Jsou sítě 5G opravdu nebezpečné, jak poukazují kritici po celém světě? V prostředí moderních technologií a vědy není důležité pouze to, zda něco funguje a lidem pomáhá, nebo naopak nefunguje či škodí, ale i to, jestli na to dokážete získat papír. Obzvláště nepřehledná je situace a bitva v oblasti „neviditelných“ frekvencí…
Kromě pokroku s sebou nové technologie, objevy a nápady nesou na počátku i strach a nedůvěru. Obzvláště když v očích užaslých diváků a uživatelů neuchopitelně poletují někde mezi nebem a zemí. Když se koncem 19. století objevovaly revoluční vynálezy, jako jsou žárovky, telefony, nebo dokonce automobily, jejich rychlejší rozvoj brzdila nejen technická náročnost a vysoká cena, ale také strach a předsudky. V tom musejí být nějaké čáry, mysleli si lidé. Někteří dokonce elektřinu, nejdůležitější vynález, na kterém stojí celá naše civilizace, označovali – možná i kvůli jiskrám, jež létaly od rozvodů – za dílo Satanovo.
V denním tisku se běžně objevovaly zaručené zprávy o tom, že při čtení knih za svitu žárovky může čtenář oslepnout. Třeba slavný spisovatel Robert Louis Stevenson, autor Ostrova pokladů, toto světlo považoval za odporné, mimozemské a vhodné leda tak pro noční můry.
Dnes jsou lidé díky mohutnému technickému pokroku mnohem otevřenější novým výrobkům, a tak se mohl stát nejnovějším hitem třeba jeden neobvyklý hi-tech prsten. I když na první pohled Oura Ring vypadá jako designový šperk, ukrývá v sobě velikou moc.
Ne sice tak velkou jako Milášek, třpytivý artefakt, jenž propůjčoval neviditelnost a jeho držiteli pomohl otupit zub času a získat nesmrtelnost, moc a vládu a se kterým se v legendárním Pánovi prstenů neustále mazlil škaredý Glum. Pokud ale jeho majitel neměl čistý záměr a nebyl dobrým člověkem, umocnil jeho temné stránky a pro něj samotného i okolí znamenal velké nebezpečí. Ostatně ne nadarmo Glum vypadal tak, jak vypadal.
I přesto toho umí Oura víc než dost, a kdyby ji viděli hobiti, raději by ji možná vhodili do žhavé lávy Hory osudu a vzali nohy na ramena. Tenhle miniaturní zázrak moderní techniky je prošpikován senzory, které neustále měří vaši tělesnou aktivitu a dokážou například změřit, jak dlouho a kvalitně spíte. Ale i vyhodnotit, kdy máte jít ideálně na kutě a jak jste odpočatí do nového dne, jak moc nebo málo budete přes den unaveni či jaká aktivita by pro vás byla nejvhodnější, abyste to energeticky „utáhli“. Mezi specialitu prstenu patří měření fáze hlubokého spánku, která je rozhodující pro to, zda druhý den vyskočíme z postele čilí jako rybičky, nebo vyřízení jako po složení vagonu uhlí.
Titanový prsten, jenž si během dvou let své existence získal ve světě srdce více než 150 000 spáčů, nyní přestoupil do první světové ligy, když získal od investorů 28 milionů dolarů na další rozvoj a výzkum. Oura se chce zaměřit na hlubší spolupráci s akademiky ze zdravotnické sféry, kteří firmě a jejím zákazníkům mají dodat co nejužitečnější rady ohledně spacích a zdravotních návyků a celkové životosprávy.
První výsledky již přinesly studie ve spolupráci s Rockefellerovým neurovědeckým institutem v Západní Virginii. Testování 600 pracovníků ve zdravotnictví prokázalo, že Oura Ring umí předpovědět až tři dny předem nástup obávaného covidu-19, a to s přesností 90 procent. Ale dá uživateli díky spolehlivému monitorování určitě vědět i o jiné přicházející „rýmičce“. I díky tomu se kroužek probojoval do americké NBA, nejlepší basketbalové soutěže světa, která uzavřela kontrakt na dodání prstýnků pro každého hráče.
