Chytré televize sbírají data o divácích. Bez jejich souhlasu a vědomí

15.2.2017

Výrobce Vizio, který je na trhu s chytrými televizemi jedním z největších, musí zaplatit 2,2 milionu dolarů poté, co byl obviněn a usvědčen ze sbírání dat z 11 milionů svých zařízení bez vědomí či souhlasu zákazníků.

Stížnost byla podána před americkou federální obchodní komisí (FTC). Týká se televizí od společnosti Vizio s připojením na internet a softwarem ACR, což je zkratka pro automatické rozpoznání obsahu. Stejným obviněním už výrobce čelil dříve – chytrá televize odesílala, a to i v případě, že zákazník během nastavování zařízení nesouhlasil, data o sledovacích návycích a další osobní informace serverům, jež vlastní výrobce. Ten je posléze posílal třetím stranám za účelem měření sledovanosti, analýz i sledování.

„Pro všechna tato využití obviněný poskytoval vysoce specifické informace o sledování televize,“ napsali právníci FTC v pondělní stížnosti. „Každá řádka reportů poskytuje informace o sledování jednotlivé televize (…) Analytický program, například, poskytuje vysoce specifické informace o sledovacích návycích v masivních měřítcích a s vysokou přesností, což může být využito reklamními agenturami a poskytovateli mediálního obsahu.“

Výrobce reagoval prohlášením prostřednictvím e-mailu, v němž říká: „Program ACR nikdy nepároval sledovací návyky s osobními informacemi, jako je jméno nebo kontaktní údaje, a Komise to nezmínila ani nijak naše tvrzení nevyvrátila. Namísto toho, jak stížnost sděluje, postupy, proti nimž se vláda postavila, souvisejí pouze s použitím dostupných dat v agregátu (balíček informací) za účelem vytvořit souhrnné zprávy, měřící sledovací návyky a chování diváků.“

Sledování začalo v únoru 2014 na obou nových televizích (předtím se prodávala zařízení bez ACR softwaru). Tento software periodicky připojuje k jednotlivým IP adresám nashromážděná data a také umožnil sbírat detailnější informace, jako je věk, pohlaví, příjmy, rodinný stav, rozlehlost domu, stupeň vzdělání, vlastnictví domu a další. Tento sběrný mechanismus byl popsaný jako „chytrá interaktivita“ neboli funkce, jež přináší „nabídky a podněty“. Menu ovšem uživatele s touto funkcí nikterak nevarovalo, že odesílá jeho sledovací návyky a osobní informace.

Po právní při se obě strany dohodly, že výrobce zaplatí 1,5 milionu dolarů FTC a 700 000 dolarů odboru na ochranu spotřebitelů z New Jersey. Součástí dohody také bylo, že společnost vymaže všechna nasbíraná data před 1. březnem 2016. Společnost také souhlasila s transparentností a další sběr dat bude provádět pouze s výslovným souhlasem spotřebitelů. Federální správa vyvěsila informaci o novém přístupu ke sbírání informací zde.

Otázka však zní, zda nebude společnost sbírat data jen více pokoutně a nenápadně. Kromě toho ale tento prakticky lokální příklad jen poukazuje, že vlastníci nejenom smartphonů, ale dalších chytrých zařízení, jako jsou tyto televize, v podstatě nemají žádné soukromí. Je už známé, že můžeme sledovat pohyb člověka se smartphonem, či také, že oblíbená platforma na volání Skype zaznamenává naše hovory a klíčová slova. Data také sbírají nová Windows 10, která se tím ani netají, ale příliš se nemluví o tom, že je sbírala už předtím. Netřeba ani připomínat, co s osobními daty dělá takový Facebook, a proč se nám zobrazuje tolik cílených reklam.

Cílené reklamy jsou pro značné množství spotřebitelů něco otravného, někomu občas pomohou. Diskutabilně ale ukazují na větší nebezpečí sběru dat skrze chytrou elektroniku – ne kvůli reklamám, ale kvůli precedentu, že když už firmy prodávají informace reklamním agenturám, proč ne třeba dalším stranám? Například úřadům a tajným službám? I když, od Edwarda Snowdena přece víme, že ta už skoro všechna mají…