Pokaždé, než se jakýkoliv nový lék nebo léčebná metoda může začít aplikovat na lidi, musí se nejprve důkladně otestovat, jestli je to opravdu bezpečné. Velká část takových testů ale bohužel znamená i rozsudek smrti nebo týrání nevinných zvířat, a to je věc, která už léta pobuřuje nejednu mírumilovnou duši. Američtí vědci tomu chtějí údajně zatnout tipec a nahradit zvířata počítačovými čipy.
Nahradit zvířata čipy, které budou simulovat lidské orgány, to je vskutku ambiciózní cíl. Vědci jsou ale k jeho dosažení blíž než kdy jindy a zdá se, že takzvané orgány na čipech mají velký potenciál. Působivý je například čip, který dokonale napodobuje lidské plíce. Jeho autoři z harvardského Wyss institutu ho nazývají prostě „plíce v čipu“, a jak můžete vidět na videu níže, název je zcela na místě. Tento čip dobře plní svůj účel a dává naději ostatním výzkumným centrům na další podobné odvážné projekty.
Poté, co stejný institut sestrojil rejnočího kyborga s krysím srdcem, o němž Šifra rovněž informovala, se už asi nemůžeme divit ničemu. Zajímavé je to, že oba dva projekty pracují s kombinací syntetických látek a organických tkání; zdá se, že věda v tomto oboru zažívá velký pokrok a my můžeme jen s napětím čekat, co dalšího z oněch moderních laboratoří vyleze na svět, a to doslova.
Ale zpět ke konci testů medikamentů na zvířatech. Kromě „plic v čipu“ tu máme ještě například výzkum bioinženýrky Lindy Griffithové z Massachusetts Institute of Technology, který si klade jistě vyšší cíle. Její tým chce pomocí čipů simulovat celé orgánové soustavy, a rozšířit tak možnosti testů nad rámec pokusů na zvířatech. „Moduly jsou vyrobeny tak, aby napodobovaly funkce konkrétních orgánů, a můžou představovat široké spektrum lidských tkání. Umíme napodobit oběhové, vylučovací, zažívací, imunitní, pohybové, kožní i nervové systémy a reprodukční či dýchací soustavy,“ popsala pokroky ve výzkumu jeho vedoucí.
Takový umělý orgánový systém by údajně mohl být užitečný při testech léků proti rakovině. Měl by totiž dokázat věrně simulovat reakce skutečných lidských orgánů, a navíc díky transparentním polymerovým materiálům zajistit ideální podmínky pro sledování jednotlivých procesů pod mikroskopem. Tím tento projekt dostává navrch nad obyčejnými testy na zvířatech i po praktické stránce – nejenže je humánnější, ale poskytuje i širší možnosti.
Ostatní výzkumníci také pracují na něčem, co by při pokusech dokázalo napodobit chování lidské kůže, čímž by se mělo zabránit nechvalně známým pokusům kosmetických výrobců, kvůli kterým stále umírají miliony zvířat ročně. Je tu však opět jedno velké ale. Na velké ovace či potlesky je ještě stále brzo, na místě jsou dost možná spíš pochyby a nejistota. Veškeré výzkumy a vynálezy totiž zatím žádná zvířata nezachránila a po celém světě je pokusům podrobeno údajně až 115 milionů každý rok.
LÍBÍ SE VÁM NAŠE ČTENÍ? CHCETE SE DOZVĚDĚT JEŠTĚ VÍC? SEZNAMTE SE I S JEDINEČNÝM MĚSÍČNÍKEM ŠIFRA A PŘEČTĚTE SI CELÉ ČÍSLO NA UKÁZKU ZDARMA.
Vědcům se sice možná podařil najít klíč k náhradě zvířat počítačovými čipy, ale na místě je otázka, jestli jde opravdu o záchranu živých tvorů, nebo jsou ve hře další varianty – například aplikování těchto čipů do lidí, o kterém se mluví už dlouhá léta. A to už tak bohulibě nezní. Ať tak či onak, vědce a jejich zaměstnavatele je třeba neustále pečlivě hlídat, neboť, jak jsme se již několikrát přesvědčili, jsou schopni doslova všeho. Rejnočí kyborg či klonovaná ovce Dolly budiž důkazem.
Lukáš Marek
Zdroje: http://wyss.harvard.edu/viewpage/461/, http://www.sciencealert.com/how-organ-mimicking-computer-chips-could-replace-animals-in-scientific-tests