A právě sladkého spánku s Oura Ringem se úzce dotýká i příběh jiné technické lahůdky nového věku, která se už 11 let vyrábí v severočeských Lovosicích a která se pro změnu zaměřuje na škodlivé vlivy geobiologických zlomů, elektromagnetického pole a jiných rušivých elementů, jež neblaze ovlivňují fungování našeho těla. Jedním z nejslibnějších benefitů přístrojů Somavedic, kterýžto název by se dal přeložit příznačně jako Poznání lidského těla, je „čištění“ okolního prostředí, které má vliv nejen na kvalitu odpočinku a regenerace, ale i na správné fungování našich buněk. Zatímco český výrobek napomáhá tomu, aby se hluboká fáze spánku prodloužila z obvyklé půlhodinky třeba na trojnásobek, ten finský to dokáže změřit, poradit vám, jak výsledky ještě vylepšit, a promítnout je na hypermoderní a vychytané aplikaci v mobilním telefonu nebo na obrazovce počítače.
Podobná cesta snad již brzy čeká i výrobky společnosti Somavedic Technologies, kterým se kromě zemí českých a evropských stále více daří právě v USA, ale též v Rusku, Spojených arabských emirátech či Japonsku. Jeden z lidí, kteří si jej zamilovali, je i Navin Hettiarachchi, ředitel celé divize, která se stará o zdraví, kondici a výkonnost hráčů týmu NBA Washington Wizards. Nyní jej testuje právě ve slibné kombinaci s Oura Ringem. A takových projektů neustále přibývá.
Somavedic, který se zaměřuje na harmonizaci těla, ducha i okolního prostředí, včetně zmírňování škodlivých účinků bezdrátových sítí Wi-Fi, 4G či 5G, má v tomto ohledu nesrovnatelně těžší cestu díky tomu, že není tak snadné jeho neviditelnou práci změřit takovým způsobem, aby nebyl snadným terčem korporátních vědců a médií, kteří z obchodních či politických důvodů straní telekomunikačním a jiným průmyslovým korporacím. Dokud šlo jen o mobilní sítě čtvrté generace, byl klid a nikomu to nevadilo, ale po zmínce o 5G na stránkách výrobce přišel náhlý zvrat a nečekaně „přituhlo“.
Kdo je tady blázen?
Během léta se najednou začaly objevovat v českých korporátních médiích pozoruhodné články, které zesměšňují lidi, kteří mají vůči zavádění 5G sítí větší či menší výhrady.
„Sítě páté generace jsou pro mnohé lidi velkým strašákem. Zejména po sociálních sítích se šíří různé poplašné zprávy (hoaxy), které v této souvislosti varují například před hromadným vymíráním včelstva či ptáků. Podle konspiračních teoretiků bude mít nástup 5G vliv na všemožné živé organismy na Zemi, tedy včetně toho lidského. Řada lidí se i na základě těchto hoaxů obává spuštění sítí páté generace,“ píše se hned v úvodu jednoho z textů, jenž směrem k veřejnosti vysílá jediné poselství: Všichni, kdo se domnívají, že 5G může škodit lidskému organismu, jsou blázni.
K nevybíravému útoku na všechny lidi, kteří se obávají škodlivých druhů záření z bezdrátových sítí nové generace, jim překvapivě posloužil i Somavedic, který je díky svému úspěchu na trhu a oblibě svých uživatelů stále více vidět. Texty se jednak snaží vzbudit dojem, že je elektromagnetické vysokofrekvenční záření tohoto typu zcela nevinné, a jednak podsouvají myšlenku, že pokud je něco neškodného, nemůže přece ani existovat nic, co proti tomu, co neškodí, pomáhá. Pikantní je i fakt, že první článek tohoto typu vyšel pouhý den předtím, než došlo v České republice k ostrému spuštění první 5G sítě…
Nehledali, nenašli…
Argumentování typu „výrobce nenabízí vědecký důkaz toho, že jeho vynález funguje, a tudíž je jasné, že nefunguje“, s sebou ale přináší jeden velice důležitý a do očí bijící paradox. Je to podobné, jako kdyby byl popotahován a kádrován lékař, který se snažil zachránit silně krvácejícího pacienta, namísto vraha, který jej postřelil.
Kdo by měl v tomto případě především prokazovat, jak na lidský organismus působí jeho technologie, je totiž ten, kdo zavádí záření 5G a nedává lidem na výběr, zda se ho budou účastnit, či nikoli, neboť vysílače budou všude a uniknete jim možná tak v pralese. Není tedy na komkoli z nás, aby dokazoval škodlivost 5G, ale naopak na dodavatelích této nové technologie, aby prokázali, že je bezpečná.
Obvyklá mantra všech zastánců potenciálně nebezpečných věcí, které vzbuzují kontroverze, jako je moderní podoba vakcín či geneticky modifikované potraviny, zní: nebyla prokázána jejich škodlivost. Podobně podle nich neexistují ani známky škodlivosti vysokofrekvenčního elektromagnetického záření Wi-Fi, 3G, 4G či 5G. To je sice částečně pravda, ale především proto, že provozovatelé či regulační úřady nic takového ani nehledají.
I přesto, že jsou studie pro normální smrtelníky a výzkumníky velice nákladné a dovolit si je mohou standardně jen ti největší hráči, jejichž zájem je často opačný, pár výjimek, které se pokusily o osvětu, by se přece jen našlo.
Potíž neleží v samotném elektromagnetickém záření; určitá hladina na naší planetě je koneckonců přirozená – pochází jak ze samotné Země, tak ze Slunce a dalších vesmírných těles. Jenže jak zmínila v dokumentárním filmu Plný signál oceňovaná americká novinářka B. Blake Levittová, která se již více než čtvrt století věnuje především vědeckým a zdravotním tématům a dlouho přispívala mimo jiné do New York Times, podle výzkumu porovnávajícího elektromagnetické záření ve velkých evropských městech byla jeho hladina až třicetkrát vyšší než 10 let před výzkumem. Dnes je tato úroveň minimálně 1 000 000 000 000 000krát (toto číslo odpovídá jedné biliardě) vyšší, než je přirozená hodnota. Za předpokladu, že zrovna netelefonujete – v tom případě je okolní záření ještě výrazně silnější. A toto číslo prosím platilo již dlouho před zaváděním silnějšího 5G záření.
Ve vnitřním prostředí lidského těla přitom funguje vlastní unikátní systém přirozených elektromagnetických polí, ve kterém buňky mezi sebou komunikují pomocí bioelektrických signálů. Tyto přirozené jevy napomáhají všemožným biochemickým procesům, jež zajišťují v organismu rovnováhu. Po nevídané expanzi bezdrátových zařízení se ovšem dramaticky znásobilo i zamoření vysokofrekvenčním elektromagnetickým zářením, a tak buňky komunikují nejen mezi sebou, ale „kecají“ jim do toho i frekvence z mobilů, antén a vysílačů.
Americký lékař Robert O. Becker v knize Elektrické tělo (The Body Electric) vysvětluje, že pokud si přejeme zůstat zdraví, je naprosto zásadní tento vnitřní systém udržovat. „Umělé“ elektromagnetické záření se totiž nešíří jenom okolo, ale doslova skrze nás. Lidská těla (a objekty obecně) mají tendenci přizpůsobovat se frekvenci vibrací z okolí. Silné záření je schopno přirozená pole uvnitř člověka poškodit, čímž utrpí rovnováha mezibuněčných komunikačních systémů. A to pak vyvolá chaos na všech úrovních.
Již v roce 2003 neurochirurg Leif Salford z univerzitní nemocnice ve švédském Lundu podnikl experiment na laboratorních potkanech, které vystavoval elektromagnetickému vlnění z mobilů. Když byli potkani vystaveni pulzování po dobu dvou hodin denně, po 28 až 50 dnech u nich došlo k nenávratnému poškození až 2 % nervových buněk. Salford proto nazval – za nepříliš velkého zájmu korporátních vědců a médií – masové užívání mobilních telefonů „největším biologickým experimentem na lidech všech dob“.
