Jantar je nerostná látka, která může být skvělým pomocníkem pro vědce zabývající se životem na zemi před miliony let. Je totiž výborným konzervátorem, a tak se v něm mohou uchovat i těla živočichů z dob, kdy naši planetu ještě obývali dinosauři. Důkazem toho je nález 100 milionů let starých pozůstatků křídel patřících praptákům z třídy Enantiornithes.
Fanoušci známého filmu režiséra Stevena Spielberga Jurský park se mají na pozoru. V jihovýchodní Asii se našel kus jantaru a v něm pozůstatky křídel praptáka, který zde uvízl před cca neuvěřitelnými 100 miliony lety. Objev připomíná začátek filmu, kde se v jantaru našlo tělo jistého prakomára, které obsahovalo dinosauří DNA, a z ní vědci následně stvořili žijící dinosaury. Ze zakonzervovaných křídel nalezených v Barmě žádný pokus o znovuzrození dávno vymřelého druhu sice nevzejde, to se může stát skutečně zřejmě pouze ve filmu, ale díky vzácnému objevu se můžou dozvědět víc o tom, jak se tito ptáci vyvíjeli a jak moc či málo se lišili od dnešních druhů.
Vědci považují nedávný objev za hotový jantarový jackpot. Nalezená křídla pravděpodobně patřila dvěma ptáčatům, která přibližně před stovkou milionů let uvízla v lepkavé pryskyřici. Křídla se do dneška dochovala v tak dobrém stavu, že jsou na nich ještě zřetelné i barevné vzory opeření. Vědcům se tak naskytl vůbec první pohled na to, jak ptáci, kteří žili současně s dinosaury, reálně vypadali. Dosud si takový obrázek mohli pouze představovat na základě fosílií. „Tento nález považuji za jeden z nejzajímavějších za poslední dobu, trojrozměrná konzervace v jantaru nám umožnila kompletně nový úhel pohledu. Díky tomu jsme zjistili, že praptáci žijící vedle dinosaurů měli velmi podobnou stavbu křídel a peří jako dnešní ptáci,“ uvedl pro BBC spoluautor studie, profesor Mike Benton z Univerzity v Bristolu.
Na křídlech lze rozeznat struktury barevných pruhů a skvrn a rovněž krátké ostré drápky, které ptáci s největší pravděpodobností používali k pohybu v korunách stromů. Stopy po drápech výzkumníci našli i přímo v jantaru, z čehož lze vydedukovat, že ptáčata do pryskyřice spadla ještě živá a snažila se dostat ven, lepivá tekutina je však bohužel uvěznila a pohřbila zaživa.
Vědci rovněž pořídili rentgenové snímky, aby si mohli lépe prohlédnout kosterní stavbu a určit, o jaký druh ptáka se vlastně jedná. Nakonec zjistili, že se snímky shodují s fosiliemi dávné třídy ptáků známých jako Enantiornithes, kteří vyhynuli spolu s dinosaury před 66 miliony lety.
Asi nejpřekvapivějším zjištěním je skutečnost, že ptáci měli na peří drobné ostny, které zaručují schopnost létat i dnešním ptákům. Vyhynulí opeřenci z dob druhohor se tak dnešním ptákům podobají mnohem více, než se doposud předpokládalo.
Lukáš Marek
Zdroje: http://www.bbc.com/news/science-environment-36651471, http://www.mnn.com/earth-matters/animals/stories/100-million-year-old-bird-wing-found-perfectly-preserved-amber
