Znáte ten pocit, když například uklízíte byt a náhodou objevíte něco, co jste už dlouho dobu považovali za beznadějně ztracené? Pokud ano, pak vězte, že něco podobného se může stát i v archeologii. Při vší k úctě k archeologům nezbývá než konstatovat, že i v dnešní době, kdy jde vzdělání a technologie v tomto oboru dost daleko, může za nezanedbatelné procento nových objevů právě náhoda.

Dokazuje to i mezinárodní vědecký tým, který při nedávném zkoumání hlubin Černého moře – za účelem průzkumu kolísání jeho hladiny a dopadu tohoto jevu na osidlování břehů napříč lety – objevil více než 40 vraků lodí.

Vědci mapovali dno na pobřeží Bulharska, aby za pomoci nejmodernější techniky zjistili, jak rychlý byl vzestup hladiny po skončení poslední doby ledové. Dalším předmětem výzkumu mělo být porovnání dat se znalostmi o historickém osídlení tohoto území. Klíčové byly pro dosažení výsledků především dva nové modely průzkumných ponorek ve světě známých pod zkratkou ROV (remotely operated vehicle), což se dá docela prostě přeložit jako dálkově ovládané vozidlo.

Tyto ponorky však byly vybaveny kamerami s vysokým rozlišením a laserovým skenerem, který vědcům poskytl 3D obraz prozkoumaných oblastí mořského dna. „Díky nejnovější technice skenování podvodních objektů jsme dokázali pořídit neuvěřitelné snímky, aniž bychom narušili mořské dno,“ uvedl na domovském webu univerzity v Southamptonu hlavní výzkumník John Adams z této britské univerzity.

Vraky objevila tato dálkově ovládaná ponorka. Foto Rodrigo Pacheco-Ruiz

Ačkoliv vědecký tým nic podobného nehledal, celkem 41 nalezených lodí na dně Černého moře v hloubce 1800 metrů bylo pro něj jednoznačně velký úspěch. John Adams o nalezených lodích mluví jako o skvělém bonusu k jejich rozsáhlým geofyzikálním výzkumům. Co o těchto vracích ale vlastně víme? Mnoho toho zatím bohužel není. Díky tomu, že v hlubinách Černého moře je velmi málo kyslíku, jsou vraky perfektně zachované a vědci se rozplývají nad tím, jaké krásné fotografie a 3D modely se jim podařilo získat. Co se však skrývá v útrobách dřevěných trupů starých korábů, nikdo neví, a skoro to vypadá, že to snad ani nikoho moc nezajímá.

Hovoří o tom, že se jedná o lodě, které se plavily pod vlajkou Osmanské a Byzantské říše. Díky skvělému stavu a kvalitním 3D modelům to odborníci znalí historie námořnictví dokážou vydedukovat už z dobře zřetelných konstrukčních vlastností lodí. Nad bližšími informacemi, které by měl odhalit detailnější průzkum vraků, ale zatím visí otazník. Nikdo do vnitřku vraků zatím nenahlédl, a dokonce se ani neví, kdo se toho zhostí. Objevitelé lodí se totiž zatím nevyjádřili, zda se do bližšího průzkumu pustí sami, nebo tuto vzrušující práci přenechají jiným týmům.

Vzhledem k tomu, že pravděpodobnost nalezení něčeho opravdu zajímavého či cenného alespoň v jedné ze 41 lodí je poměrně vysoká, můžeme snad doufat, že o tomto výzkumu ještě něco uslyšíme.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem

Lukáš Marek, časopis Šifra

Zdroj: http://www.sciencealert.com/researchers-have-accidentally-found-41-ancient-shipwrecks-on-the-bottom-of-the-black-sea