Vědcům se podařilo vytvořit mapu mozku, která odhaluje, jak jsou napříč tímto orgánem rozprostřeny místa představující významy jednotlivých slov. Podle autora studie Alexandera G. Hutha může být mapa využita k dekódování informací, které člověk slyší, čte nebo na ně dokonce jen myslí.
Ať už posloucháme hudbu nebo třeba audioknihu, máme nejspíš všichni občas chuť zavřít oči, odpočinout si, jen poslouchat a všechnu práci přenechat svým uším. Náš mozek však v takových chvílích ani zdaleka neodpočívá – rozjíždí se v něm divoká smršť procesů. Mozek totiž okamžitě hledá významy pro všechno, co momentálně slyšíme.
Na hledání významů pro jednotlivá slova se zaměřila skupina vědců z Kalifornské univerzity a jejich poznatky pomohly lépe pochopit, jak mozek reálně funguje. „Našim cílem bylo vytvořit velký atlas, který ukáže, jak je jeden specifický aspekt určitého jazyka zobrazován v mozku,” vysvětlil neurovědec z Kalifornské univerzity Jack Gallant.
Studie byla publikována na konci dubna a v současnosti je velký atlas mozku s jednotlivými slovy dostupný i pro veřejnost na těchto interaktivních webových stránkách. Než se ale pustíte do průzkumu mapy, bylo by dobré přečíst si něco víc o tom, jak vlastně vznikla, na základě jakých postupů ji výzkumníci vytvořili a v neposlední řadě i to, k čemu by podle nich mohla v budoucnu sloužit.
Aby vědci zjistili, jak mozek mapuje významy jednotlivých slov, potřebovali několik dobrovolníků a technologii magnetické rezonance. Výzkum se realizoval celkem na 7 lidech, z čehož 5 bylo mužů a 2 ženy. Nutno dodat, že všichni mluvili od narození anglicky, a proto se zatím neví, jestli mozková mapa platí i pro ostatní jazyky. Dobrovolníci byli dvě hodiny pozorováni na přístroji magnetické rezonance, zatímco jim do uší vědci pouštěli audionahrávky krátkých příběhů z americké The Moth Radio Show.
LÍBÍ SE VÁM WEB ŠIFRY? SEZNAMTE SE I S JEDINEČNÝM MĚSÍČNÍKEM ŠIFRA A PŘEČTĚTE SI CELÉ ČÍSLO NA UKÁZKU ZDARMA.
Následně vědci porovnali opisy příběhů s daty z magnetické rezonance. Porovnáním opisů s mozkovou aktivitou se jim podařilo zjistit, že určité skupiny slov spouštějí nervové odpovědi na určitých místech v mozku. Místa, kde vědci zaznamenali nervovou odpověď, jsou velká asi jako kulička hrášku a po celé mozkové kůře jich je 50 až 80 tisíc.
The Moth Radio Show si vědci nevybrali náhodou. Jedná se totiž o krátké a především poutavé příběhy, a přesně to bylo pro experiment potřeba. Souměrně se zajímavostí příběhů totiž roste pravděpodobnost, že se dobrovolníci budou soustředit pouze na význam slov, která slyší, a jejich myšlenky se od nich nebudou vzdalovat. Každá osoba po dobu dvou hodin poslouchání příběhů slyšela v průměru 25 tisíc slov a všechna data z magnetické rezonance prošla důkladnou analýzou.
Výsledný atlas ukazuje, jak jednotlivá slova a související pojmy vyvolávají reakce na stejných místech v mozku.
Například v bodě nad levým uchem je místečko, které zastupuje slovo oběť. To samé místo však reaguje i na ostatní podobně významově zabarvená slova: zabitý, odsouzený a zavražděný. A takhle je to se všemi slovy – každé z nich může spustit více než jednu reakci na různých místech a některá místa naopak sdílí více slov. Mapa tedy zatím nemůže přesně určit, co si člověk doslova myslí nebo poslouchá, její potenciál ale rozhodně není zanedbatelný. „Tento objev dláždí cestu k nové technologii, která dokáže interpretovat význam toho, co lidé chtějí vyjádřit. Představte si zařízení, které pochopí, co chcete říct, aniž byste vydali jedinou hlásku,“ zdůraznil potenciál objevu jeden z jeho autorů.
Chceme si ale něco takového vůbec představovat? Možnosti využití takové technologie jsou velmi široké, mohlo by to pomoci například lidem, kteří nemohou verbálně ani neverbálně komunikovat, vyjádřit jejich myšlenky. Technologie by se ale naopak dala a nejspíš i použila k tomu, aby se z něčí hlavy daly jednoduše přečíst informace, které by jinak zůstaly utajeny.
Prozatím úplně stačí, že si úřady naše myšlenky mohou číst z e-mailů, SMS zpráv či odposlechů mobilních telefonů.
Lukáš Marek
