Trigonometrie je oblast goniometrie zabývající se používáním goniometrických funkcí na počítání s pravoúhlými trojúhelníky. Goniometrické funkce se všichni dodnes učí už na základních školách. Za objevitele trigonometrie byl velmi dlouho považován řecký astronom Hipparchos, který žil asi v letech 190 až 125 př. n. l. V Alexandrii. Nový objev australských vědců ale prokazuje, že Mezopotámci s ní pracovali o více než 1500 let dříve!

Hliněnou tabulku objevil už na počátku 20. století v jižním Iráku archeolog, diplomat a ochodník se starožitnostmi Edgar Banks. Její význam byl ale vědcům donedávna neznámý. Změnil to až výzkum univerzity v New South Walesu v Austrálii, který prokázal, že jde o trigonometrickou tabulku. Tabulka nese název Plimpton 322 a pochází z období okolo 1800 let př. nl. Do dějin matematiky se však nezapsala jen proto, že je nejstarší, je zároveň velmi sofistikovaná – vědci o ní dokonce mluví jako o vůbec nejpřesnější na světě.

„Náš výzkum odhalil, že Plimpton 322 popisuje pravoúhlé trojúhelníky pomocí nového (dosud neznámého) způsobu trigonometire, který se zakládá na poměrech, a nikoliv na úhlech a kružnicích,“ řekl matematik Daniel Mansfield, který na výzkumu pracoval.

Od trigonometrie, jak ji známe my, se také liší tím, že s ní Mezopotámci pracovali v šedesátkové soustavě, nikoli v desítkové. Vědci se domnívají, že jí používali architekti při stavbě chrámů, paláců a kanálů. Také tvrdí, že z hlediska matematiky jde o geniální počin a dal by se využít i v moderním světě.

„Je to fascinující matematická práce, která je bezpochyby dílem génia. Tabulka neobsahuje jen nejstarší trigonometrickou tabulku, ale je zároveň je díky zcela odlišnému přístupu Babyloňanů k aritmetice a geometrii jedinou úplně přestnou trigonometickou tabulkou,“ řekl Mansfield. „To znamená, že to má obrovský význam pro moderní svět. Babylonská matematika možná nebyla poslední tři tisíce let v módě, ale tohle má možné praktické aplikace pro průzkumy, vzdělávání a počítačovou grafiku. Je to vzácný příklad toho, že starověký svět nás může naučit něco nového,“ dodal.

Tabulka, která pochází ze závěrečného období vlády králů z Larsy, je aktuálně uložena v knihovně pro vzácná díla Rare Book and Manuscript Library Kolumbijské univerzity v New Yorku. Jsou na ní čísla napsaná klínovým písmem ve čtyřech sloupcích a patnácti řádcích a podle vědců popisuje ptnáct pravoúhlých trojúhelníků. Plimpton 322 je ale poškozená a vědci soudí, že na chybějící části byla další čísla. Domnívají se, že dohromady obsahovala čísla v šesti sloupcích a třiceti osmi řádcích.

Podobných tabulek se našlo mnohem více a některé své tajemství ještě skrývají. Možná se časem dozvíme, že matematické či jiné znalosti starověkých civilizací byly ještě hlubší. Dějiny jsou zkrátka pružnější, než by se mohlo zdát, a platí to i pro ty matematické.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Lukáš Marek, časopis Šifra

Zdroje: http://www.telegraph.co.uk/science/2017/08/24/3700-year-old-babylonian-tablet-rewrites-history-maths-could/, http://www.osel.cz/9524-rozlusteni-zahady-k-cemu-slouzila-tajemna-hlinena-tabulka-z-mezopotamie.html