Teorie o dříve zelené Sahaře je poměrně známá a důkazů máme nemálo – nicméně nedávná analýza z libyjské pouště, přesněji řečeno z archeologicky významné oblasti, kde lidé pobývali takřka od nepaměti, přinesla důkazy, že zde lidé farmařili už před 10 000 lety.
O zemědělství v oblasti, kterou dnes nazýváme Sahara, se hovořilo zejména po nálezu prehistorických semínek (více než 200 000!), jež nebyla navíc náhodně roztroušená, nýbrž se nacházela koncentrovaně v malých kruzích, což dále napovídá dávné farmářské aktivitě. Ani to ovšem nestačilo jako důkaz.
S tím vyrukoval až výzkumný tým, vzniklý spoluprací mezi Huddersfieldskou univerzitou a Univerzitou Modena & Reggio Emilia. Italští výzkumníci se zaměřili na hledání takzvané „zelené Sahary“, tedy dříve úrodných míst, kde se před tisíci lety i déle vyskytovaly osady. Nalezená semena divokých typů obilnin ovšem sama o sobě nepředstavovala pevný důkaz lidského farmaření, neboť se semeny prý mohli pohybovat mravenci. Nový nález zmíněného italského týmu dávnou přítomnost farmářů přesto potvrdil – a to vyvrácením přítomnosti mravenců.
Doktor Stefano Vanin z Huddersfieldské univerzity (biolog, forenzní a archeologický etymolog) analyzoval velké množství vzorků, nyní uložených na Univerzitě Modena & Reggio Emilia. Demonstroval posléze přilehlé vědecké komunitě, že mravenci nemohli být za přenos semen zodpovědní, čímž potvrdil druhou hypotézu – že se jedná o činnost lidských farmářů. I koncentrace semen naznačuje toto vysvětlení.
Nejedná se o nejstarší nálezy o farmaření v Africe, o němž se v poslední době i referuje jako o dřívějším než o známém úrodném půlměsíci na Blízkém východě, o němž se dříve mluvilo jako o místě, kde se zemědělství narodilo. Nejenom že střední až severní Afrika bývala dříve úrodná, dokonce se zde možná farmařilo dříve než jinde na světě.