Leccos naznačuje i ostentativně přehlížená studie z roku 2012 provedená rovněž ve Švédsku, konkrétně v Univerzitní nemocnici v Örebro. Ta došla k závěru, že desetileté intenzivní užívání mobilního telefonu má za následek v průměru o 290 % vyšší riziko rozvoje nádoru na mozku.
Informace tohoto druhu se až dosud týkaly buď obecného působení vysokofrekvenčního elektromagnetického záření, nebo starších mobilních sítí. Jak je to ale s výzkumem vlivů na lidský organismus u nejnovějších 5G sítí?
Kdo hledá…
Nejnovější odborný text, který byl v lednu zveřejněn v odborném časopise Toxicology Letters renomovaného holandského vydavatelství Elsevier, na to šel velice chytře. Dříve, než se odborníci zaměřili na zjišťování účinků neionizujícího neviditelného záření z mobilů a Wi-Fi, podívali se na dosavadní provedené pokusy. Autoři si všimli, že dosud publikované studie, které měly ukázat, jak je bezdrátové záření bezpečné, nebyly provedeny ve skutečném provozním prostředí. V reálném prostředí se totiž na rozdíl od laboratoře signály překrývají, kombinují, dochází k jejich vzájemnému ovlivňování, interferenci a k jejich zlomům.
A právě to negativně působí na lidské zdraví. Biologické systémy jsou velmi citlivé na různé pulzní zlomy a jakoukoli nesourodost signálů. Tahle nesourodost není v souladu s přírodou, která pracuje v harmonii. Slunce poskytuje víceméně konstantní záření na přirozených úrovních. Když jsou nějaké neobvyklé erupce na Slunci, v předpovědi počasí nás hned varují, že se budeme cítit hůř. Ale to, že naše zdraví ovlivňuje nesourodé bezdrátové záření, se prakticky nikde nedozvíme. „Velká většina studií navíc nezohledňuje synergické, nepříznivé účinky jiných toxických podnětů, jako jsou chemické a biologické, které působí ve shodě s bezdrátovým zářením. Kombinace těchto nepříznivých účinků dále snižuje míru záření, kterou jsou schopni lidé bezpečně vstřebat. Tento článek také ukazuje, že vznikající technologie 5G, IoT (internet věcí) a mobilní sítě ovlivňují nejen pokožku a oči, ale mají velké nepříznivé systémové účinky na fungování celého lidského těla,“ píše mezinárodní tým vědců pod vedením Ronalda N. Kostoffa z Georgijského institutu v americké Atlantě.
A vědci dodávají: „Ani 4G, ani 5G nebyly testovány na bezpečnost ve věrohodných scénářích skutečného života. Jak je možné, že se to stalo? Ale dokonce i v souhrnu mnoha studií provedených v nepřirozeně čistých prostředích se ukazují škodlivé účinky tohoto záření. Naše výzkumy shrnují lékařské a biologické studie, které byly provedeny v souvislosti s účinky bezdrátového záření, a ukazují, proč jsou tyto testy z hlediska bezpečnosti nedostatečné. Avšak i při absenci chybějících složek v reálném životě, jako jsou toxické chemikálie a biotoxiny, které mají tendenci zhoršovat nepříznivé účinky bezdrátového záření, se ukazuje, že existuje mnoho opodstatněných důvodů k obavám z možných nepříznivých účinků na zdraví, způsobených samotnými technologiemi 4G nebo 5G.“
Podle některých lékařů elektrosmog mimo jiné mate imunitní systém tím, že jej „vybudí“. Ten se pak snaží neviditelné hrozbě bránit, ale nastartuje se až příliš. Tím se generuje příliš volných radikálů, které ale nemají na co útočit, a tak působí „vedlejší škody“.
