Hned v úvodu říjnové Šifry si klademe důležitou otázku: „Běží chronologie lidských dějin úplně obráceně, než jsme se domnívali a než nám bylo vštěpováno?“ Máme pro ni mnoho a mnoho důvodů. V článku Časy se mění? se dočtete, jaké to jsou.
V odpovědi na onu vyřčenou otázku pokračujeme i v textu Vědma na Matějské, kde si zároveň ukazujeme, proč stojí (nejen) moderní chronologie lidských dějin na hliněných nohách?
Tím se postupně dostáváme k článku Světlo nad mraky a tématu, které s tím velmi úzce souvisí: „Jak a proč se staly některé vědní obory novodobým šarlatánstvím?“ Lidé totiž z nějakého těžko pochopitelného důvodu ze všech domnělých autorit stále nejvíc věří vědcům. A to i ve společenskovědních oborech, které nejsou exaktní a kde se výsledky neověřují experimentálně, ale platnost získávají pouze tím, že je schválí či posvětí širší odborná obec podle toho, jestli se jí teorie líbí, nebo nelíbí. Bez ohledu na to, jestli je správná, nebo chybná, či dokonce jestli dává smysl. To, co se nehodí, je naopak bez milosti vyškrtnuto a prohlášeno za nevědecké.
V navazujícím textu Velcí trpaslíci hledáme odpovědi na otázku, proč je z odborných, mediálních, politických či obecně vyšších kruhů a pater systému slyšet tak málo oponentních hlasů.
Spousta odborníků se totiž bojí říct pravdu nebo jen zastávat politicky „nevhodný“ úhel pohledu, protože by mohli špatně skončit nebo být ošklivě onálepkováni. Text Za pravdu je různá sazba navíc ukazuje, že nezáleží ani tak na tom, zda pravda zazní, nebo se lže, jako když tiskne, ale zda ji pronese nějaký „lepší člověk“, či nějaký untermensch, který nemá vlohy pro to správné načasování.
I přes to, že se lidé napříč sociálnímu skupinami a obory musejí v dnešní době řídit silnou autocezenzurou, aby toho náhodou neřekli příliš, v článku Průvodce v temné době si ukážeme, proč není největší problém na straně nabídky informací, ale na straně poptávky po nich. Proč lidem vyhovuje, že jsou obelháváni?
Text Čelem k voličům si pro změnu všímá rozporu mezi tím, co ve veřejném prostoru z různých stran zaznívá, a tím, co se skutečně děje. Aneb Čím méně toho zamýšlíte udělat, tím víc o tom hovořte.
V článku Muž na odstřel přineseme příběh odvážného muže, lékaře, který veřejnosti sdělil to, co mělo zůstat skryto. V textu Důvěřuj, ale prověřuj?, si pak vysvětlíme, proč muselo být v tomto případě tolik povyku kvůli tomu, že někdo jednou napsal mezi tisíci a tisíci vědeckými články jeden oponentní. Příběh Vrah o morálce káže potom ukazuje, že když nevíte, jak někoho „sundat“, nejlepší je udělat to přes tradiční média, protože ta jsou schopna úplně, ale úplně všeho! No a například v článku s provokativním názvem Máš pravdu, starý lháři, se dozvíte, zda je lepší věřit usvědčeným, nebo neusvědčeným podvodníkům.
To vše a mnohem víc se dočtete v nové Šifře, vašem spolehlivém průvodci novou dobou, který je od začátku až do konce nabitý důležitými informacemi a souvislostmi, které jinde nenajdete. Objednat si ji můžete v našem eshopu jak v tištěné, tak digitální podobě, stejně jako předplatné.