Letošní sedmé číslo je velkou strhující jízdou. Poté, co kapitalismus posunul v 18. století o míle vpřed ekonomiku i prosperitu světa, došlo k nevyhnutelnému. Čím více peněz bylo s přibývajícím bohatstvím ve hře, tím větší byly i konflikty. Jak ale, po vzoru slavné vesmírné filmové ságy, víme, pokud se ručička vychýlí ve prospěch temné strany Síly, musí být – dříve či později – znovu nastolena rovnováha… Dočtete se v článku Sestřelení Hvězdy smrti.
Zatímco se chýlila ke konci éra starých koloniálních velmocí, s rozvojem průmyslové revoluce a světové ekonomiky se na přelomu 19. a 20. století svět prudce řítil do další etapy takzvaného nového imperialismu. Tím bychom mohli bez nadsázky nazvat dobu, kdy se o to, co kolonialisté dobyli, mezi sebou poprali. Více se dozvíte v textu Krásná epocha?
Stav věcí, kdy žádný stát nemá absolutní převahu a nemůže druhým diktovat, se nazývá rovnováha moci. Jenže, jak se dočtete v textu Koncert velmocí, problém je v tom, že zatímco někdo o ni usiluje, jiný se ji snaží rozbít… A tak to skončí pokaždé stejně.
Vjedou si do vlasů, Všichni proti všem. Ideálním politickým stavem je přitom multipolární svět, kdy spolu soupeří i spolupracují jednotlivé suverénní státy… Na rozdíl od situace, kdy jeden drží v šachu všechny ostatní. Vysvětlujte to ale třeba takovým Američanům…
Pokud se neustále válčí, je na to potřeba stále víc peněz. Jedinou výhodou nezodpovědného hospodaření je, že když rozfofrujete jako vládce země všechny peníze a napůjčujete si astronomické částky, problémy dopadnou až na toho, kdo přijde po vás. Tomu skončí Lejno na klobouku, jako třeba francouzskému panovníkovi Ludvíku XVI.
Kde peníze brát a nekrást, případně kde brát, když už nebylo ani co krást? S rozvojem obchodu a také válečných konfliktů vedených mezi mocnostmi vyvstala potřeba většího množství prostředků na jeho financování. A tak zlatníci obchodníkům a panovníkům půjčili to, co si u nich klienti uložili, aby uspokojili poptávku… Tím došlo k obrovskému dějinnému paradoxu, neboť jsme se dopracovali Zločinem k prosperitě.
Bez půjčování peněz by to zkrátka nešlo. Málokdo dnes ale ví, že jako první začal půjčovat peníze a plnit funkci banky Ve jménu Boha někdo, od koho byste to možná nečekali – katolická církev…
Pokud je pravdivá lidová moudrost, že za každým velkým majetkem se skrývá zločin, pak ve Vatikánu to – zdá se – platí dvojnásob. Více se o temných zákoutích jednoho z nejmenších států rozlohou, ale největších významem, dočtete v článku Pověste ho vejš.
Dočtete se také, a to v textu Černí bratři, že když se v Itálii chlapi poperou, někteří získají doživotní imunitu, a jiní kulku do hlavy poberou. Vše za dohledu a v režii bdělého Božího oka…
Po celou historii spolu totiž o peníze a moc soupeří nejen státy, ale i více či méně uzavřené společnosti, od církve po tajné řády, které za nitky tahají v zákulisí. A tak, když chcete postavit například dům, pozvete si zedníka. Ale když chcete založit USA, potřebujete svobodné zednáře… Více se dozvíte v textu Vševidoucí oko.
