Ještě důležitější než samotná věc či událost je to,
jak ji pojmenujete.
Tak náhle, jako se „covid“ objevil, zase zmizel. Musel jsem se smát. Ve stejný den, kdy jsem psal jeden z článků prosincového čísla o tom, kterak sérií úředních kroků, sladěných v nadnárodním systému epidemiologické bdělosti chřipky a akutních respiračních infekcí v gesci Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) či Světové zdravotnické organizace (WHO), zmizela z povrchu zemského všechna chřipce podobná onemocnění (ILI) i nachlazení známá jako akutní respirační infekce (ARI) a za pomocí zvolených testů a metodiky se proměnily v novou moderní virózu s efektním názvem, jsem zhlédl televizní zprávy. „Českem prochází epidemie respiračních onemocnění, včetně chřipky. Způsobuje je celá řada bakterií a virů,“ hlásili se zcela vážnou tváří hned v první větě zpráv 8. prosince Lucie a Ray, kteří už zřejmě úplně zapomněli na to, jak se ve stejnou dobu o rok dříve upřímně divili, že veškerá respirační onemocnění, včetně chřipky, vymizela, protože je všechny zválcoval covid-19.
V ten samý den na čtenáře serveru Seznam Zprávy rovněž křičel titulek: „Chřipka sílí. Bez testu ji od covidu nerozeznáte.“ Šéf sdružení praktických lékařů zde vysvětloval, že procházíme obdobím většího množství respiračních onemocnění (tak jako každý rok), ovšem kolik z nich je „chřipka“, se nedá říct, protože se na ni standardně vůbec netestuje. Ale hlavně: „Informace, jestli se jedná nebo nejedná o chřipku, nijak nemění léčbu pacienta a přístup k němu.“ Ano, protože mají stejné příznaky, házejí se všechny respirační virózy do jednoho pytle, ať už je způsobují viry chřipky, rhinoviry, adenoviry nebo třeba koronaviry. Aneb jak přiznává v článku šéf sdružení praktických lékařů: „K respiračním onemocněním se chováme stejně, samozřejmě s výjimkou covidu.“ Jak prosté, milý Watsone…
Ovšem kdyby stejnou, zcela fakticky správnou větu, tedy že na konci listopadu či začátku prosince (popřípadě ledna, února a března) obvykle vypukne epidemie viróz, laicky označovaných jako chřipková epidemie, způsobená „celou řadou bakterií a virů“ (protože nemoc stejně nezpůsobí jeden konkrétní virus či bakterie, ale jejich kombinace, která je prakticky nezjistitelná), vypustili Lucie s Rayem z úst již v roce 2020 a 2021, nemohla by u nás proběhnout globální ekonomická změna v takovém klidu a tak precizně, jako proběhla a probíhá. I poté, co covid prakticky přes noc „vyléčil“ vojenský konflikt na Ukrajině.
Tak jako bylo podstatou nepřetržitého informování o „covidu“ zaměření pozornosti obecenstva jiným směrem, aby měli mocní tohoto světa klid na práci a procesy konceptuálního řízení, nyní podobnou roli jako předtím plní Ukrajina, ač ta je, na rozdíl od pandemie, bohužel reálná. Ale stále jde o součást jednoho a toho samého procesu, tedy změny světového uspořádání. Kromě těchto dvou evergreenů ale přibyl souběžně ještě třetí do party, a to je inflace, kterou už se pomalu dostáváme k tomu, oč tu běží od samého počátku – o peníze. Jinými slovy, přihořívá, přihořívá, a teď už zbývá jen vyčkat, kdy začne „hořet“.
Když s hypotézou, že možná nejde o virus, ale spíše o peníze, Šifra jako první vyrukovala hned v březnu a dubnu roku 2020 a dala onen tajemný virus do souvislosti se změnou ekonomiky a koncem levných půjček – přičemž na obálku zařadila obrázek s vtípkem „Koronavirus? To je ten virus, který nás zbaví všech korun?“ –, ťukali si mnozí na čelo. Někteří si ťukají i dnes, ti ale, zatímco jim tryskově mizí peníze z kapes, Šifru zcela jistě nečtou.
