Uplynulé týdny plnila média po celém světě takzvaná kauza Skripal. V britském Salisbury žijící dvojí agent Sergej Skripal spolu se svou dcerou Julií měl být v březnu otráven nervově paralytickou látkou novičok. Z činu byli bez důkazů obviněni Rusové, kterým různé evropské země na důkaz solidarity s Velkou Británií vyhostily značné množství diplomatů a vzniklo silné mezinárodní napětí.
Ačkoli má být novičok smrtelný, oba Skripalovi se překvapivě zotavili, a když nyní poskytla Julia Skripalová rozhovor v televizi, pochybnosti o pravdivosti britské verze událostí opět zesílily.
Své pochybnosti nyní vyjádřil v rozhovoru pro deník Právo i zkušený chemický expert Ladislav Středa, jenž pro nereálnost událostí tak, jak je prezentují Britové a západní média, uvádí velmi pádné odborné argumenty. „Když jsem sledoval, jak po pěti nedělích od útoku chtějí britské úřady odmořovat na místě v Salisbury látku, která je podle Vila Mirzajanova (spoluautora smrtící látky z rodiny novičoků – pozn. Šifry) velmi nestálá, nabyl jsem dojmu, že tohle už je jen divadlo pro veřejnost – všechno to odstraňování laviček, vytrhávání dlažby atd.,“ řekl Ladislav Středa, jenž je odborníkem na chemické bojové látky a do odchodu do penze působil mimo jiné na Státním úřadu pro jadernou bezpečnost. „Předesílám, že jsem nikdy nemohl pracovat s A-234. Odborníci ale upozorňují, že kdyby byl tento vysoce účinný jed nasazen, museli by být Skripalovi otráveni smrtelně. Nesedí ani způsob vyšetřování a neustále měněné britské zprávy o způsobu nasazení jedu – jednou v autě, pak v kosmetice, v pohance, na klice od dveří… Je mi nepochopitelné, že zkoumání místa otravy probíhalo tak dlouho.“
Inženýr Středa podotýká, že testování lze provést během jediného dne, a že by k rozptýlení pochybností stačilo zveřejnit fotografii otráveného Skripala nebo jeho dcery. Novičok A-234 jako nervově paralytická látka totiž působí na oči: zornice se po otravě zúží tak, že jsou malé jako špendlíky. „Britská strana ale o podobném symptomu nikdy ani nemluvila. Navíc – pamatujete si na ten záběr, kde jsou na místě v akci chemičtí experti v izolačních ochranných prostředcích, a dokonce s dýchacími přístroji, zatímco o kousek dál stojí zcela nechráněný policista? Anebo si vezměte tu bytelnou britskou policistku, která postávala jen pár dní po otravě se svou kolegyní u dveří Skripalova domu, na jejichž kliku měl být údajně nanesen A-234. I ony byly zcela nechráněné. V prostředí kontaminovaném zvlášť silným smrtelným jedem!“
Na otázku, jaké jsou další „zádrhele“ s látkou A-234, kterou měli být Skripalovi údajně otráveni, inženýr Středa uvádí: „Odborníci z OPCW sdělili, že látka, kterou byli Skripalovi otráveni, je opravdu novičok. A podle jejich zjištění byla ta látka velmi čistá. Jenže podle Leonida Rinka (ruského vědce, který se na výzkumu novičoků přímo podílel) právě údaje OPCW o tom, že byl použit toxický chemicky vysoce čistý materiál, dokazují, že to nebyl novičok A-234. Pokud by byla gelovitou substancí, kterou Britové údajně u Skripala na klice dveří našli, čistá látka A-234, neušli by podle Rinka Skripalovi od těch dveří ani 50 metrů a okamžitě by na místě zemřeli.“
Expert dále uvedl, že se většina odborníků shoduje na tom, že příprava gramových množství novičoku v laboratorních podmínkách by neměla být složitá, a podle některých názorů by tuto přípravu měl být schopen provést průměrný absolvent magisterského studia chemie.
V rozhovoru zaznělo i několik dalších „výbušných“ výroků, které popírají tvrzení české vlády, že se novičok v Česku nikdy nevyráběl, nevyvíjel ani neskladoval. Britové tvrdili, že jediný, kdo jej vyrábí, jsou Rusové, ti ale uvedli, že to není pravda, že se vyrábí i jinde, například v Česku.
„Ve Vojenském výzkumném ústavu se v listopadu 2017 testovalo malé množství látky A-230. K tomu musela být příslušná látka vyrobena. Nikde se nemluvilo o dovozu této látky nebo o jejím získání jinou cestou. Vládní tvrzení neodpovídá skutečnosti, pokud se týká výroby. Ale odpovídá, pokud je řeč o vývoji a skladování.“
Vyrobit se takových látek oproti vládnímu tvrzení může vyrobit i pro testování relativně velké množství, aniž by se to kdekoli muselo hlásit. „Celkové množství látek seznamu 1 na území smluvního státu musí být v kteroukoli dobu rovno nebo menší než jedna tuna. (…) Látky ze skupiny novičoků nejsou uvedeny v seznamu 1 Úmluvy. Látka A-230 spadá pod režim Úmluvy při výrobě nad 1 tunu, ale látka A-234 až nad 30 tun. Kontrola inspekcí OPCW na místě se provádí tam, kde se vyrobí nad deset, respektive nad 200 tun těchto látek.“
V rozhovoru pro Právo Ladislav Středa také řekl: „Budu zde citovat dlouholetého pracovníka Technického sekretariátu OPCW Ralfa Trappa. Ten 4. května řekl, že s novičokem se experimentovalo ,zcela určitě v USA, jistě i v některých evropských zemích a možná ve státech v Asii´. Je tu i zpráva ze 16. května, podle níž německá tajná služba BND získala v 90. letech vzorky novičoku z Ruska, a poskytla je spojencům včetně Británie. Složení a vzorky látky byly podle odborných článků z konce 90. let známy v Německu, v USA, v Británii, ve Francii, v Nizozemsku, ve Švédsku a Kanadě. Dnes je asi řada států, které mají vojenské laboratoře, v nichž by se dal novičok vyrobit.“
A na otázku, jak tedy hodnotí britské tvrzení, že novičok v Salisbury (Středa několikrát podotkl, že Skripalovi podle něj nemohli být otráveni novičokem) mohli použít jen Rusové, Středa říká: „Neodpovídá to skutečnosti.“
