Česká tisková kancelář informovala o tom, že státní zastupitelství obžalovalo 25 lékařů a zástupců farmaceutických firem, kteří se podle policie podíleli na systému nelegální podpory prodeje léků. Jinými slovy – lékaři dostávali úplatky za to, že pacientům předepisovali přednostně konkrétní medikamenty. Některým obžalovaným hrozí až deset let vězení.
Devět lékařů přijalo podle vyšetřovatelů úplatky od 370 000 do 2,5 milionu korun, kromě odnětí svobody v délce ovlivněné výší přijatých částek (sazba buď do čtyř let, nebo přísnější v délce 3 až 10 let) jim hrozí i zákaz činnosti. „Provizi“ dostávali od 16 manažerů dvou farmaceutických společností, kteří skončili samozřejmě rovněž na lavici obžalovaných. Ti jsou obviněni ze zločinu účasti na organizované zločinecké skupině, v kombinaci se zločinem podplácení, za což jim hrozí dva až deset let vězení nebo propadnutí majetku. Nejvtipnější řešení zvolil státní zástupce Ondřej Šťastný u těch z lékařů, kteří byli upláceni – nebo jim bylo prokázáno – jen „málo“, což je do půl milionu. „U těch, u kterých je to možné, v současnosti podmíněně zastavuji trestní stíhání poté, co složili peněžitou částku na pomoc obětem trestné činnosti.“ Napravovat korupčníky tím, že je nechám vyplatit se z trestu za korupci, je skutečně výchovné.
Na druhou stranu, tento systém je ve zdravotnictví naprosto běžný, dokonce by se dalo říct, že je na něm založeno. Lékaři jsou motivováni, aby předepisovali lidem co nejvíce prášků, které ani nepotřebují. Skvělým byznysem jsou třeba léky na cholesterol či jakékoli jiné, které se berou dlouhodobě. Mohou navíc vyvolat řadu vedlejších účinků, na které je třeba brát další léky, ze kterých plynou další provize.
Pacienti jsou zvyklí brát hodně léků, doktorům se vyplatí je předepisovat a farmaceutickým firmám vyrábět a prodávat a všichni mohou být spokojeni. Mnoho korupce se pak schovává za různé „vzdělávání zdravotnických odborníků“ a lékařské kongresy (ve skutečnosti luxusní dovolené), do kterých jsou investovány stamiliony, stejně jako za účast lékařů v různých studiích. Za ty se dá schovat leccos, naopak na kongresy za odměnu bylo díky medializaci již příliš vidět (Česká televize například v roce 2011 informovala o tom, kterak desítky českých lékařů vyrazily na desetidenní dovolenou k moři, i když to měla být vědecká konference), a tak vyšlo v médiích několik článků o tom, že jich ubývá.
V roce 2011 média slavnostně informovala o tom, kterak padl v česku vůbec první (podmíněný) trest za farmakorupci v Česku – to když brněnská kožní lékařka Eliška Jugová za peníze předepisovala mast na nohy od té „správné firmy“. O rok později byla jedna z největších farmaceutických firem Pfizer potrestána pokutou 60 000 000 dolarů za to, že korumpovala lékaře po celém světě, včetně těch českých.
Přesto, že dle odhadů spolkne kurupce v českém zdravotnictví klidně 20 % celkových nákladů, což jsou desítky miliard korun ročně, případy, jako je tento čerstvý, kdy někdo skončí před soudem, jsou zcela výjimečné. Až se člověk ptá, proč to odnesli zrovna tihle, uvážíme-li, že kdyby se tento druh korupce potíral běžně, musela by být česká vězení bílými plášti přeplněná. Napadá mě jedno vysvětlení: podle informací médií se korupce týká let 2008 až 2013 a stály za ní dnes již neexistující firmy Interchemia a Genericon. Že by konkurenční boj?