„O zdravotní stránce věci se v médiích mluví prakticky nonstop. V pozadí ale zatím zůstávají dopady ekonomické. Jaký má koronavirus potenciál ovlivnit lokální či globální ekonomiku? Tak už to někdy bývá – v létě, když je teplo, vydělá zmrzlinář, v zimě třeba zase prodejce teplých kaštanů. V současné době obraty řetězců či lékáren kvůli obavám z koronaviru vyletěly o desítky, stovky i tisíce procent nahoru – například lékárnám BENU vyrostl pouze v e-shopu obrat o 800 %. Mnozí obchodníci slavili krátce po sobě dokonce druhé Vánoce. Například co se týče dezinfekčních prostředků, tolik, kolik se jich nakoupilo od ledna do března, se obvykle nevyprodá ani za pár let, přičemž ceny takových antibakteriálních gelů vzrostly až trojnásobně.
Znásobily se i prodané objemy mouky, těstovin, rýže či papírových kapesníčků, o respirátorech či rouškách ani nemluvě. Je celkem jasné, že jde pro velké hráče o životní byznys. Jiní, menší obchodníci, například z cestovního ruchu nebo provozovatelé restaurací či drobní živnostníci, kteří nevlastní nadnárodní řetězce, naopak kvůli drakonickým zákazům shromažďování a cestování spláčou nad výdělkem. Jak ale ukázaly následující události jako uzavření Itálie do karantény či drastická opatření v dalších zemích, koronavirus zřejmě způsobí mnohem hlubší, strukturálnější dopady na světovou ekonomiku,“ uvažovala tehdy Šifra, přičemž si ani při velké fantazii nedovedla představit, co rozjedou v následujících měsících například výrobci roušek či proticovidových testů. Nemluvě o ČEZu, čerpacích stanicích nebo jiných prodejcích nejrůznějšího zboží, jež nelze nekupovat, kteří využívají mediálních vln i celkové situace a jejichž ziskové marže hvězd se dotýkají.
Šifra ale analyzovala dále: „Gigantickými nákupy sice vystrašení lidé získali hodně základních surovin, ze kterých můžou několik týdnů vařit jednoduché večeře, ale také toho hodně ztratili. Kvůli velkému humbuku a všudypřítomnému strachu nesmyslně utratili desítky miliard korun, které jim, zdá se, mohou později bolestně chybět. (…) Všechny ty obrovské sumy peněz, jež lidi v panice utratili, samozřejmě nikam nezmizely a do kanálu neodtekly. Jen se přesunuly do poněkud povolanějších a chytřejších kapes, které s penězi dovedou zacházet mnohem rozumněji. Z toho, co se děje kolem nás, začíná být totiž zřejmé, že právě zprvu nenápadný koronavirus se stává jakýmsi katalyzátorem, který poslouží k tomu, že se bude moci současný kapitalistický systém transformovat. Tak, aby mohl i nadále fungovat. V poslední době mu totiž jaksi docházel dech a spekulovalo se o tom, že světu hrozí nějaký velký třesk, například válka. Průběh ,koronavirové krize‘ ale zatím nasvědčuje tomu, že tuto roli na sebe vzala místo velké války jako v minulosti globální pandemie a že se zde hraje mnohem sofistikovanější hra s velkými následky pro budoucnost lidstva a zejména té části světa, která byla až dosud považována za svobodnou.“ A vidíte, neuplynuly ani dva roky, a zatímco covid byl v tichosti ukončen jako nepotřebný, přesněji řečeno účel splnivší, dočkali jsme se dokonce i té války…
Ale co bylo ještě víc fascinující než samotný přesun peněz z jedněch kapes do druhých, bylo jeho tempo, které začalo nabírat neobyčejných obrátek. Nejprve jeho dynamiku určoval strach z nové virózy, ale pěkně plynule, když se slovo covid vyprázdnilo a vydělalo se pořádně na rouškách či testování, převzalo jeho roli jiné mocné, ale v tomto ohledu ještě efektivnější zaklínadlo… Ano, správně, inflace. Více o tématu zde.
Tento článek vyšel v č. 12/2022. Šifra je v současné době jediný nezávislý tištěný časopis u nás. Pokud chcete číst podobné články, objednejte si ji v digitální nebo tištěné formě.
