Studenti a výzkumníci biomedicíny z Wits School of Electrical and Information Engineering v jihoafrickém Johannesburgu propojili lidský mozek s malým počítačem a zařízením se 14 snímači, které mají na starost korespondovat s různými oblastmi v mozku. Každá mozková vlna se tak objevuje na obrazovce a je možné ji monitorovat. A právě na tom pracují studentky jménem Jemma-Faye Chait a Danielle Winterová.
„Brainternet“, jak se pozoruhodný projev nazývá, využívá právě možnosti snímat mozkové vlny v reálném čase a pomocí internetového připojení může člověk hledět na obrazovku přímo před ním a vidět odrazy svého vlastního myšlení. Tím ale možnosti zařízení zdaleka nekončí – údajně lze do určité míry rozeznat, díky informacím o oblastech, z nichž vlnění vychází i z dalších specifikací, o jaké myšlenky se jedná, takže mohou sloužit například jako příkazy pro počítač či jednoduchá komunikace. Profesor Pantanowitz, který projekt zastřešuje, nicméně dodává, že tato technologie je o hodně méně děsivá, než se na první pohled zdá.
„Brainternet je nové systémové rozhraní mezi mozkem a počítačem. Chybí nám ale dostatečné informace o tom, jak lidský mozek funguje a jak zpracovává informace. Účelem Brainternetu je zjednodušit člověku porozumění jeho vlastnímu myšlení a myšlení ostatních. Toho dosahuje pomocí monitorování mozkové aktivity a zároveň umožněním určité interaktivity.“
Určitou interaktivitou ovšem Pantanowitz myslí něco, co zní znepokojivě i navzdory jeho ujištění, že projekt, byť nyní v plenkách, k ničemu zlému nepovede. Toto rozhraní může propojit dva lidi a do určité míry si posílat signály, a zde i profesor přiznal, že se obává zneužití. Jedna pokusná osoba totiž pouhou myšlenkou na pohyb ruky, zaznamenanou senzorem a skrze internetové připojení odeslanou k druhé osobě, způsobila, že rukou pohnula. Ačkoliv to není žádná zázračná kontrola mysli, představme si, kam by taková technologie mohla zajít, kdyby se rozvinula ve špatných rukou.
Zatím, možná naštěstí, o projektu není mnoho co říci, kromě zmíněných počátečních úspěchů. Mimo potenciální zneužití (dokonce ze strany hackera nebo úřadů) Pantawitz přece jen přiznává, nakolik se jedná o kontroverzní téma, takže je diskutabilní, jak velký prostor veřejnost vývoji takové technologie dovolí. Což ale, jak víme, nikterak nebrání vývoji a kšeftování zákulisnímu. Otázka totiž zní, když na něčem takovém pracují studentky univerzity v Jihoafrické republice, co tak asi mohou kutat ve svých laboratořích vládní agentury a tajné služby.
Pro výzkum může tedy znít pěkné, že snímáme mozkové vlny, a dokonce odesíláme počítači příkazy, ale lidé by se občas měli pozastavit nad svými vynálezy a neptat se, zda můžou, ale jestli by měli.
Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.
Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.
Zdroje: https://www.wits.ac.za/news/latest-news/research-news/2017/2017-09/can-you-read-my-mind, https://motherboard.vice.com/en_us/article/j5ggjy/the-dangers-of-the-brainternet, https://futurism.com/researchers-have-linked-a-human-brain-to-the-internet-for-the-first-time-ever/
