To, co Šifra podrobně popisuje již pátým rokem, tedy průběh velkého ekonomického (a geopolitického) restartu a změny světového řádu, která odstartovala údajnou pandemií covidu-19, nabírá na obrátkách tempem, ze kterého se tají dech.
Teprve na konci ledna byl inaugurován staronový prezident Donald Trump, jenž to vzal skutečně od podlahy. Na první pohled to možná vypadá, že dělá Ameriku „great again“, znovu velikou, jak sliboval. Ve skutečnosti ale spíše izoluje USA od zbytku světa a zavírá tohoto nejkrvelačnějšího predátora do klece tak, aby již dále neohrožoval stabilitu planety způsobem, jakým to Amerika činila uplynulých 250 let. Zjednodušeně řečeno, Trump rozbíjí pozici Spojených států coby vedoucí globální mocnosti prakticky v přímém přenosu a ničí dlouhá desetiletí budovanou americkou hegemonii. Právě díky této hegemonii, známé jako Pax Americana, byla po celou dobu Amerika tak „veliká“, neboli „great“, protože chapadla její moci sahala od Argentiny přes Japonsko až po Nový Zéland. A všichni museli hrát podle jejích pravidel a tvrdě poslouchat. Tohle teď ale končí… I proto nese únorové číslo název Svět podle Trumpa. Dozvíte se v něm například, kdo a proč převezme taktovku od USA a jak bude nová architektura mezinárodního systému vypadat.
V posledním pokusu o udržení této globální se ještě USA pustily do posledního zoufalého pokusu o udržení pozic, ten ale ztroskotal. Řeč je samozřejmě o konfliktu na Ukrajině, za kterým Američané celou dobu stáli. Kdyby se USA dostaly na kobylku Rusku, a to skrze zástupnou válku na Ukrajině, ve které za Američany bojovali Ukrajinci, teoreticky mohla jejich dominance možná ještě chvíli pokračovat. Získaly by totiž obrovskou surovinovou základnou na Sibiři (ale i v Doněcké oblasti), a s ní i velkou šanci ekonomicky, a nakonec i politicky a vojensky pozdržet nástup konkurenční supervelmoci, kterou je Čína. Tak daleko se ale Američané nedostali a už ani nedostanou, protože prohráli. Více se dočtete v článku Král je mrtev…
V textu s názvem A není to málo? bilancuje Šifra celý zbytečný konflikt na Ukrajině a klade si otázku, proč vlastně vedení Ukrajiny do války proti násobně silnějšímu soupeři tento za ryku evropské „liberální“ smetánky celou zemi uvrhlo a vehnalo. Ať se na to totiž podíváme z jakéhokoli úhlu, Ukrajina pro válku neměla vůbec žádný důvod ani něco, co bychom mohli označit jako vlastní zájem.
A proč se do toho míchala Evropská unie? Již krátce po zahájení státního převratu na Ukrajině v roce 2014 si nemohl nezaujatý, nehysterický, a hlavně nezaplacený pozorovatel nevšimnout, že ačkoli USA (a jejich přívěšek zvaný Evropa), které viděly šanci skrze Ukrajinu oslabit, popřípadě rozvrátit Rusko, tedy klíč ového geopolitického konkurenta, obviňovaly od počátku Ruskou federaci z vměšování do záležitostí Ukrajiny, na kyjevském náměstí Nezávislosti se začali střídat západní politici jako apoštolové na staroměstském orloji. Jsou to totiž ti správní Strážci hodnot. Jen je otázka jakých…
Ono se říkává, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. U demokracie to, zdá se, platí dvojnásob, jak ukazuje náš další článek Od nacistů k liberálům. Co ještě, kromě toho, že o blaho Ukrajiny ani její příklon k Západu nikdy nešlo, ukázala pomajdanovská realita všedních dní? Pohříchu nic jiného, než že měla Ukrajina Američanům a Evropanům posloužit jednak jako rozšířený obchodní prostor, a jednak jako strategické místo pro oslabení či poškození Ruska, případně nástupní prostor pro jeho pozdější napadení. A kdyby se zadařilo, tak i zničení. Jenže Evropanům se teď podpor tohoto zlovolného podniku vrací jako bumerang a ocitli se (stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který nechal svou zemi zničit a v podstatě zničil jakoukoli její budoucnost coby suverénního státu) v něčem, co nelze nazvat jinak než jako Smrtící past.
V článku Na čem záleží si pak připomeneme, na jakých pilířích stály celou dobu skrz naskrz falešné, ale naštěstí loučící se evropské hodnoty. A celou spanilou geopolitickou jízdu zakončíme textem s příznačným názvem Něžně vrtět ocáskem, ve kterém si ukážeme, co budou dělat a jaké jsou vyhlídky liberálních evropských lídrů, kteří vsadili všechno na jednu, a dlužno dodat úplně špatnou kartu. Stará doba zkrátka končí a nyní je třeba směle hledět vstříc novým pořádkům.
To vše a mnohem víc se dočtete v nové Šifře, která je jako vždy od začátku až do konce plná důležitých informací a hlubších souvislostí, které vám pomohou se v turbulentním světě dobře orientovat. Objednat si ji můžete v našem eshopu v digitální i tištěné podobě, stejně jako předplatné.