Neandrtálci užívali látky podobné dnešnímu aspirinu a penicilinu

14.3.2017

Neandrtálci byli zřejmě vyspělejší, než jsme si mysleli. Svědčí o tom objev australských vědců, kteří odhalili vědě dosud neznámé informace o stravě a léčebných metodách neandrtálců. Vodítkem byla DNA uložená v zubech dávno zemřelých jedinců. Z nasbíraných vzorků zubního plaku se vědcům z centra pro výzkum DNA zvaného Australian Centre for Ancient DNA (ACAD).

ACAD podařilo zjistit, že jídelníček neandrtálců nebyl tak jednotvárný, jak se dosud předpokládalo. Kromě masa, které bylo považováno za hlavní zdroj potravy neandrtálců, požívali naši dávní příbuzní i spoustu stravy rostlinného původu. Největším překvapením je ale fakt, že neandrtálci měli k dispozici jakousi pravěkou obdobu dnešního aspirinu a penicilinu.

Všechny nové poznatky o stravovacích návycích neandrtálců vědci získali z plaku odebraného ze zubů, které patřily jedincům žijícím na území Belgie a Španělska v období před 42 000 až 50 000 lety. Ačkoliv je zubní plak pro lidi většinou nepříjemná věc, u pozůstatků tak starých těl je tomu přesně naopak. Vědci ho považují doslova za poklad plný bezpečně uloženého genetického materiálu vhodného pro výzkum. „Zubní plak zachycuje mikroorganismy žijící v ústech, patogeny z dýchacího a trávicího traktu i miniaturní zbytečky potravy, které se v něm bezpečně zachovávají tisíce let, “ uvedla Laura Weyrich z ACAD.

Poté, co vědci prozkoumali DNA ze zubů neandrtálců nalezených v belgické jeskyni Spy a ve španělských jeskyních El Sidrón, zjistili, že obě skupiny neandrtálců měly velmi odlišný jídelníček. Strava obyvatel belgické jeskyně Spy víceméně odpovídala tomu, co jsme si o stravovacích návycích neandrtálců dosud mysleli. Jejich hlavním zdrojem potravy bylo tedy maso. Konkrétně se v zubním plaku našla DNA nosorožců srstnatých, divokých ovcí a lesních hub. Neandrtálci z jeskyně El Sidrón si však podle důkazů vystačili s potravou převážně rostlinného původu. V jejich zubech se našly stopy například po piniových oříšcích, houbách, či dokonce mechu.

Nazývat tuto skupinu neandrtálců pravěkými vegetariány by však asi nebylo přesné. V jejich zubech se sice našly zbytky vegetariánské stravy, to ale nevylučuje, že by si nedali maso, když měli příležitost. Jestli si maso jen z nějakého důvodu neuměli obstarat anebo ho z jídelníčku skutečně cíleně vynechávali, se už asi nedozvíme. Objev ale otevřel ještě jednu zajímavější otázku, než je pravěké vegetariánství.

Společenství neandrtálců z jeskyně El Sidrón mělo podle všeho velmi dobré znalosti v oblasti přírodních léčivých látek. Ve vzorku zubního plaku vědci objevili přítomnost kyseliny salicylové, která je chemickým základem pro kyselinu acetylsalicylovou, obchodním jménem známou jako aspirin. Neandrtálci tuto látku získávali z černého topolu a je více než pravděpodobné, že si byli dobře vědomi jejího léčivého potenciálu. Kyselina totiž byla objevena v zubu jedince, který byl napaden střevním parazitem a na zubní čelisti měl navíc absces. Přítomnost zbytků po „pravěkém aspirinu“ zrovna v ústech nemocného neandrtálce lze považovat za náhodu jen těžko. To ovšem není ani zdaleka všechno.

Zubní plak obsahoval i stopy plísně zvané penicillium, ze které se izoluje dnešní penicilin. Dalo by se tak říci, že neandrtálci k léčbě používali první pravěkou alternativu antibiotik. „Používání antibiotik více než 40 000 let před objevením penicilinu je opravdu velmi překvapující. Zjišťujeme, že naše nové poznatky jsou v silném rozporu s tím, co jsme si o našich dávných příbuzných dosud mysleli,“ napsal do studie vedoucí ACAD Alan Cooper.

Celý výzkum v podstatě navázal na poznatky publikované už v roce 2012, kdy se archeologům a paleontologům podařilo zjistit, že neandrtálci z jeskyně El Sidrón využívali léčivé byliny jako je heřmánek nebo řebříček. Před pěti lety to bylo pro vědce velké překvapení. Dnes už tu máme důkazy o pravěkém aspirinu a penicilinu. Co přijde příště?