Jaká je nejprogresivnější a nejodvážnější země v přístupu ke koronavirové „pandemii“, která přinesla opatření, jež omezují fungování mnoha evropských i mimoevropských států? Možná překvapivě svoji hvězdnou chvíli právě prožívá země, jíž dosud téměř všichni opovrhovali a jejímu prezidentovi se vysmívali – Bělorusko.

Zatímco na Západě se z různých důvodů umrtvuje ekonomika, kolabují firmy, lidé přicházejí o peníze, politici hrají divadlo a celkově se schyluje ke změnám a globálnímu restartu ekonomiky v podobě, jakou si většina z nás dosud nedovede představit, země z východu Evropy vydělává na tom, že se chová jako dřív.

Například běloruská fotbalová liga, která obvykle zajímá jen Bělorusy, a to ještě ne v nijak závratném počtu, zažívá mezinárodní boom. Ne že by se snad Bělorusové o tolik lépe hráli, ale jejich liga je jedinou fotbalovou soutěží v Evropě, která nebyla v době koronavirové krize přerušena či zrušena. Ještě nedávno hráli například i Angličané, ale i v kolébce fotbalu se politici přidali k jiným zemím a začali zavádět omezení shromažďování obyvatel.


Koronavirové šílenství vtipně zachytil i DJ Roxtar…

Toho využilo právě Bělorusko, které podle listu The Guardian během posledních dní prodalo vysílací práva do deseti zemí a cena i zájem nadále rostou. O diváky určitě nebude nouze, protože spousta mužů v produktivním věku sedí doma, a pokud zrovna neřeší, čím zaplatí nájem a za co koupí jídlo, docela se nudí.

Fotbalisté v Bělorusku odehráli o víkendu kompletní ligové kolo a na stadiony vyrazily tisíce diváků. Roušku mělo jenom pár z nich, možná recesisté, a radovali se na tribunách ze hry i ze života. Šlágr kola, kterým bylo derby mezi minskými rivaly FC a Dinamo, sledovalo v sobotu na tribunách 3000 fanoušků, což je na tamní poměry slušná návštěva. „Vždyť to byl prakticky jediný oficiální fotbalový zápas na zeměkouli,“ glosovalo na webu Dinamo, které věří, že se na vzrůstající kvalitě hry odrazí i mezinárodní pozornost, jíž se lize dostává – neboli hráči se budou víc snažit.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který má pověst šílence, kvůli nákaze, kterou má v Bělorusku asi sto lidí, na rozdíl od jiných států nenařídil žádná represivní opatření kvůli potenciální epidemii a prohlásil, že nejlepší prevencí je práce či právě sport. Zavírat hranice nebo školy také nemá v plánu. Naopak, ještě uspořádal hokejový turnaj, ve kterém jeho tým zvítězil (zřejmě musel). „Je tady nějaký virus? Žádný nevidím. Tady to je jako lednička. Sport, zejména hokej, je nejlepší antivirovou medicínou,“ řekl podle agentury DPA Lukašenko. Prohlásil rovněž, že paniku kolem koronaviru šíří nezodpovědná opoziční média. A to ještě nečetl ta naše…

Lukašenko přidal také jedno krásné budovatelské prohlášení, jež znělo jako za starých časů: „Není potřeba panika, prostě je třeba pracovat. Obzvlášť příjemné je vidět, jak lidé pracují s traktorem, nikdo nemluví o viru. Traktor vyléčí všechny. Pole všechny vyléčí.“

Běloruský prezident rovněž radí lidem chodit do suché sauny, protože prý virus hyne při 60 stupních. Poradil časté mytí rukou, pravidelnou snídani, oběd a večeři a každodenní pití vodky. (To v jiných zemích ordinují místo vodky roušky.)

Je to možná diktátor, možná i šílenec, ostatně je to politik, ale aspoň je s ním legrace. Když se podívám, jak se chovají politici a lidé, šponováni televizí a palcovými titulky v médiích, kvůli jedné infekci dýchacích cest, u nás, nejsem si úplně jistý, kdo je tady větší blázen…

Mimochodem, zde je ještě jeden námět k přemýšlení: Proč se v jednotlivých zemích chování „nebezpečného zabijáka“ jménem koronavirus tak liší? A proč tam, kde nic nedělají, se neděje nic horšího než v zemích, kde jsou všichni zavření? Jenom jestli za tím nebude nějaká kulišárna. Více se hodlám tématu věnovat v dubnové Šifře, která vyjde v pondělí 6. dubna.

Milan Vidlák, časopis Šifra