Protože nejnovější síť 5G vyžaduje mnohem hustší síť výkonnějších vysílačů, neboť funguje jen na krátkou vzdálenost, bude jimi planeta zřejmě doslova prošpikována. A úměrně tomu může přibývat lidí se zdravotními problémy, které s sebou nárůst takzvaného elektrosmogu přinese. Možná i proto neprobíhá přechod na 5G tak hladce, jak by si výrobci, kteří do technologie investovali stovky miliard dolarů, asi představovali.
Protestuje se v Belgii, Německu, Švýcarsku i Rakousku a již v roce 2017 podepsali vědci a lékaři ze 36 zemí světa výzvu, aby bylo budování 5G zastaveno, dokud „vědci nezávislí na průmyslu neprozkoumají potenciální nebezpečí pro lidské zdraví a životní prostředí, protože 5G podstatně zvýší vystavení radiofrekvenčním elektromagnetickým polím, a bylo prokázáno, že tato pole jsou škodlivá pro člověka a životní prostředí“. Ve Velké Británii, ale i v Irsku, na Novém Zélandu či ve Francii dokonce dochází k desítkám případů, kdy lidé instalované vysílače zapalují. Ostře ale protestují i občané jedenáctitisícového Jeseníku. Živo je rovněž ve Švýcarsku, které je se zaváděním technologie z evropských zemí nejdále a kde se lidé rovněž začali hojně bouřit.
V únoru sice přinesl deník Financial Times zprávu o tom, že švýcarský Federální úřad pro životní prostředí rozeslal do jednotlivých švýcarských kantonů dopis s tím, že se instalování 5G pozastavuje v takzvaném moratoriu kvůli zdravotním rizikům, ale samotný úřad zákaz 5G v zemi vzápětí dementoval s tím, že instrukce kantonům žádné doporučení k zastavení neobsahují. Největší telekomunikační firma v zemi Swisscom vzápětí uvedla, že sice chápe obavy z nové technologie, ale že „neexistují důkazy o tom, že by záření nepříznivě ovlivňovalo lidské zdraví“. Klasika.
Ať tak či onak, bezdrátové technologie jsou nedílnou součástí našich životů, a pokud nedojde k nějakému zásahu shůry, nelze očekávat, že by se na tom v dohledné době něco změnilo. Na těchto technologiích je postaven nejen byznys, ale i soukromý život a téměř celá mezilidská komunikace. Ostatně i já jsem radši, že mohu psát tento článek na počítači, a když chci někomu poslat zprávu, nemusím volat poštovního holuba.
Člověk v kleci?
Než aby plakali nad rozlitým mlékem a naivně věřili, že existuje šance, aby tyto technologie zmizely z našich životů a zastavil se technický pokrok, mnozí lidé raději hledají způsob, jak v dnešním světě přežít s co možná nejmenšími šrámy a následky. Podobně uvažoval i český inovátor Ivan Rybjanský, který v roce 2011 přivedl na svět první Somavedic. Sám je velký technologický fanda, který používá nejmodernější přístroje, zkouší novinky a pokroku se nejenže nebrání, ale podporuje jej a aktivně vyhledává. Ostatně na střeše jeho domu se tyčí 5G anténa.
Jako člověk, který trpěl zdravotními problémy, a hrobníkovi z lopaty utekl jen díky tomu, že našel cestu k přírodní medicíně a přehodnotil svůj dosavadní život, si ale uvědomuje i stinné stránky pokroku. Již před deseti lety proto pochopil, že otázka nestojí, jestli se dá budování všech těch 3G, 4G a 5G zabránit, ale jestli se můžeme nějak chránit před elektromagnetickým znečištěním, které bude ještě silnější, než jsme si dosud dokázali představit.
