou získat zcela nový rozměr. Představte si třeba, jak snadné by bylo nahradit a přinutit nějakého nepohodlného politika či významného člověka, aby „slíbil, co odvolal, či odvolal, co slíbil“, nebo se přiznal k něčemu, co neudělal… Problém by určitě nebyl ani s modulací hlasu. A co třeba odvedení pozornosti, že byl dotyčný tehdy a tehdy „v televizi“, zatímco byl někde úplně jinde? O falšování reportáží nemluvě… Využití technologie může být opravdu široké.

Je dobré zkrátka vědět, že „fake“ může být i to, co vidíme na vlastní oči. A že okolní realita může být mnohem barvitější a mnohdy umělejší, než se může zdát…

Šifra