Jak moc mohou některým lidem lézt na mozek ideologie, demonstrovala německá spisovatelka Verena Brunschweigerová, která napsala knihu Osvobození od dětí namísto bezdětnosti (Kinderfrei statt kinderloss). Paní je ekologická fanatička a feministka její posedlost životním prostředím došla do takové fáze, že ve svém spise tvrdí: Nejhorší věcí pro životní prostředí nejsou hnědouhelné elektrárny, ani auta s dieselovými motory či jednorázové vatičky do uší, ale děti. A to prosím prohlásí v době, kdy jsme vzhledem k demografickým číslům pomalu na vymření.
Že nemluví do ekologicky nezávadného větru, dokázala svým vlastním příkladem. Prý se rozhodla vědomě nemít děti z toho důvodu, že bere ohledy na životní prostředí. Jedno malé miminko podle ní vypustí do světa až padesát tun oxidu uhličitého, který mainstreamoví vědci považují za jeden z hlavních zdrojů pokračujícího globálního oteplování. Pro rakouský server Die Krone tato osoba dokonce prohlásila, že dítě, které se narodí, je to nejhorší, co může někdo provést životnímu prostředí. A co teprve až vyroste. Pokud bude muž, například prdět bude čím dál víc, a spotřeba dítěte, až vyroste, se bude také neustále zvětšovat. A když bude děťátko mít smůlu a začne uvažovat jako paní Brunschweigerová, kromě ekologické stopy, kterou na Zemi zanechá, bude svým bytím škodit nejen planetě, ale svými myšlenkami i celému lidstvu.
Kniha devětatřicetileté ekofeministky má údajně sloužit všem ženám, které zažívají podobné pocity, a dát jim do rukou vodítko, jak si v diskusi s okolím, proč nemají děti, své rozhodnutí obhájit. Myslí si také, že tímto svým přístupem učinila vzpouru proti „sociálním očekáváním“, neboť „celá naše kultura je zaměřena na to chtít děti“, a to je špatné, protože to stále ještě příliš svazuje ženu s rolí matky.
Nechci moc sýčkovat, je to její svobodné rozhodnutí a myslet a říkat si může, co chce, nejsem liberální demokrat, abych jí to zakazoval, ale dovolil bych si přece jen malou poznámku: Rozhodnutím nemít děti paní Brunschweigerová planetě opravdu pomohla, a to zdaleka nejen vynecháním ekologické stopy svého potenciálního dítěte. Pokud by potomka vychovávala v tomto duchu, mohlo by to navíc zanechat trvalé šrámy na jeho psychice. Bohužel se ale rozhodla napsat o tom všem zbytečnou knihu, čímž nechala pokácet mnoho stromů, vyrábět papír, tisknout, rozvážet kamiony, a přírodě tak tato extremistka uškodila mnohem víc. Co je ovšem na celé situaci úplně nejhorší, je skutečnost, že pracuje jako středoškolská učitelka. Mein Gott.
Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího. Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.
