I v nejtěžším a nejbizarnějším roce v historii České republiky prezident Miloš Zeman naplnil očekávání a nepřekvapil. Bohužel. Jeho tradiční projev v závěru roku opět nebyl ani trochu vánoční a lidský, od začátku až do konce se jím táhly urážky a nadávky a více než kdy jindy hlava státu propásla příležitost dodat lidem odvahu a sílu do nového roku. Jinými slovy, prezident byl opět tak mimo, jak jen prezident může být.
Když Miloš Zeman hned v úvodu označil hodnocení tohoto roku jako smutné, svým slovům bohužel dodal váhu hned v další větě, kterou pronesl. Bylo to velmi smutné, ale nejenže nasadil konfrontační tón vůči svým nepřátelům, on také zahájil čtvrthodinovou propagandu v zájmu svých politických spojenců, a především farmaceutického průmyslu.
Prezident divákům nejprve oznámil, že nás zasáhla v letošním roce epidemie koronaviru, kterou jsme na jaře dokázali překonat „díky profesoru Prymulovi“. To je ten pán, který dlouhá léta pracuje jako lobbista výrobců vakcín a velvyslanec farmaceutických firem ve zdravotnictví, což se výrazně projevilo během jeho kroků ve funkci vládního zmocněnce pro vědu a výzkum a následně i křesle ministra zdravotnictví.
Prezidentovi to nejen že nevadilo, ale ještě vojenského lékaře s hodností plukovníka přes všechny jeho přešlapy ocenil nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem Bílého lva. „Ale pak jsme usnuli na vavřínech a domnívali jsme se, že jsme tuto epidemii potlačili – říkala to opozice, která vyzývala k rozvolnění, říkala to vláda, a především si to přála celá veřejnost. A díky tomu došlo k druhé vlně epidemie ještě horší než té předchozí,“ pokračoval prezident, aniž by mu překážela skutečnost, že na jaře se epidemie Česku zcela vyhnula a zvýšený počet nemocných se začal objevovat až na podzim, a že bez ohledu na to, zda jsme roušky nosili a někam chodili nebo nechodili, se virus šířil ve všech zemích tak, jak sám uznal za vhodné. (Nebo jak uznaly za vhodné jednotlivé země?)
Někde byla opatření přísnější (Izrael, Itálie, Anglie), jinde mírnější (Švédsko, Finsko), ale virus si bez ohledu na sílu opatření žil vlastním životem. Například ve Finsku nikdy roušky nebyly povinné, v létě stejně jako u nás běžel život normálně a na podzim se nic nezavíralo, a přesto má Finsko nejnižší čísla v Evropě a Česko nejvyšší. Divné, že?
Nějak se to očkování prodat a do lidí dostat ale musí. A tak prezident Zeman vyjádřil přesvědčení, že je třeba všechno nechat nadále zavřené, neposlouchat lidi, kteří už mají zavírání všeho možného dost, a neotevírat ekonomiku. A všechny občany vyzval k tomu, aby se nechali očkovat vakcínou, o jejíchž vedlejších účincích není zatím nic moc známo. Očkování proti viru, který má za sebou již přes 20 tisíc mutací a neustále se mění, dokonce označil za „svítání“. To bylo také jediné „svítání“ v celém „vánočním“ projevu.
Hned po očkování přišla chvála vlády, která přes „některé chyby“ odvedla „poctivou, tvrdou a dobrou práci“. Tuto pasáž jistě ocení především živnostníci a lidé, kteří se až dosud dokázali uživit sami bez cizí pomoci, tedy osoby samostatně výdělečně činné, a nyní se octnou v evidenci pracovních úřadů či na ulici.
Zatímco vláda prý vše zvládá až na drobné chyby dobře, za mizernou situaci v Česku může opozice. Ta opozice, která celé jaro a léto nebyla žádnou opozicí, ale podporovala téměř každý vládní krok i každé sebehloupější opatření, takže nebyl mezi vládními a nevládními politiky téměř žádný rozdíl. Navíc taková ODS hlasovala i pro vládní daňový balíček. Pokud tedy nemůže za stávající situaci vláda, těžko za ni může nést zodpovědnost opozice, která vládu podporovala a kritizovala jen kosmeticky, aby se neřeklo.
