Jaký je největší rozdíl mezi ruskou, německou a českou ekonomikou? Zatímco v Moskvě a Berlíně už kapitalismus dávno je, do Prahy se teprve chystá… Více se dočtete v článku Rus, Němec a Čech. Aby to nakonec nebylo pro běžného spotřebitele jako v té anekdotě, kdy ti tři najdou na pustém ostrově studnu, která splní přání, když se do ní skočí. Rus se rozběhne, skočí do studny a řekne: „Do Ruska!“ Potom se rozběhne Němec, skočí do studny a zvolá: „Do Německa!“ Nakonec se rozeběhne Čech, zakopne o kámen a zařve: „Do p*dele!“
V článku Hra na schovávanou se dozvíte, proč je pro bohaté, které potřebuje ekonomika pro svou prosperitu stejně jako střední třídu, která to všechno zaplatí, nejlepší ukládat peníze tam, kde jich co nejvíce zbude a odkud není těžké dostat je zpátky. Dříve bylo takovým rájem Švýcarsko, nyní jím může být Česko.
V textu s názvem Vyhnání z ráje se dočtete, proč se žádné fungující hospodářství neobejde bez robustní šedé zóny. Ani švýcarská, které na ní byla postavena, ani žádná jiná.
Článek Bitva o Švýcary zase prozradí, kdy a proč o tuto výhodu i pověst Švýcarsko přišlo. A proč přišel úder ze strany, z níž by to nikdo nečekal.
O tom, že jednou jsi dole a jednou nahoře a že Každý chvilku tahá pilku, by málokdo mohl vyprávět tolik jako Židé ve středověku. Na jedné straně totiž obrovsky bohatli, postupně pronikali do nejvyšších pater mocenské pyramidy a jejich kapitál rozběhl a poháněl nejúspěšnější ekonomický systém zvaný kapitalismus, na straně druhé se často stávali terčem zloby dlužníků i panovníků, kterým půjčovali.
V článku Prachy dělají člověka? se pro změnu zabýváme skutečností, že čím víc je válek, tím víc je k nim potřeba peněz. A čím víc peněz je potřeba, tím víc je válek…
Mezi panovníky a Židy se po celý středověk hrála hra, která připomíná dětskou přetahovanou. S tím rozdílem, že při téhle verzi poraženému hrozil pád do propasti. Ať už ale vítězil ten, nebo ten, všichni její účastníci byli Otroci peněz.
Proč byl právě Napoleon Bonaparte tím, kdo zrovnoprávnil občany židovské národnosti s těmi francouzskými, což vedlo k jejich „osvobození“ v celé Evropě? Zjistíte v článku Sílu mi dej. V textu Všichni Židé bratry jsou? si zase můžete přečíst o tom, že to, co udělal Napoleon pro Židy nejen ve Francii, ale celé Evropě, se bez přehánění stalo milníkem moderních dějin, který odstartoval novou éru prolínání moci politické a finanční.
Neobešlo se to však bez mnoha kontroverzí. V článku Jedna kapsa prázdná… se například dozvíte o tom, jak se stal národní čítankový klasik jedním z nejvýznamnějších českých antisemitů… A podobné názory měl i někdo, od koho bychom to vůbec nečekali.
Osmé letošní číslo pak završí kauza s názvem Mlčení jehňátek?, kde přijdeme na kloub tomu, kde končí svoboda myšlení a začíná cenzura.