Proto už skoro dekádu zdokonaluje své zařízení postavené na principu řízeného uvolnění energie polodrahokamů a drahokamů, které jsou sestaveny v přesném vzájemném rozestavení. Každý konkrétní minerál „vibruje“ na určité frekvenci a má schopnost tuto vibraci vyzařovat do okolního prostředí, a tím ho určitým způsobem ovlivňovat. Minerály v Somavedicu, které jsou sestaveny a „aktivovány“ ve vzájemné korelaci s ostatními tak, aby se jejich energie znásobovala, mimo jiné generují velké množství záporných iontů, jež zneškodňují volné radikály. Jak jistě mnoho z vás ví, o tom, jak přístroj funguje a jaké s ním má zkušenosti, Šifra průběžně informuje. A fandí mu v úspěšné cestě na světový trh, aby se mohl směle postavit po bok technologických gigantů. Potenciál na to nepochybně má.
„Protože mě ale všude drbou, z webu jsem stáhl jakékoli zmínky o 5G. Mají strach, aby to nedopadlo jako v zemích, kde jim lidi začali podpalovat vysílače. I proto vypouštějí ty hloupé články,“ bere vše s nadhledem Ivan Rybjanský, který si na podobné tmářské útoky již pomalu zvyká. „Naštěstí otiskli aspoň tu moji větu, že když jdu do deště, vezmu si deštník,“ směje se.
Právě tahle věta je totiž podle něj klíčová. Somavedic samozřejmě elektromagnetické záření nevypíná ani neruší, to bych si s přístrojem za zády nezapnul ani počítač. Je to podobný nemysl jako tvrdit, že se dá ochránit před deštěm jen „vypnutím“ deště. Somavedic pouze harmonizuje svými frekvencemi okolní prostředí a pomáhá „srovnávat“ silným zářením rozhozené mezibuněčné komunikační systémy, například tím, že generuje zmíněné záporné ionty, důležité k eliminaci škodlivých volných radikálů.
Po všech neblahých zkušenostech proto Ivan Rybjanský pochopil, že potřebuje dostat přístroj na novou úroveň a mít to, jak se říká, „černé na bílém“. Zařízení má sice mnoho certifikátů i úspěšných měření, ale na to hlavní proud neslyší. A tak přichází nová etapa. Společnost podepsala smlouvu s jednou českou nemocnicí o spolupráci a provedení klinické studie. Podle sehnaných financí bude záležet, kolik se jí zúčastní lidí. Podobně by měla proběhnout epidemiologická studie v české pobočce zahraniční korporace, kde se bude měřit vliv přístroje na pracovní prostředí.
Důležitá je také spolupráce s českou biotechnologickou společností Aiomica, která pracuje s počítačově vytvořenou umělou inteligencí a dokáže ze vzorků krve provést scan a udělat „výhled“. Jinými slovy „porovnat vstupní data s očekávaným vývojem a určit, jakou roli sehrálo příznivé působení přístroje“. „Podobná studie se domlouvá se Synlabem, ten ale neumí onen výhled. Ten je pro mě důležitý, protože po měsíci uvidíte ty změny, které probíhají. Navíc Aiomica umí měřit volné radikály v krvi a chápe všechny souvislosti,“ říká Ivan Rybjanský. „A jestliže se změní stav těla a výhled, a bude to s razítkem, tak i ti lidé, kteří tvrdí, že se Somavedicem nic necítí, tady budou mít jasnou kontrolu toho, co se v těle děje.“
Spolupráce se rozbíhá i s významnou tuzemskou technickou univerzitou. Jejich přední inženýr zde vytvoří matematický model Somavedicu, kde se bude sledovat celkové fungování, povrchové napětí materiálu a vliv na prostředí, dále pak rozbor a testování záporných iontů a také vliv na vodu a na krev. Stále větší množství vědců a akademiků je totiž novým technologiím nakloněno a otevřeno a je to pro ně nová výzva. Zkoumat se bude i v americké laboratoři a na japonské klinice.
Po zmíněné špinavé kampani je tohle zřejmě jediný způsob, jak předejít podobným podpásovým útokům, kde dnes není prakticky šance účinně se bránit. Jedině tak se lze postavit Sauronovi a projít Mordorem, kde se neměří stejným metrem. Cesta bude sice ještě dlouhá, ale jak ukázal třeba příklad finského „společenstva prstenu“, může nakonec přinést i sladké ovoce.
Tento článek vyšel v časopise Šifra č. 11/2020.
