Pozorovat dlouhodobě výkony českých médií, obzvláště pak v době koronavirové, je dost často utrpení. Na čtenáře, diváky a posluchače se den co den valí propaganda, ve které je předem rozděleno, co je černé a co bílé, kdo je dobrý a kdo je špatný, a z tendenčního zpravodajství čouhá jako sláma z bot, kterým směrem se „tlačí kára“. Řečeno slovy klasika, „celý jaro bylo cinklý“. A kdyby jenom jaro.
Žádné kritické otázky, žádný nadhled, jen slabomyslné hlášení nesmyslných čísel nakažených, které nemá absolutně žádnou vypovídací hodnotu. K čemu je dobré říkat, že je za den 15 tisíc pozitivně testovaných, když většině lidí nic není a ani nevíme, jaké procento lidí je pouze infikovaných a kolik je opravdu nemocných?
Je to podobné, jako kdyby se ve zprávách v minulých letech hlásil nikoli počet lidí nemocných chřipkou, ale těch, kteří ji už prodělali či v sobě mají její virus, ale nemají žádné příznaky. Slova související se smrtí předčí kdejaký hororový film a bulvární strašení se vystupňovalo až k nesnesení.
Kdyby se člověk na tyhle hloupé „zprávy“ vůbec nedíval a místo novin četl raději knížky, zjistil by, že jinde než v médiích žádná pandemie není, a měl by klid. Jen by se asi při svých vycházkách ven či do práce asi hodně divil, proč jsou jeho spoluobčané vymódění jako na maškarní, a přes obličej mají různé podivné látky, a proč ho nechtějí pustit ani do bazénu.
Po celou dobu média svým sledujícím povýšeně radí, co si mají myslet, čemu mají věřit, a především jim sdělují, čeho se mají v zakázaném přemýšlení vyvarovat a jaké informace jsou pro ně závadné.
Stát na straně mocných, obhajovat světlé zítřky v Evropské unii, podporovat dvaasedmdesát druhů pohlaví, zelenou politiku, jejímž jediným cílem je z lidí a firem pouze tahat peníze, a pravdu říct, jenom když se spletou, to je dlouhodobá „strategie“ drtivé většiny českých mainstreamových médií už hezkou řádku let.
Byznysově to byla taktika jistě zajímavá a vynášela rozhodně víc než informování čtenářů o světě kolem nás tak, aby si mohli alespoň rámcově udělat představu o tom, jak funguje. Tento model mohl ale dlouhodobě prosperovat jen proto, že konzumenti mediálního obsahu médiím věřili, že to, co jim říkají, nějakým způsobem odráží realitu. Dokud se lidem, kteří jsou od přírody pohodlní a líní myslet, dařilo dobře, nikdo kvalitu mediálního obsahu příliš neřešil. Pokud ale lidé pod tlakem okolností zjistí, že to, co jim média valí do hlav, je v příkrém rozporu s realitou, nebo dokonce míří proti zájmům konzumentů médií, zákonitě přestane tento model fungovat. Nejsou zákazníci, nejsou peníze…
Právě koronavirová pandemie přehnaně důvěřivý postoj veřejnosti k médiím možná pomůže přehodnotit a mediální trh projde stejným velkým třeskem jako jiné obory. Nic jiného si ani nezaslouží. Noviny, televize či časopisy totiž tím, co předvádějí, postupně ztrácejí důvěryhodnost, která se již nedá získat zpátky. Proč by si někdo kupoval něco, o čem zjistí, že mu škodí, od někoho, kdo si z něj dělá dobrý den?
Host vyhazuje vrchního
Jak to funguje v českých médiích v praxi, se mohli přesvědčit před pár dny diváci Televizních novin v televizi Nova v rozhovoru moderátora Petra Suchoně s předsedou České lékařské komory Milanem Kubkem.
Různí experti si během tučných propagandistických let zvykli, že když stojí na té „správné“ straně, nemusejí svá tvrzení posílaná do éteru obhajovat či podepírat argumenty a nést za ně odpovědnost. Jinými slovy, že když mají ten správný „pokrokový“ názor, který je oficiálně schválený a podporovaný, mohou si říkat prakticky vše, co je napadne. Mohou si být totiž jisti, že i kdyby řekli sebepoplašnější zprávu nebo sebevětší pitomost či nepravdu, nikdo jim nebude oponovat.
Dobře patrné to bývá v různých diskusních či předvolebních pořadech, kde ti „uvědomělí“ pouze opakují pokrokové mantry o demokracii, západních hodnotách, lidských právech, globálním oteplování či boji proti „dezinformacím“ (rozuměj „proti jiným názorům“). Naopak každý, kdo vybočí a snaží se otevřít diskusi, nebo jen přednese jiný úhel pohledu, tak bez ohledu na to, jestli má pravdu, nebo nikoli, je podroben pranýřování. Moderátoři v takových případech neřeší, co daný člověk říká, ale snaží se kádrovat daného člověka či jeho názory označovat jako kontroverzní, aby divákovi předem podsunuli, že je host nějakým způsobem vadný a není mu radno věřit. Na rozdíl od „prověřeného“ hosta, který opakuje obvyklé fráze v souladu s „oficiální“ doktrínou.
