Až se třeba někdy budete v noci procházet lesem, vzpomeňte si, že všechny stromy kolem vás jsou uprostřed hlubokého spánku. Neuslyšíte sice žádné chrápání, možná se ozve jen šumění větví a vrzání kmenů. Známky spánku na stromech nezpozorujete ani pohledem. Jak tedy někdo může tvrdit, že stromy skutečně spí?
Podle týmu vědců z Rakouska, Maďarska a Finska, kterým se tento jev podařilo spatřit jako prvním, je spánek stromů znatelný pouze z porovnání dat laserového skeneru, který je celou noc sleduje. „Výsledek byl velmi jasný a pozorovali jsme ho na celém stromě,“ sdělil pro NewScientist András Zlinszky z Centra pro ekologický výzkum v Maďarsku. „Nikomu se dosud nepodařilo zaznamenat tento jev v měřítku celého stromu. Byl jsem překvapen rozsahem zjištěných změn.“
Zlinszky a jeho kolegové monitorovali stromy laserovým paprskem v Rakousku a Finsku, nepřetržitě od západu slunce do úsvitu. Podle času, který zabral odraz paprsku od větví a lístků stromů zpět do zařízení, mohli vědci s přesností na centimetry změřit pohyb jednotlivých stromů a promítnout ho do 3D modelu. K důkladnému měření byly vybrány dvě břízy, jedna ve Finsku a druhá v Rakousku, přičemž u finského stromu vědci skenovali každou hodinu a u rakouského dokonce každých 10 minut. „Experiment byl první svého druhu,” vysvětlil finský člen týmu Eetu Putonnen a dodal, že něco podobného, tedy známky spánku, už pozorovali jiní vědci například u malých rostlin.
LÍBÍ SE VÁM WEB ŠIFRY? SEZNAMTE SE I S JEDINEČNÝM MĚSÍČNÍKEM ŠIFRA A PŘEČTĚTE SI CELÉ ČÍSLO NA UKÁZKU ZDARMA.
A jak to konkrétně vypadá? Větve pozorovaných stromů na noc klesly o 10 centimetrů a po rozbřesku se během několika hodin vrátily zpět do původního stavu. Stromy si zkrátka na noc odpočinuly a ráno s prvními ranními paprsky zase vstaly, tak jako to děláme my. Měření navíc proběhlo v obou příkladech v relativním bezvětří a mezinárodní vědecký tým rovněž dbal na stejnou délku noci, aby obě měření proběhla v identických podmínkách. Podle výzkumníků se tak vyloučily veškeré vnější efekty, které by mohly ovlivnit výsledek pokusu. „Jsme si jistí, že na pokles větví neměl vliv žádný vnější rušivý prvek,“ ujistil čtenáře časopisu New Scientist Norbert Pfeifer, další z členů vědeckého týmu.
Co ale z vědeckého hlediska způsobuje pokles větví? Asi není velkým překvapením, že odpověď „spánek“ pro vědce v tomto případě nemůže být dostačující, a tak se pídili po konkrétních procesech, které tento jev způsobují. Nejpravděpodobnějším vysvětlením se zdá být pokles tlaku vody uvnitř stromů. Stromy na noc svěsí své větvě, aby si tak odpočinuly a udržovaly energii, kterou jim přes den poskytují sluneční paprsky.
Slušelo by se ještě podotknout, že zatímco je zde používán obecný termín „stromy”, experiment byl zatím proveden pouze na břízách, a proto není na 100 % jisté, že na stejném principu fungují i ostatní druhy stromů. Podle vědců je to ale při nejmenším velmi pravděpodobné a prokázat tuto tezi bude rovněž předmětem jejich další práce. „Jsem si jistý, že to samé budeme moci pozorovat i u ostatních stromů,“ potvrdil názor svých kolegů maďarský vědec András Zlinszky.
Kromě toho, že je prokázání spánku stromů nepochybně velmi zajímavé, může mít tento objev i praktické využití. Lepší porozumění toho, jak stromy pracují s vodou, by přineslo mnoho užitečných poznatků například pro environmentalisty. Může to pro ně znamenat další střípek do pomyslné skládačky, která vede k pochopení vlivu lesů na počasí a klimatické změny.
Lukáš Marek