S kým si prezident nezapomněl vyřídit účty ve „vánočním“ projevu, byla tradičně média. Což je v tomto případě též docela překvapivé, protože až na výjimky velká média celý ten neskutečný cirkus kolem obyčejné epidemie (korona)virózy od začátku bezmezně podporují a obhajují. Třeba tím, že spolehlivě straší národ každý den zveřejňováním nicneříkajících a z kontextu vytržených čísel, například počtu lidí nakažených koronavirem, z nichž většina vůbec není a nebyla nemocných, jen byla pozitivně testována na covid-19. A stejně tak média podporují i očkování. Co by ještě prezident chtěl?
Vůbec nejnevkusnější pasáž celého projevu se týkala urážení konkrétních novinářů z vydavatelství Economia. To vlastní oligarcha Zdeněk Bakala, jehož Miloš Zeman nemá, na rozdíl od jiných oligarchů, rád. Bakalova média přitom podporují běsnění kolem „pandemie koronaviru“ stejně silně jako ostatní vydavatelské domy, jen u toho kritizují chaos ve vládním rozhodování a nechválí ani prezidenta Zemana. Tahat je ale kvůli tomu do vánočního projevu, kde by mělo zaznít poselství k národu? Část diváků z řad příznivců stávající vládní garnitury to ale možná ocenila.
To, co bylo po očkovací propagandě na vánočním projevu ze všeho nejstrašnější, bylo však prezidentovo hodnocení ekonomických dopadů na českou ekonomiku. Koronavirus prý poškodil „pouze“ sektor služeb, ale průmysl, stavebnictví a zemědělství zůstalo téměř nedotčeno. Nechci malovat čerta na zeď, ale pravděpodobně uvidíme už za pár měsíců, jak vypadá „nedotčený“ průmysl a „nedotčené“ stavebnictví… Vždyť již nyní propadlo stavebnictví zhruba o 8 %, a to je teprve začátek.
Následovala chvála vládního zadlužování a nesmyslného rozhazování stovek miliard korun. „Vážím si toho, že jsme našli odvahu se zadlužit,“ řekl doslova prezident, „a že tyto dluhy jsme investovali do pomoci firmám, které by jinak mohly zkrachovat. Přál bych si ovšem, aby po krátkodobé a dočasné pomoci přešla tato pomoc do dlouhodobých úvěrů se zvýhodněnou úrokovou sazbou, s odloženou doby splatnosti a se státní garancí…“ Jak si představuje, že ve zmrzlé ekonomice splatí firmy další úvěry, když nebudou ve velkém schopny splácet ani ty stávající, již prezident neřekl. Možná je to tak ale lepší.
V závěru povídání pak ještě Miloš Zeman poděkoval svým věrným, že se nenechali zmást „zběsilou propagandou, která jim říká, aby nenosili roušky a nenechali se očkovat“. A po svém – propagandistickém – projevu je ještě jednou vyzval k tomu, aby věřili svému zdravému rozumu, a k tomu, aby se nechali očkovat. Očkovat proti nemoci, které se dostalo největší reklamy v dějinách a která zastínila i rakovinu, a dokonce dokázala to, že téměř vymizela chřipka.
Ale možná právě v tom spočívá jediná naděje pro všechny lidi dobré vůle, kteří by se v životě opravdu chtěli řídit zdravým rozumem. Pokud totiž uvěří dostatečné množství lidí v očkování a nahrnou se do očkovacích center, vláda bude moct prohlásit, že se díky vakcíně (na které mnoho lidí mnoho vydělá) podařilo lid zachránit před smrtící pandemií. Nakonec bude úplně jedno, jestli se toto tvrzení bude zakládat na pravdě nebo ne, ale pak už by jen stačilo snížit počty testů a měli bychom vyhráno. Bylo by to velmi elegantní zakončení téměř ročního dobrodružství s mediální pandemií; vlci a farmaceutický průmysl by se nažrali, a jestli budou mít co žrát kozy, stejně nikoho nezajímá…
Očkovaní se následně prohlásí za morální vítěze pandemie, a pochválí se jako ti zodpovědní, kteří zachránili svět. Tak jen do toho, zodpovědní občané. Vakcína by tak paradoxně mohla skvěle posloužit jako vhodná záminka k ukončení všech těch polototalitních opatření, a mohla by se stát skvělým způsobem, jak z toho všeho vycouvat a vrátit se k normálu. I když už nic nebude dřív, konečně by se zase dalo aspoň volně dýchat. A to není v dnešním světě vůbec málo.