Stále častěji se mluví o nepořádku, který za sebou zanechává používání plastů. Z naší Země se pomalu, ale jistě stává skládka. Dokud se nebude masově používat nějaká vhodná alternativa, může to za chvíli všude vypadat jako na Versově pláži v indické Bombaji. Přesně řečeno na Versově pláži v Bombaji před dvěma lety. Od těch dob se tam totiž dost změnilo. A právě příběh tohoto místa může sloužit jako malé symbolické povzbuzení.

Před dvěma lety to byla vážně již skoro skládka. Právník Afroz Shah už se na ten bordel všude okolo nemohl dívat, a tak začal jednat a pustil se do zdánlivě sisyfovského úkolu – uklidit místo, na kterém se při chůzi bořily nohy do umělé hmoty a žádný písek už nebyl vidět.

„Prvních šest až osm týdnů se nikdo nepřipojil,“ řekl. „Pak ke mně přišli dva muži a velmi zdvořile se zeptali, zda mohou nosit rukavice a začali mi pomáhat. Tehdy jsem si začal být jistý, že to bude úspěch,“ řekl Shah televizi CNN, jenž již více než dva roky vede dobrovolníky, kteří ručně sbírají odpad z pláže a školí místní obyvatele, jak mají zacházet s odpadem, aby to za pár měsíců nebylo úplně stejné. Kolem Versovy pláže žije asi 55 000 lidí a je zde několik slumů.

A verze bez platů… Foto Wikimedia Commons

V posledních dvou letech odstranil z dvouapůlkilometrové pláže údajně až 5,3 milionu kilogramů odpadu. Došlo také k vyčištění 52 veřejných toalet a vysazení 50 kokosových palem. Shah plánuje ještě vysadit další rostliny, aby pláž byla zase ráj na zemi. Nejhlavnější úloha ale spočívá ve snaze udržovat pláž stále čistou. S odpadky se potýká celý svět, ale Indie je v tom expert. Má jedny z vůbec nejznečištěnějších vodních cest a pláží na světě kvůli rychlé urbanizaci a masovému růstu obyvatelstva. Podobný problém řeší třeba Indonésie, konkrétně třeba Bali. Prohlédnout moře plné plastů si můžete zde.

I kdyby se plasty nehromadily na plážích či ve vodě, jejich velký problém je, že nezmizí. Prostě se jen přesouvají z místa na místo.

Vyčištění pláže v Bombaji ale s sebou přineslo kromě obnovení krásného kusu země i další příjemné překvapení – začaly se sem vracet karety neboli mořské želvy, pro které tu kvůli odpadkům už nebylo místo.

Vrátily se i želvy. Foto The Free Press Journal

Že se karety zelenavé vracejí na pláž, zjistili místní farmáři. Poctivě pracující parta lidí dokázala udělat z pláže, podobné skládce, krásný kus pobřeží. Kareta zelenavá je takto nazvaná pro barvu krunýře a je to nejčastější (a také nejmenší) mořská želva. Pan Shah prohlásil, že měl slzy v očích, když je viděl vplouvat do oceánu.

Projekt je součástí toho, co Organizace spojených národů označila jako „největší světový projekt na čištění pláží“. Určitě to není špatný směr, ale dokud se nenajde alternativa pro plasty, která by se masivně rozšířila, jde jen o kosmetické změny.

Po úspěchu tohoto projektu indické úřady přistoupily k dalšímu kroku v boji proti plastům – za používání igelitových sáčků a tašek v Bombaji hrozí velké pokuty a v případě opakovaných prohřešků i trest vězení, a to přesto, že Indové používají v přepočtu na obyvatele výrazně méně plastů než lidé na Západě, problém je ale v počtu lidí.

Česká tisková kancelář uvedla, že se Bombaj a indický stát Maháráštra se zákazem používání igelitových sáčků a tašek připojily k africkým zemím, jako je Keňa a Rwanda, kde s tím začaly. „Plasty jsou jako démon. Musíme se spojit, abychom ho zabili,“ řekl ministr životního prostředí Maháráštry Rámdás Kadam.

To je sice hezké, jenže zakázat něco, aniž bych měl široce dostupnou alternativu, problém vůbec neřeší. Kritici upozorňují na to, že zákaz zatím nejvíce postihl malé obchodníky a podniky. Ve stáncích u silnice či na trzích prodavači balí do igelitových sáčků velkou část zboží. Podle deníku The Independent zavřely minulý víkend kvůli problémům se zákazem plastů prý zhruba dva tisíce malých obchodů v Bombaji, a zkazilo se jim tak značné množství potravin, jako je mléko, jogurt a čerstvé džusy.

Vláda ale tvrdí, že obyvatelé i podniky v Bombaji dostali od března tříměsíční lhůtu na to, aby postupně nahradily igelitové sáčky a tašky ekologičtějšími alternativami. Možná by bylo dobré říct, jaké to jsou, aby se daly používat rychle, snadno a ve velkém.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra