Trigonometrie je oblast goniometrie zabývající se používáním goniometrických funkcí na počítání s pravoúhlými trojúhelníky. Goniometrické funkce se všichni dodnes učí už na základních školách. Za objevitele trigonometrie byl velmi dlouho považován řecký astronom Hipparchos, který žil asi v letech 190 až 125 př. n. l. V Alexandrii. Nový objev australských vědců ale prokazuje, že Mezopotámci s ní pracovali o více než 1500 let dříve!
Hliněnou tabulku objevil už na počátku 20. století v jižním Iráku archeolog, diplomat a ochodník se starožitnostmi Edgar Banks. Její význam byl ale vědcům donedávna neznámý. Změnil to až výzkum univerzity v New South Walesu v Austrálii, který prokázal, že jde o trigonometrickou tabulku. Tabulka nese název Plimpton 322 a pochází z období okolo 1800 let př. nl. Do dějin matematiky se však nezapsala jen proto, že je nejstarší, je zároveň velmi sofistikovaná – vědci o ní dokonce mluví jako o vůbec nejpřesnější na světě.
„Náš výzkum odhalil, že Plimpton 322 popisuje pravoúhlé trojúhelníky pomocí nového (dosud neznámého) způsobu trigonometire, který se zakládá na poměrech, a nikoliv na úhlech a kružnicích,“ řekl matematik Daniel Mansfield, který na výzkumu pracoval.
Od trigonometrie, jak ji známe my, se také liší tím, že s ní Mezopotámci pracovali v šedesátkové soustavě, nikoli v desítkové. Vědci se domnívají, že jí používali architekti při stavbě chrámů, paláců a kanálů. Také tvrdí, že z hlediska matematiky jde o geniální počin a dal by se využít i v moderním světě.
„Je to fascinující matematická práce, která je bezpochyby dílem génia. Tabulka neobsahuje jen nejstarší trigonometrickou tabulku, ale je zároveň je díky zcela odlišnému přístupu Babyloňanů k aritmetice a geometrii jedinou úplně přestnou trigonometickou tabulkou,“ řekl Mansfield. „To znamená, že to má obrovský význam pro moderní svět. Babylonská matematika možná nebyla poslední tři tisíce let v módě, ale tohle má možné praktické aplikace pro průzkumy, vzdělávání a počítačovou grafiku. Je to vzácný příklad toho, že starověký svět nás může naučit něco nového,“ dodal.
Tabulka, která pochází ze závěrečného období vlády králů z Larsy, je aktuálně uložena v knihovně pro vzácná díla Rare Book and Manuscript Library Kolumbijské univerzity v New Yorku. Jsou na ní čísla napsaná klínovým písmem ve čtyřech sloupcích a patnácti řádcích a podle vědců popisuje ptnáct pravoúhlých trojúhelníků. Plimpton 322 je ale poškozená a vědci soudí, že na chybějící části byla další čísla. Domnívají se, že dohromady obsahovala čísla v šesti sloupcích a třiceti osmi řádcích.
Podobných tabulek se našlo mnohem více a některé své tajemství ještě skrývají. Možná se časem dozvíme, že matematické či jiné znalosti starověkých civilizací byly ještě hlubší. Dějiny jsou zkrátka pružnější, než by se mohlo zdát, a platí to i pro ty matematické.
Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.
Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.
Zdroje: http://www.telegraph.co.uk/science/2017/08/24/3700-year-old-babylonian-tablet-rewrites-history-maths-could/, http://www.osel.cz/9524-rozlusteni-zahady-k-cemu-slouzila-tajemna-hlinena-tabulka-z-mezopotamie.html
