Půdní bakterie z příbuzenstva tuberkulózy a lepry působí v mozku myší a krys proti stresu a úzkosti. Takže co napadlo vědce? Vyrobit vakcínu proti depresi či úzkosti. Není to vtip, ale realita.
Projekt je již v takové fázi, že tohle bizarní očkování proběhlo formou experimentů na stresovaných krysách. A jak nadšeně informují autoři studie v časopise Brain, Behavior and Immunity (Mozek, chování a imunita), fungovalo to.
Bakterie, která má takto zázračně působit, se jmenuje Mycobacterium vaccae, tedy česky přeloženo mykobakterie kraví, podle toho, že byla nalezena v kravském lejnu. Identifikována byla poprvé v africké Ugandě na břehu jezera Kyoga. Patří do stejné skupiny bakterií, které způsobují tuberkulózu, jako rod mykobakterie objevené v Rakousku.
Tato bakterie z nějakého důvodu stimuluje neurony v mozku tak, že dojde ke zvýšení produkce serotoninu. Ten je, jak víme, účinnou látkou působící právě proti strachům, úzkostem, fóbiím a podobně a obsahují jen i psychofarmaka. Již v roce 2007 proběhly pokusy, ve kterých myši krmené živými mykobakteriemi kravími nejen že byly mnohem méně úzkostné, ale také běhaly o poznání rychleji bludištěm.
Výzkumníci pod vedením Christophera Lowryho z Coloradské univerzity teď chtěli zjistit, jakým způsobem tyto mykobakterie na mozek působí a jak to dělají. A tak vpichovali krysím samcům speciální směs s těmito mykobakteriemi, třikrát ve třech týdnech. Výsledek? Krysáci byli v daleko větší pohodě.
V mozku se jim výrazně zvýšila hladina protizánětlivého proteinu interleukin 4 v oblasti hipokampu – právě tam mozek zpracovává nálady. Poté očkovaná zvířata vystavili stresu a změřili, že se jim snížil protein HMGB1, který souvisí se stresem a záněty v mozku, a zvýšilo se množství glykoproteinového receptoru CD200R1, který stimuluje imunitní buňky v mozku tak, aby fungovaly více protizánětlivě.
Pokud to bude fungovat i u lidí, jsou vědci přesvědčeni o tom, že by to mohlo znamenat obrovský přínos pro moderní medicínu. DOufají, že by se v dohledné budoucnosti mohly objevit jakési vakcíny proti stresu a úzkosti. Podávaly by se především lidem, u nichž hrozí velké riziko stresu, úzkosti nebo vyhoření. Což jsou v dnešní době skoro všichni.
Otázka je, jak by s daným výzkumem naložil farmaceutický průmysl. Že by nahradil vakcínami klasická antidepresiva? Nebo by prodával obojí najednou? Byznys by to byl každopádně skvělý, o tom nepochybujeme. Ptát bychom se také měli na vedlejší účinky.
Co se ale vlastně s lidmi, kteří své problémy a příčiny depresí a úzkostí nebudou řešit a spolehnou se na injekci, stane? Kam to povede? Jak ukazuje příběh antidepresiv, lidé jsou na nich stále závislejší, kupují jich více, ale šťastnější nejsou, spíš naopak. Po čase si mozek zvykne a co pak?
Netradiční vakcíny mají ale marketingový potenciál skutečně výrazný. Mohou oslovit i příznivce aternativy v depresi, neboť je vakcína propagována jako „probiotické řešení deprese“. Tedy čistě přírodní. Jen by bylo přesnější uvést místo „řešení“ slovo „náplast“. Není to totiž řešení, ale jenom potlačení příznaků, jak je v medicíně obvyklé. To ale samozřejmě neznamená, že to k řešení nemůže přispět. Jen lidi nesmějí spoléhat na to, že za ně všechno spraví nějaká zázračná medicína.