Právě to, jak jsou si různí experti či rádoby experti jistí v kramflecích, odhalil rozhovor v pondělních Televizních novinách. Moderátor Suchoň v rozhovoru nechtěl předsedu České lékařské komory Kubka nechat beztrestně šířit paniku a hrotit již tak nesmyslně vyhrocenou situaci. A tak vedl rozhovor kritičtěji, než bývá zvykem. Jenže role se nečekaně obrátily. Moderátor se najednou dostal do tvrdé defenzivy, kdy se musel obhajovat nejen před „experty“, zvyklými na podlézání či servilní otázky, ale následně i před vedením televize, které se za něj vůbec nepostavilo.
Jako ukázka „svobody slova“ v praxi posloužil tento rozhovor dokonale. „Lékaři padají na hubu a lidé si chodí kupovat biomrkev. To jste myslel jak?“ zeptal se moderátor Suchoň lékařského funkcionáře Kubka. „To jsem myslel tak, že minulý týden nám zemřelo 760 pacientů, tento týden přes veškerou naši snahu zemře další tisíc. A já se ptám, jak dlouho ještě budou muset zbytečně umírat lidé, aby lidé už konečně vzali na vědomí, že nám hrozí skutečně velmi vážná epidemie, a začali se podle toho chovat,“ spustil doktor svoji obvyklou kolovrátkovou a citově vyděračskou píseň o nezodpovědných občanech a přetížených lékařích.
Na jaře, kdy lidé nevěděli, co se z toho vyklube a připouštěli variantu, že kolem nás skutečně řádí nějaký extrémně nebezpečný virus, a ne standardní nemoc dýchacích cest, by to možná fungovalo, ale dnes?
Dnes už mnohem víc lidí tuší, že má pravdu bývalý prezident Václav Klaus, který celou tuhle koronavirovou šarádu dává do úplně jiných souvislostí, a potvrzuje tak roli lídra proticovidové opozice v naší zemi. Naposledy bývalý prezident přišel ve státní svátek 28. října k Obecnímu domu – bez roušky – a pronesl svůj krátký projev.
Mimochodem, již exministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) jej ihned zkritizoval za to, že nedodržel vládní nařízení, ale toho po jednání v hospodě bez roušky poté, co zavřel hospody a nařídil všude nosit roušky, už stejně nikdo nebere vážně. I ten největší hlupák už musel pochopit, že kdyby byl virus opravdu smrtelně nebezpečný, ministr zdravotnictví by nechodil do hospody (které předtím zavřel) bez roušky (které nařídil), ale zavřel by se někde v atomovém krytu. A co má jako znamenat zákaz vycházení po 21. hodině jako za války? Kromě toho, že v noci většinou spíme, jakou má logiku zakazovat pohyb osob zrovna po deváté? Že by koronavirus chodil spát hned po zprávách? Jedna blbost za druhou…
A tak Klaus spustil: „Pod pláštíkem protiepidemických opatření jsou omezovány ústavou dané občanské svobody, je likvidována ekonomika a s ní důstojné životy statisíců lidí, jsou rozvraceny finance státu, jsou vytvářeny dluhy, které budou zatěžovat nás a naše potomky dlouhá desetiletí.“ Stručně, jasně, přehledně…
Ještě před pár týdny by Petr Suchoň nechal možná Milana Kubka dál exhibovat a strašit lidi patetickými slovy o tisících mrtvých, ale už měl těch žvástů asi taky plné zuby, a tak se nedal. „Mě zajímá ten příměr. Co udělal špatně člověk, který šel na povolený trh, dodržel všechna opatření, dodržel rozestup, měl na sobě roušku… Vy byste ho poslal kam? Do přeplněného supermarketu?“
A pokračoval: „Bylo sluníčko, i sám pan premiér posílal vyzýval lidi ,pojďte ven‘, protože sluníčkový vitamin je to nejlepší, a vy pak řeknete a vytváříte pocit, že ten, kdo si jde koupit biomrkev, může za to, že jsou přeplněné nemocnice a umírají lidé. Mně to trošku připomíná to vyjádření z jara, kdy někdo řekl, že sem covid zavlekli lyžaři.“
Tohle soudruh Kubek nečekal, protože od začátku koronaviru žádnou kritickou otázku ještě nedostal. A tak zalapal po dechu a, jistý si svou pozicí, obvinil moderátora z „bohapusté demagogie“. A plačtivým hlasem oznámil, že ho mrzí, když v kritické situaci takto situaci zlehčuje. Jen jestli to spíš lidé jako Kubek náhodou účelově nedramatizují, dalo by se namítnout.
Tím ale bizarní scéna neskončila, protože následoval rozhovor s dalším užitečným … „expertem“, imunologem Václavem Hořejším. Bývalý dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, který měl pověst předního českého imunologa, tento mediální kredit zahazuje nanejvýš pozoruhodným způsobem. Spolu s šíleným parazitologem Flegrem je médii používán jako největší a nejhysteričtější „strašič“ a panikář, který se do své role na mediálním výsluní vžil zdá se až příliš. Pořád šermuje desetitisíci mrtvými a zavřel by nejradši všechny, všechno a napořád. Kromě akademie věd, samozřejmě. Místo aby byl rád, že se ho vůbec někdo na něco ptá a dá mu možnost se k problematice vyjádřit, a choval se minimálně slušně, pořád na někoho útočí; tu na profesora Žaloudíka, tu na docenta Šmuclera. A s mediální pozorností zdá se roste apetit.
Po rozhovoru s předsedou ČLK Kubkem tedy chtěl Petr Suchoň položit několik otázek i profesoru Hořejšímu. Ten byl ale, obrazně řečeno, drzý jako lázeňská veverka, a místo aby řekl nebo se alespoň konečně pokusil o nějaký smysluplný argument, kterým by se dalo toto spektakulární divadlo posledních měsíců odůvodnit, seřval moderátora za to, že si dovolil ptát se kriticky šéfa ČLK Kubka.
„Nová doba, host vyhazuje vrchního,“ křičel v legendární scéně Dědictví aneb Kurvahošigutntag číšník v podání Cyrila Drozdy. Nová doba, zpovídaný odborník, placený z peněz daňových poplatníků, křičí na moderátora, který dělá svou práci, můžeme křičet teď my.
Petr Suchoň se Václava Hořejšího zeptal na jeho odhad počtu mrtvých do konce roku. A ten místo aby obhajoval své apokalyptické vize, zavánějící šířením davové psychózy a poplašné zprávy, se pustil do Suchoně. „Já než vám odpovím, tak bych se chtěl ještě vyjádřit k tomu, jak jste podle mého názoru naprosto nevhodně tepal doktora Kubka. Prosím vás, to bylo skutečně neuvěřitelné, a mně se skoro ani nechce odpovídat na vaše otázky, když jsem tohle slyšel. …“ Hysterický imunolog zkritizoval moderátora ještě několikrát, aniž by vůbec odpověděl na jeho otázku. Nejenže byla jeho reakce absolutně neadekvátní, ale především nehorázně nabubřelá. Nějak mu ten covid stoupl do hlavy, panáčkovi.
Kdyby tohle udělal při rozhovoru mně, oznámil bych divákům, že pan host nechce bohužel odpovídat, rozloučil bych se s ním a pokračoval dalšími zprávami nebo se zeptal někoho normálního. Jenže právě v tom spočívá rozdíl mezi mainstreamovým a svobodným médiem dnešní doby. Petr Suchoň okamžitě zařadil zpátečku, protože zřejmě tušil, že bude mít problém, a jako malý kluk se tím namyšleným drzounem nechal pérovat dál. Dokonce se začal obhajovat. Při další otázce na něj pak začal k dovršení všeho šílený imunolog křičet! Co si to dovoluje?
A aby toho nebylo málo, vedení televize, místo aby se za svého moderátora postavilo a řeklo, že takové hulváty už do vysílání zvát nebude, obrátilo se proti Petru Suchoňovi a stáhlo jej „na dobu neurčitou“ z obrazovky. (Poznámka – během 29. 10. média psala o tom, že by se mělo jednat o stažení z obrazovky na jeden měsíc.) A to přesto, že ten se ještě pokusil zachránit si svůj flek provedenou sebekritikou jako někde v Severní Koreji. I když se několikrát omluvil, že udělal chybu a rozhovor nezvládl, ani to mu nepomohlo. Takhle to prosím dopadá, když jednou moderátor zapomene na to, že máme cenzuru horší než za komunistů, a neuvědomí si, že pravda na obrazovku nepatří.
Až tahle ekonomická perestrojka schovaná za bitvu s koronavirem skončí a začne nová doba postkoronavirová, nezbývá než doufat, že se zdiskreditovaní experti typu Kubka či Hořejšího odeberou konečně do penze a nezbude už pro ně v žádných veřejných institucích místo. Anebo začnou dělat konečně něco užitečného, třeba zametat na nádraží. A naopak moderátoři jako Petr Suchoň dostanou víc prostoru.
A pokud ne? Političtí experti i nedůvěryhodná média ztratí definitivně své publikum, protože si lidé vzpomenou, kdo je od začátku informoval poctivě a kdo si z nich dělal čtyřiadvacet hodin denně dobrý den. Protože čeho je moc, toho je příliš… A jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá. A na hrubý pytel hrubá záplata.
