Navzdory tomu, že srdeční onemocnění patří k nejčastějším příčinám úmrtí na celém světě, jeden bolivijský domorodý kmen tímto druhem nemocí téměř netrpí. Lid kmene Tsimané má nejmenší riziko smrti způsobené kardiovaskulárním onemocněním, jaké bylo kdy na světě zaznamenáno. Odhalila to nedávno zveřejněná studie, v rámci které vědci vyšetřili dospělé obyvatele celkem 85 domorodých vesnic. Ukázalo se, že průměrný osmdesátiletý příslušník kmene Tsimané má zdravější cévní systém než průměrný Američan ve věku 55 let.
Recept na dosud nejzdravější zaznamenaný cévní systém na světě pravděpodobně lze vyčíst ze životního stylu a jídelníčku tohoto kmene. Není však velkým překvapením, že lidé z kmene Tsimané žijí a jedí úplně jinak než kdokoliv z nás. Domorodci obývají severovýchodní část Bolívie, kterou pokrývají tropické lesy a savany a živí se zemědělstvím lovem i sběrem dohromady. Ačkoliv je pro lidi žijící v moderním světě návrat k tomuto způsobu nemyslitelný a dalo by se říci i nemožný, neznamená to, že bychom se od domorodců z Jižní Ameriky nemohli něčemu přiučit.
Na otázku, proč jsou lidé z kmene Tsimané tak zdraví, však v tuto chvíli odpověď nemáme. Studie byla totiž provedena jen v observační rovině, to znamená, že vědci zatím „jen“ zjišťovali, jak na tom příslušníci kmene v oblasti rizika srdečních onemocnění vůbec jsou. Ovšem fakt, že je toto riziko ve srovnání s lidmi moderního světa mizivé, vzbudil velkou pozornost a vědci tvrdí, že studie by mohla posloužit jako odrazový můstek k novým poznatkům o prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
Srovnání rizik srdečních onemocnění lidí kmene Tsimané s lidmi žijícími v industriálním světě jednoznačně vypovídá o neblahých dopadech moderního životního stylu na náš kardiovaskulární systém. Konkrétně američtí vědci domorodce porovnávali s obyvateli USA a zjistili, že rozdíly jsou propastné. Celkem 85 % lidí z kmene Tsimané, jejichž stáří se pohybuje v rozmezí 40 až 94 let, nemají vůbec žádné riziko srdečních onemocnění. Ze zbylých 15 % má vyšší až střední riziko jen 3 % lidí, z celkových 705 testovaných je to jen 21 lidí. Studie, jež zkoumala riziko srdečních onemocnění u celkem 6814 Američanů, zjistila, že vyšší až střední riziko má 50 % z nich. Nutno dodat, že kardiovaskulární onemocnění nejsou ani zdaleka výsadou amerických občanů, například v České republice jde také o jedno z nejčastějších příčin smrti vůbec.
Žádný ideální recept, který by zahrnoval konkrétní informace o tom, co jíst a jaké fyzické námaze máme vystavovat svá těla, abychom měli zdravé srdce a cévy jako zmiňovaní domorodci, nemáme – podstata je však zřejmá. Domorodci mají ve srovnání s námi více pohybu a zdravější stravu. To se dá logicky vyvodit a není na tom nic překvapivého.
Většinu potravy kmene Tsimané tvoří zemědělské plodiny jako rýže, kukuřice a plodiny podobné banánům a sladkým bramborám. Nutno dodat, že na rozdíl od USA geneticky nemodifikované a „neplastové“.
Maso získávají domorodci většinou lovem divokých prasat, tapírů a kapybar, což jsou největší hlodavci na světě, a také sladkovodních ryb, jako jsou piraně nebo sumci. Posledním prvkem tradičního jídelníčku jsou nejrůznější druhy ovoce volně rostoucího v lesích. Domorodci tak přijímají 72 % kalorií ze sacharidů, 14 % z tuků a 14 % z proteinů.
Američané přijímají ze sacharidů 52 % kalorií, 34 % z tuků a 14 % z proteinů. Dále nelze opomenout fyzickou práci v zemědělství, při lovu a sběru, kterou průměrný příslušník kmene Tsimané stráví čtyři až sedm hodin denně. Někdo by samozřejmě mohl říci, že na riziku srdečních onemocnění se podepisuje vícero faktorů a že například rozmezí fyzické námahy mezi čtyřmi až sedmi hodinami je moc široké a měl by pravdu. Podrobnější informace o životním stylu kmene jsou přece jen předmětem budoucího bádání. Čísla ale hovoří jasně.
Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.
Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.
Zdroje: http://www.bbc.com/news/health-39292389, http://www.sciencealert.com/this-south-american-tribe-has-the-healthiest-arteries-ever-seen-and-we-should-learn-from-them
